Co je to alergie | Medicína | Trendy zdraví

Definice problému

Alergií rozumíme přehnanou, nepřiměřenou reakci organismu na látky, s nimiž se setkáváme ve svém prostředí. Jinak řečeno – při styku s alergenem, látkou, která alergickou reakci vyvolává, se aktivuje imunitní systém a vyvolá reakci – například svědění, kýchání či zvýšenou produkci hlenu. Přitom člověk s normálně reagujícím imunitním systémem nemusí mít s danými látkami (např. alergeny ze zvířecí srsti) žádné obtíže. Nejčastějšími alergeny jsou pyl, prach, peří, zvířecí srst, roztoči, chemikálie v pracích a čistících prostředcích, v potravinách či kosmetice, léky a potraviny.

Nepříjemné dědictví

Jste-li atopický jedinec, získáte sklon k alergiím jako genetickou zátěž po svých rodičích nebo prarodičích. V tomto případě je ve vaší genetické výbavě zakódováno – „Pozor nebezpečí!“ na daný alergen a ihned se spustí silná imunitní reakce zprostředkovaná protilátkami typu imunoglobulinu E (IgE). Další linie, vedoucí k vytvoření obranné reakce organismu na alergeny, se odvíjí od buněčné části imunitního systému. Napadne-li náš organismus třeba virus, aktivují se „buněční strážci“ T lymfocyty a jejich subsety TH1 a TH2 (z anglického helper – pomocník), kteří začnou virové buňky usmrcovat. Soudí se, že právě TH2 jsou u atopických jedinců zodpovědné za hyperreaktivitu systému na daný podnět. Poměr subsetů TH1 ku TH2 se určuje v průběhu dozrávání našeho imunitního systému v prvních letech života a je tedy možné ho do jisté míry ovlivnit např. snahou o nižší expozici dítěte vůči alergenům.

Stále více citlivější na určitý alergen

S vystavováním se působení alergenů souvisí i jev zvaný senzibilizace. Je to děj, při němž se organismus stává postupně stále citlivější na daný podnět. Při prvním setkání s cizorodou strukturou (tzv. antigeny) se imunitní systém „poučí“, uloží si danou zkušenost do paměti a začne vytvářet specifické protilátky. Při opakovaném kontaktu je tento antigen rychle rozpoznán a imunitní systém na něj okamžitě reaguje. Doba, po níž začne člověk reagovat na daný antigen citlivě (přecitlivěle), se u každého jedince liší a může být v řádu dní nebo let. Ve chvíli, kdy systém zareaguje přehnaně na nějaký antigen, začínáme ho považovat za alergen.

Co se děje v těle při alergické reakci?

Předchozí odstavce naznačily, jak funguje náš imunitní systém a jak se naučí rozpoznávat alergeny. Co se tedy stane, když se ocitneme v kontaktu s daným alergenem, kupříkladu pylem? V místech, kudy do organismu pronikají alergeny (kůže, sliznice), máme specializované obranné buňky, nesoucí specifickou protilátku IgE. Navázáním alergenu na takovou buňku dojde ke spuštění alergické reakce, jejímž výsledkem je uvolnění tzv. mediátorů alergické reakce. Mezi nejznámější patří histamin, jehož působení pomáhají snižovat tzv. antihistamika (nejúčinnější z nich jsou levocetirizin, desloratadin). Mediátory působí na receptory ve tkáních, aby došlo k spuštění procesů vedoucích k odstranění alergenu – typickým projevem je podráždění nervových zakončení vedoucí ke svědění či kašlání. Mediátory rovněž podporují rozvoj lokálního alergického zánětu, který vzniká během několika dalších hodin. Odstraníme-li působení alergenu, tento zánět rychle mizí – v praxi ovšem často jde o zánět chronický, který vede například k poškození integrity kůže.

Jak alergii léčit?

V případě jakýchkoliv zdravotních obtíží je nejprve nutno poradit se s vaším lékařem, ten určí zda jde skutečně o alergii. Pravděpodobně vás čeká návštěva u alergologa a přesné diagnostikování alergie, kterou trpíte. Alergie patří k nemocem léčitelným obtížněji – její projevy se dají ovšem minimalizovat. Hlavní zásadou pro alergiky zůstává: Vyhněte se kontaktu s alergenem! Kromě této logické, byť někdy obtížně řešitelné rady (když zjistíte, že musíte ze svého okolí odstranit domácí mazlíčky), nastupují léčebné postupy, jako je hyposenzibilizace. Jejím cílem je snížit přecitlivělost pacienta na příčinný alergen. Nemocný dostává v pravidelných intervalech roztok alergenu, který mu vyvolává příznaky – je to vlastně jistá obdoba očkování.

Jaké léky pomohou?

Z kategorie klasických „prášků“ to dosud byly léky úlevové, typicky antihistaminika jako Zyrtec. Tyto léky blokují účinek mediátorů – většinou právě histaminu. Úlevové léky se používají jako léky „první linie“ u kopřivek, alergických otoků, rýmy a zánětů spojivek. První generace těchto léků (např. Dithiaden) způsobovala řadu vedlejších účinků, zejména vyvolávala ospalost, tyto problémy byly u současných léků minimalizovány. V současné době nastupuje na náš trh nejnovější generace antihistaminik. Novinkou je třeba Xyzal, který využívá látku příbuznou s již užívaným cetirizinem – levocetirizin. Má výrazně protizánětlivé účinky a je vhodné ho používat celoročně – u pacientů pak klesá nemocnost nejen v období pylové sezóny, ale také například v chřipkovém období apod. Nová generace antihistaminik je známá také svým protizánětlivým působením, proto je lépe je brát dlouhodoběji, ne jen při potížích. Léky preventivní s protizánětlivým účinkem působí v dlouhodobém horizontu. Příkladem jsou kortikosteroidy, známé ve formě inhalačních aerosolů užívaných typicky při léčbě astmatu. U tohoto typu onemocnění je důležitou součástí léčebného režimu i fyzioterapie. Alergie provází lidstvo už dlouhá tisíciletí a díky zhoršujícímu se životnímu prostředí.

Prevence alergie u dětí

• Vyloučit kontakt těhotné ženy s domácím zvířetem
• Těhotná žena nemá kouřit a kouřit se nemá ani v její blízkosti
• Kojit dítě co nejdéle
• Po přerušení kojení se poradit s lékařem o nejvhodnější vý­živě
• Kravské mléko a vejce vyloučit do konce prvního roku života
• Pro mytí a koupání nepoužívat parfémovaná mýdla
• Při zavedení nové potraviny do výživy dítěte zkuste na začátku podat jen malé množství
• V dětském pokoji vytvořte bezprašné prostředí – vadí husté koberce a podobné látky
• Vybírejte vhodné hračky z umělých hmot
• Denně postýlku řádně vyvětrejte
• Nesnažte se mít domácí zvířátko
• Odstraňte z postýlky dítěte i z oblečení vlněné věci, které by přicházely do přímého kontaktu s pokožkou
• Nepoužívejte u dítěte zbytečně kosmetické výrobky s výjimkou těch, které jsou otestovány jako hypoalergenní
• Nekuřte před dětmi, nejlépe nekuřte vůbec!
• Snažte se, aby se v kojeneckém věku dítě nedostalo do přílišného kontaktu s pyly
• Zamyslete se nad našimi radami i radami vašeho lékaře a nevyhledávejte „zaručeně zázračné rady“ v sousedství.

Zdroj: Institut UCB pro alergii