Hormonální terapii v klimakteriu ano, či ne? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Hormonální terapii v klimakteriu ano, či ne?

26. 10. 2017

Pokud ženy ve věku přes 40 let začnou na svém těle i v něm vnímat změny, jejichž příčinou není žádné onemocnění, v poslední době mají poruchy menstruačního krvácení, nebo přestaly menstruovat, nejspíš se dostávají do přechodného období (klimakteria). Více doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., předseda České menopauzální a andropauzální společnosti ČLS JEP Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha

Mnohé lze ztratit, ale také mnohé zachránit

V tomto období, které je typické pro 45.– 55. rok věku, ženy mohou s ohledem na své zdraví mnoho ztratit, ale také mnohé zachránit. Je to otázka týkající se poměrně vysokého počtu českých žen. Jen žen v rizikovém věku je v České republice téměř 643 tisíc, tedy 12,5 % ze všech obyvatel ženského pohlaví, žen ve věku 45 a více let žije v ČR přes 2,5 milionu (46,6 % ze všech žen).

Úbytek estrogenů

Přechod je ve většině případů fyziologický proces vyhasnutí produkce estrogenů ve vaječnících. U třetiny žen se projeví jen vymizením menstruace, zbylé dvě třetiny trpí v různé intenzitě a po různě dlouhou dobu potížemi akutního klimakterického syndromu, jako jsou návaly horka, noční pocení, bušení srdce nebo psychická nevyrovnanost. Všechny ženy pak různě rychle směřují k degenerativním onemocněním, zejména k ateroskleróze a osteoporóze. Úbytek estrogenů totiž znamená ztrátu ochrany před kornatěním tepen a odbouráváním kostní hmoty. Frekvence a síla návalů sice není přímo úměrná hladině hormonů, ale je přímo úměrná míře rizika kardiovaskulárních potíží a dokonce i předčasného úmrtí. Prevencí aterosklerózy je prokazatelně hormonální substituční terapie – při včasném podání, tj. do 10 let od menopauzy. To zdůrazňuje i letošní stanovisko Severoamerické menopauzální společnosti (NAMS) k hormonální substituční terapii:

  1. Hormonální terapie (HT) zůstává nejúčinnější léčbou vasomotorických příznaků (návaly horka, noční pocení, bušení srdce aj.) i genito-urinárního menopauzálního syndromu (např. porucha růstu sliznice pochvy, dysfunkce močových cest) a prokazatelně brání ztrátě kostní hmoty nebo osteoporotickým zlomeninám.
  2. Rizika HT závisí na typu, dávce, délce užívání, aplikační cestě, časování zahájení léčby a užitém progestinu. Zatímco jedné ženě vyhovuje klasická pilulka, jiná dá přednost náplasti či spreji. Kožní aplikaci preferujeme u žen, které již užívají více léků nebo mají riziko nadměrného srážení krve. Progestiny jsou v substituční terapii hlavně proto, aby chránily děložní sliznici před nadměrným růstem. Volíme ty, které jsou metabolicky nejméně náročné a blízké přirozenému progesteronu – mikronizovaný progesteron, dydrogesteron. Nicméně třeba drospirenon může pomoci s korekcí krevního tlaku, norethisteron zlepšuje kvalitu kostí, dienogest působí nejlépe na potíže se spánkem.

Léčba by měla být individualizována s přihlédnutím k dostupným datům o účinnosti a bezpečnosti různých kombinací hormonů a jejich aplikačních cest tak, aby bylo dosaženo maximálního přínosu a minimálních rizik. Poměr přínos a riziko terapie by měl být pravidelně přehodnocován. Tělo samo dá jasně najevo, zda léčbu ještě potřebuje, nebo již ne, a na gynekologa zbývá zkontrolovat mamografii, krevní tlak a případně stav kostní hmoty.

3. Pro ženy mladší 60 let, respektive pro ženy do 10 let od nástupu menopauzy při nepřítomnosti kontraindikací jednoznačně převažuje přínos HT nad jejími riziky. U žen nad 60 let a více než 10 let po nástupu menopauzy (zejména více než 20 let) se poměr obrací díky vyššímu riziku ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, tromboembolické nemoci a demence.

4. Dlouhodobé užívání HT je indikováno u přetrvávajících vasomotorických potíží a ztráty kostní hmoty.

5. V případě přítomnosti genito-urinárního menopauzálního syndromu, kdy pacientky nereagují na volně prodejné přípravky a přitom neexistuje indikace k systémové HT, je doporučována nízkodávkovaná vaginální estrogenní terapie.

Extrakty z fermentované sóji

Data, která by jasně ukazovala, že alternativní terapie dosahuje srovnatelných výsledků, nejsou k dispozici. Nicméně některé přípravky alternativní terapie dosahují vysoké úspěšnosti v léčbě akutního klimakterického syndromu a vycházejí jako velmi bezpečné. Dle prof. Genazzaniho, předsedy Světové společnosti gynekologické endokrinologie se z alternativních přípravků jeví jako výhodné pro pacientky ty s extraktem z fermentované sóji DT56a.

  • Každopádně akutní klimakterický syndrom žena nemusí přetrpět, ale naopak – pokud zareaguje na jeho příznaky včasným zahájením léčby a sérií režimových opatření v prevenci závažných nemocí, zejména srdce.

publikováno: 26. 10. 2017, v rubrice Medicína
Štítky: hormony, klimakterium

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+