Jaké funkce má náš imunitní systém?
Hlavní funkcí imunitního systému složeného z orgánů a tkání je rozeznávat tělu cizí částice (antigeny) a proti škodlivým reagovat. Mohou jimi být mikroorganismy, které způsobují infekci, tkáně či orgány transplantované od jiného člověka nebo nádory, které jsou rozpoznány jako vlastnímu organismu cizí. Správná funkce imunitního systému pak zajistí obranu proti infekčním nemocím, je zodpovědná za odvržení transplantovaného orgánu (který je cizorodým tělesem) a je schopná zarazit vznik a růst nádoru v těle.
Obrana proti infekcím
Jednou z vůbec nejdůležitějších funkcí imunitního systému je obrana proti infekčním nemocím. Náš organismus je neustále vystavován obrovskému množství infekčních mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry a plísně. Tyto mikroorganismy způsobují celou řadu nemocí. Některé z nich jsou poměrně časté a nebývají obvykle příliš závažné, jiné jsou naopak vzácnější, zato daleko nebezpečnější. Příkladem mohou být různá lehčí, celkem běžná virová nebo bakteriální onemocnění, jaká téměř každý z nás prodělá i několikrát do roka. Na druhé straně existují viry nebo bakterie, které mohou způsobit daleko závažnější nemoci, jako je hepatitida (onemocnění jater) nebo encefalitida (infekční onemocnění mozku), zánět mozkových blan (meningitida), zánět kostí (osteomyelitida) nebo kloubů (artritida). K virovým onemocněním, která každoročně postihnou tisíce lidí a mohou mít velmi závažné důsledky především pro starší nebo oslabené jedince, patří chřipka.
Děti a staří lidé mají oslabenou obranu
Ať už je infekce vyvolána jakýmkoliv škodlivým antigenem, správně fungující imunitní systém musí být schopen zajistit ochranu před tímto mikroorganismem. Imunitní systém musí umět tento mikroorganismus rozpoznat, zničit a zastavit jeho šíření v těle. Účastní se i obnovy a regenerace postižené tkáně. Dojde-li z nějakého důvodu k poruše imunitního systému, není schopen tyto funkce plnit dokonale. Zvýšená náchylnost k běžným infekčním onemocněním se projevuje u dětí, jejichž imunitní systém není ještě plně vyvinut, a pak ve stáří, kdy aktivita imunitního systému klesá.
Umístění imunitního systému v lidském těle
Náš imunitní systém je rozptýlen po celém těle. Je tvořen jednak imunitními orgány a pak jednotlivými buňkami, které se vyskytují buď volně, nebo seskupené do shluků. K orgánům imunitního systému patří kostní dřeň, brzlík neboli thymus, lymfatické uzliny a slezina. Důležité však je, že buňky imunitního systému jsou prakticky ve všech tkáních – v játrech, plicích, ve sliznicích a především ve sliznici střeva, kde se nalézá 70 % buněk imunitního systému. Každá z buněk a složek imunitního systému plní určitou funkci, jejíž podstatou je rozpoznat a reagovat na jakoukoliv tělu cizí částici. Správná funkce imunitního systému je zcela nezbytná k přežití. Z toho důvodu jsou jednotlivé imunitní reakce několikanásobně jištěny, aby celý systém pokryl případný výpadek jednotlivé funkce.
Střevo a slizniční imunitní systém
Kontakt lidského organismu s vnějším prostředím se odehrává především na povrchu kůže a sliznic. Pokud srovnáme povrch kůže a sliznic, dojdeme k překvapivému výsledku: kožní povrch má plochu 2 m2, zatímco slizniční povrch má plochu 150× větší: 300 m2. Slizniční povrch je na rozdíl od kůže krytý pouze jednovrstevným epitelem, musí být proto mnohem dokonaleji chráněn než kůže. Je vybaven tzv. MALT systémem – vysoce specializovaným imunitním systémem – a dále komplexem mechanických i fyzikálně-chemických ochranných prostředků. Se slizničními povrchy je sdruženo kolem 80 % imunologicky aktivních buněk.
Většina těchto imunologicky aktivních buněk se nachází ve střevě, což znamená, že celých 70 % imunitního systému je uloženo ve střevě. Jen pro srovnání: povrch sliznic dýchacího traktu měří 80 m2, povrch střevních sliznic zaujímá 200 m2. Lidský organismus se každodenně setkává s obrovským množstvím infekčních i neinfekčních podnětů antigenní (imunogenní) povahy. Většina (90 %) infekcí vstupuje do organismu slizniční cestou. Na epitelovém povrchu sliznic vybavených vyvinutým imunitním systémem tedy dochází k neustálému kontaktu s vnějším prostředím.
Střevní imunitní systém a jeho funkce
Vzhledem k tomu, že 70 % našeho imunitního systému se nalézá ve střevech, představuje střevo největší slizniční povrch v našem těle, kde se kromě vstřebávání živin a vylučování zbytků potravin odehrávají velmi důležité obranné reakce. Obranné funkce probíhají na třech úrovních: na úrovni vzájemného působení mezi mikroorganismy, které jsou součástí mikroflóry, dále na úrovni epitelového povrchu, který tvoří bariéru před škodlivými látkami z vnějšího prostředí, a na úrovni imunitního systému sliznic.
Důležitá probiotika
Správné složení střevní mikroflóry přispívá k udržení příznivého, rovnovážného stavu v oblasti slizniční a následně celkové imunity. Složení naší mikroflóry můžeme ovlivnit i my sami. Je proto důležité, aby každý jedinec o „správné složení své mikroflóry“ pečoval. Toho lze dosáhnout dodržováním správného životního stylu, především pak vyváženou stravou doplněnou o konzumaci probiotik.
Náš tip: Actimel, probiotický mléčný výrobek z portfolia společnosti Danone, obsahuje tři různé živé kultury: Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus, které jsou obsaženy i v běžných jogurtech a unikátní kulturu Lactobacillus casei Defensis DN-114001 (obchodní název L.Casei Defensis), což je specifická probiotická kultura.
Víte, že…
• Složení střevní mikroflóry je u každého jedince jiné? Zajímavostí například je, že neexistují dva lidé na světě, kteří by měli stejné kvalitativní složení střevní mikroflóry.
• Složení hlavních bakteriálních populací se vyvíjí, kojené děti mají převahu zdraví prospěšných laktobacilů a bifidobakterií, po přechodu na pevnou stravu se mění složení mikroflóry k takovému, jaké je v dospělosti, a střevní mikroflóra se stabilizuje až po prvních 2 až 3 letech života?
• Ve stáří pak klesá podíl laktobacilů a bifidobakterií obsažených ve střevech?
