Jak na střevní chřipku? | Medicína | Trendy zdraví

Gastroenteritida

Tento akutní zánět žaludku a střeva je způsobený infekcí. Příznaky se týkají jednak žaludku – nevolnost, pocit na zvracení či samotné zvracení – a také střev, kdy tělo reaguje průjmem. Kromě těchto obtíží si nemocní často stěžují i na bolest svalů a celkové vyčerpání organizmu. Laicky řečeno je gastroenteritida všem důvěrně známá střevní chřipka, jejímž hlavním příznakem je průjem. A s tou „klasickou“ má společného i to, že se může přenášet také vzduchem.

Běžné příznaky

Má prudký a krátký průběh, typická je řídká, vodnatá stolice, kterou doprovázejí bolesti břicha a nevolnost, popřípadě zvracení. „V České republice je ročně hlášeno téměř 60 tisíc onemocnění s těmito příznaky,“ uvádí Jakub Chudý, gastroenterolog z FN v Motole, a pokračuje: „Ve skutečnosti je nemocných mnohem více. K lékaři jde totiž jen minimum lidí. U 75 % pacientů totiž dojde ke spontánnímu zlepšení během pár dnů.“

Kdy k lékaři

„Za normálních okolností není potřeba návštěva lékaře a při dodržování základních opatření (hygiena, dostatečné množství tekutin, dieta) by mělo dojít k rychlému ústupu,“ popisuje Jakub Chudý. Ovšem to neznamená, že byste měli toto onemocnění podceňovat. „Pokud máte vysokou horečku, zvracíte příliš často a máme příznaky dehydratace, vyhledejte určitě lékařskou pomoc,“ radí gastroenterolog a doplňuje: „Akutní průjem trvá maximálně 14 dní. Pokud délka přesáhne 4 týdny, jedná se o průjem chronický, který už návštěvu u lékaře vyžaduje.“ Hlídejte si příjem tekutin

Nutné tekutiny a minerály

Dlouhotrvající opakované zvracení a průjmy vyvolávají ztráty tekutin. Pokud nejsou pravidelně doplňovány, může dojít až k selhání krevního oběhu, projevující se poklesem krevního tlaku a zrychlením tepu, s rizikem zhroucení funkce životně důležitých orgánů, např. ledvin. Během gastroenteritidy může docházet k poklesu hladiny minerálů. Dehydratace a změny pH vnitřního prostředí mohou vyvolat bolesti hlavy a nadměrnou nervosvalovou dráždivost. Během střevních chřipek nezapomínejte průběžně tekutiny a minerály doplňovat.

Pachatel neznámý

„Ve většině případů mají na svědomí průjem bakterie (salmonela, kampylobakter), viry (rotaviry, adenoviry) či paraziti (giardia),“ popisuje Jakub Chudý. Ovšem jsou i případy, kdy se příčinu nepodaří zjistit. Průjmové epidemie kojenců, dětí i dospělých se obvykle šíří vzduchem, vodou nebo potravou, především cestou nečistých rukou. V mírných zeměpisných pásmech jsou v zimě hlavní příčinou závažných průjmových onemocnění u kojenců a dětí mladších 2 let rotaviry.

Léčba krok za krokem

Pokud už jsou příčiny indispozice jakékoli, a obtíže na vás dolehnou, je zapotřebí zahájit léčbu a nečekat, že se Váš stav sám zlepší. Pomoci mohou i volně prodejné léky k léčbě průjmu, např. Imodium, které účinkuje velmi rychle, často již po první dávce.

Ovšem nezapomeňte na podpůrnou léčbu. K tomu, abyste překonali střevní chřipkou pokud možno rychle, je v době nemoci potřeba také klid na lůžku. Průběžně doplňujte tekutiny. „Mějte na paměti, že za normálních okolností lidské tělo vyžaduje 2 až 3 litry tekutin denně. V případě průjmu je potřeba toto množství adekvátně zvýšit. Pít byste měli vodu, minerálky a černý čaj,“ radí Jakub Chudý.

Jakmile odezní zvracení, můžete začít např. s cukernými roztoky a nápoji bohatými na minerály, slanými bujóny a řídkými kašemi. Většina průjmových onemocnění trvajících pár dnů je virového původu a antibiotická léčba není vhodná. Střevní chřipka trvá obvykle 1 až 3 dny. V případě, že se Váš stav nelepší, neváhejte a jděte k lékaři.

Bez diety to nepůjde

Máte-li to nejhorší za sebou, naordinujte si dietu. Jen tak budete mít jistotu, že oslabený organizmus postupný návrat k běžné zátěži zvládne. „V úvodu jsou vhodné suchary či pečivo. Postupně můžete přidat bramborovou kaši, rýži či ovoce, jako jsou banány či jablka,“ říká Jakub Chudý, gastroenterolog z FN v Motole. Přechod na normální stravu by měl být postupný a pozvolný. Po střevních obtížích se rozhodně nějakou dobu raději vyhněte mléčným výrobkům, sladkostem a hlavně tučným jídlům.

Tři nejrozšířenější mýty o průjmech

1. Průjem je přirozený „obranný mechanizmus“, který slouží k „vypláchnutí“ toxinů a choroboplodných zárodků. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších mýtů. Průjem je příznakem původní poruchy funkce střev, která způsobuje porušení rovnováhy vstřebávání tekutin. Jedná se tedy o signál, že střeva nepracují tak, jak by měla. Je-li porušena rovnováha vstřebávání tekutin, většina z nich odchází stolicí, která je z toho důvodu řídká.
2. Průjem způsobují jen virové a bakteriální střevní infekce. Viry a bakterie jsou častou příčinou, ale mnohdy mají průjem na svědomí i další faktory. Vyvolat jej může např. nervozita, stres, menstruace, nesnášenlivost potravin, konzumace příliš ostrých nebo kořeněných jídel nebo alkoholu.
3. Léky proti průjmům způsobí zácpu. Zapomeňte na toto rozšířené tvrzení. Léky proti průjmu (např. Imodium) nepůsobí jako blokující látky, ale jednoduše upravují rychlost pohybu střevního obsahu trávicí soustavou a pomáhají tak obnovit její přirozený rytmus. Mnoho lidí má přesto pocit, že mají zácpu, to je však pravděpodobně způsobeno prodlevou opětovného naplnění střevního obsahu.