Jaké potíže hrozí během klimakteria? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Jaké potíže hrozí během klimakteria?

06. 12. 2011

Přechod nebo-li klimakterium je pro mnoho žen slovo obávané, ale často zbytečně. Je to fyziologický jev, není to žádný strašák nebo vážná nemoc. Přesto ale může řadu komplikací způsobit. Zajímavé je, že zhruba třetina žen téměř ani nepozná, že se přechod již dostavil. Další dvě třetiny ale ano, z toho u jedné třetiny jsou potíže tak významné, že není schopna existovat bez lékařské pomoci. Naštěstí dnes máme mnoho účinných způsobů, jak všechny tyto problémy zvládnout. Více se dozvíte od MUDr. Pavla Turčana, odborného ženského lékaře a sexuologa.

Změny hormonální hladiny

Naprostá většina potíží je způsobena prudkými hormonálními změnami, zástavou dozrávání vajíček, a tím prakticky téměř zastavením tvorby jednoho z hlavních ženských hormonů – estrogenu. Téměř každá žena zná tzv. akutní klimakterické potíže, které se objevují jako první, a to i několik let, v průměru 6 až 7, před poslední menstruací v životě ženy.

První příznaky

Mezi příznaky akutního klimakterického syndromu patří tzv. vasomotorické potíže, jako například bolesti hlavy, návaly horka a potu, závratě, parestézie (pocit brnění končetin), poruchy srdečního rytmu- nejčastěji záchvaty bušení srdce, někdy se může dokonce objevit i bolest na hrudi, připomínající infarkt myokardu, u některých žen se přidávají i zažívací a psychické potíže (nervozita, plačtivost, sklon k depresivně – úzkostným náladám, náladovost, nespavost atd.)a bolesti kloubů. I když některé projevy mohou vypadat hrozivě, nikdy vážněji neohrožují zdraví a život ženy, mohou pouze výrazně zhoršit kvalitu života.

Pozdější problémy

Další skupinu tvoří příznaky subakutní, objevující se o něco později, nejčastěji v horizontu několika týdnů až měsíců, dokonce i několik let od menopauzy a přetrvávají poměrně dlouho. Aby estrogen mohl působit na buňky tkání, musí tyto buňky mít tzv. estrogenové receptory, na které se naváže. Receptory pro tento ženský hormon se nachází nejen v pohlavních orgánech, ale prakticky po tkáních téměř v celém těle. Subakutní příznaky bývají proto hodně rozmanité. Patří sem například atrofizace poševní sliznice, která je suchá, má sníženou obranyschopnost vůči infekcím a je snadněji zranitelná. Ženy si často stěžují na bolesti při pohlavním styku, svědění, pálení apod. Může se objevit již za několik měsíců po menopauze. Když se přesuneme o kousek dál, do oboru urologie, zjistíme, že i tam se může nedostatek estrogenů projevit, například tzv. uretrálním syndromem, který bývá doprovázen častějším nucením na močení, někdy spojený i se silným neodolatelným nutkáním, případně i s urgentním únikem moči, častějším nočním močením, bolestmi při močení, atd.

Infekce, vrásky, padání vlasů

Část potíží spadá i do problematiky očního lékařství a otorhinolaryn­gologie- dochází k atrofizaci rohovky, spojivky i slzných žláz, častějším infekcím těchto tkání a případně i k ulceracím rohovky. S atrofizací sliznice nosu, hltanu a hrtanu se pojí tzv. suchá rýma a rovněž „suchý“ zánět hrtanu a hltanu. Mnohé ženy bude určitě zajímat i skutečnost, že poměrně hodně estrogenových receptorů je například v kůži a tak dochází pod vlivem nedostatku estrogenů i ke zvýšené tvorbě vrásek, ztenčení kůže, její větší zranitelnosti, suchosti, depigmentaci atd. Často také dochází ke zvýšené lomivosti nehtů a vypadávání vlasů. A dalším výčtem potíží bychom mohli pokračovat ještě poměrně dlouho.

