Každé jedenácté dítě v Česku žije v domácnosti s výskytem plísní | Domácnost | Trendy zdraví

Hlavní strana » Domácnost » Článek

Každé jedenácté dítě v Česku žije v domácnosti s výskytem plísní

30. 3. 2020

V Česku žije přes 370 tisíc dětí v nezdravém domácím prostředí. Nejčastější je ohrožují zdraví škodlivé plísně, vlhkost a nadměrný hluk. Vyplývá to z šetření neziskové organizace RAND a její studie Healty Homes Barometer z roku 2019. Plísně mají podle odborníků přímou spojitost se vznikem alergií a astmatu, vedou u dětí ke zhoršeným výsledkům ve škole, zameškaným hodinám vyučování a ke snížené schopnosti soustředění.

Zdravotní rizika plísní

Mezi hlavní příčiny nezdravého bydlení v Česku patří vlhkost a s ní spojený výskyt plísní. Podle studie Healty Homes Barometer je vystaveno plísním v českých domácnostech každé jedenácté dítě. Celkem žije v bytech s vlhkými zdmi a plísněmi více než 144 tisíc českých dětí. „Vlhkost ve zdech způsobuje růst různých mikroorganismů, zejména plísní a bakterií, které výrazně zvyšují riziko vzniku astmatu, atopických ekzémů a alergií. Vedle estetických vad jsou to především důvody zdravotní, proč je nutné plísně odstraňovat. Dělá se to mechanicky a s pomocí biocidních přípravků na hubení plísní. Vhodné je i použití interiérových barev, které jsou biocidním přípravkem ošetřené. Zcela zásadní je pak odstranit příčiny vlhkosti v obydlích, kterých může být celá řada – například zatékající střecha, špatná izolace základů, nedostatečné větrání a topení,“ říká Stanislav Polívka ze společnosti HET, výrobce barev a prostředků na likvidaci plísní v domácnostech.

O čtvrtinu vyšší riziko respiračních onemocnění

Jak ukazuje studie, nezdravé bydlení zvyšuje až o čtvrtinu riziko vzniku respiračních onemocnění v dospělosti. Například děti, které žijí ve vlhkých bytech, jsou až sedmkrát náchylnější ke vzniku astmatu. „Vlhké byty s přítomností plísní nepříznivě působí především na dýchací cesty svým dráždivým a alergizujícím účinkem. Zdravým jedincům mohou zvyšovat frekvenci respiračních onemocnění a náchylnost k alergickým projevům, zejména k dýchacím obtížím a k atopickým ekzémům,“ říká alergoložka MUDr. Hana Štenclová a dodává: „U nemocných s bronchiálním astmatem mohou plísně tíži onemocnění zvyšovat a komplikovat léčbu, a to i v případě, že nemocný nemusí mít na konkrétní druh interiérové plísně prokázanou alergickou reakci.“

Kvůli vlhkosti a plísním v domácnostech zameškají české děti ročně 12 tisíc dní Plísně v interiéru mají vliv nejen na zdraví dětí, ale také na jejich studijní výkony a školní absence. Kvůli astmatu, alergiím a onemocněním horních a dolních cest dýchacích zameškají ročně české děti 12 tisíc školních dní, jak vyplývá ze studie Healty Homes Barometer. „Vlhkost zdí a s nimi spojené plísně přispívají k nezdravému prostředí v domácnostech. To může vést i ke zhoršení studijních výsledků dětí ve škole a k růstu počtu absencí. Děti s astmaty, alergiemi a atopickými ekzémy mají zvýšený počet absencí především kvůli častým návštěvám lékaře a obtížně pak zameškanou látku dohánějí,“ říká ředitel 3. základní školy v Říčanech Dalibor Dudek.

Jak se zbavit zdraví škodlivých plísní

Stanislav Polívka ze společnosti HET přidává na závěr několik praktických tipů, jak postupovat při odstraňování plísní na zdech. „Prvním krokem je usmrcení plísní a jejich mechanické odstranění. Plíseň na napadených plochách se nesmí odstraňovat za sucha, aby nedošlo ke vdechování zdraví škodlivých výtrusů plísní a kontaminaci okolí. Napadená místa se proto namočí biocidním přípravkem a plíseň se opatrně odstraní špachtlí. Na obnažený podklad se opět aplikuje biocidní přípravek, aby aktivní složky mohly proniknout až k plísňovému myceliu hluboko ve zdivu. V případě silného napadení je možné přípravek aplikovat i vícekrát a nechte jej působit minimálně 6 až 12 hodin. Při aplikaci v interiéru v průběhu nanášení a schnutí je potřeba zajistit důkladné větrání.“


publikováno: 30. 3. 2020, v rubrice Domácnost
Štítky: bydlení, dítě, dům, plíseň, žaludek

Další články v rubrice Domácnost:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+