Chronické příznaky

Až za několik let po menopauze, v době, kdy vám většina žen již řekne, že přechod už má za sebou a příznaky jako návaly potu a horka se již většinou úplně vytratily, se dostavuje metabolický klimakterický syndrom. Nedostatek estrogenů způsobený přechodem nadále pokračuje a s ním dochází i ke změnám, které nejsou na první pohled viditelné a na rozdíl od tzv. vegetativních příznaků, jinak řečeno akutních, jako návaly apod., které sice život znepříjemní, ale nejsou pro zdraví nebezpečné, jsou tyto tzv. chronické příznaky zdraví přímo ohrožující. Metabolický estrogen- deficitní syndrom se projevuje například zvýšeným rizikem osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu a centrální mozkové příhody.

Pozor na kosti

Metabolizmus vápníku je tak jedna z řady věcí, do kterých dlouhodobý nedostatek estrogenů zasahuje. Vzhledem k tomu, že kost není neživá stabilní hmota, ale orgán velice živý, neustále se přestavující, je nedílnou součástí metabolizmu vápníku v těle. Estrogeny v reprodukčním věku mimo jiné podporují ukládání vápníku do kostí a zpomalují proces jeho odbourávání z kostní hmoty. Po přechodu se tato situace rapidně mění, dochází k rychlejšímu odbourávání vápníku, jeho pomalejšímu ukládání do kostí a jeho zvýšenému vylučování z těla. Výhodu zde mají osoby se správnou životosprávou již od mladého věku. Myslíme tím hlavně přiměřenou pohybovou aktivitu a dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a slunci, jakož i dostatek vápníku a vitaminu D ve stravě. Zvláště u dnešní mládeže, která prosedí hodně času u počítače a televize a pohybu má méně, tak vzniká vyšší riziko osteoporózy v přechodu. Největší zásoby vápníku v kostech si totiž naše tělo dělá pouze asi do 27 až 28 let.

Více vápníku

Samozřejmě, k ukládání vápníku do kostí dochází i v pozdějším věku, ale odbourávání kostí již začíná mít poněkud navrch a snižuje se tedy kostní denzita. I když nezačneme s prevencí hned od mládí, přece jen nikdy není úplně pozdě. Je dobré tedy zařadit výše uvedené zásady do své životosprávy a zvláště jestli začínáme opravdu až nyní, tak navíc přidat i doplňky stravy nebo léky s vápníkem a vitaminem D a fytoestrogeny. Právě z podcenění rizika osteoporózy z důvodu přechodu trpí mnoho žen například zlomeninami krčku stehenní kosti a často musí absolvovat následně operační řešení s totální endoprotézou kyčelního kloubu.

Zvýšená hrozba infarku a cukrovky

Další významnou oblastí, postiženou nedostatkem estrogenů, je metabolizmus lipidů a karbohydrátů. V jeho důsledku se například zvyšuje insulinová rezistence, riziko obezity a diabetu mellitu II. typu. Rovněž dochází ke zvyšování hladiny cholesterolu, což výrazně zvyšuje riziko aterosklerózy, ischemické nemoci srdeční, infarktu, atd. V důsledku ateroskleroticky změněné cévní stěně se již cévní systém nedokáže tak dobře přizpůsobovat zátěži organizmu a dochází tak snadněji i k poruchám krevního tlaku, nebo pokud je zúžení cévy nahromaděním aterosklerotických plátů větší, tak i k uzavření průtoku krve a odumření tkáně, například v srdci nebo mozku. Proto bychom měli uzpůsobit nejen stravování – spíše stravu s nižším obsahem cholesterolu a se zvýšeným množstvím nenasycených mastných kyselin, ale ke stravě přidat i doplňky stravy, které nám v tomto mohou být nápomocné, například s obsahem lecitinu.

Jak problémům předcházet?

Do určité míry se ženy s klimakterickými problémy mohou vypořádat svépomocně nebo dokonce částečně bránit jejich vzniku i preventivně. Základem jsou již zmíněné změny životosprávy a dietní opatření. Vynikajícím pomocníkem nám mohou být i doplňky stravy, zvláště ty s obsahem fytoestrogenů. Některé přípravky vhodné k užívání při klimakterických potížích nebo jako jejich prevence obsahují pyl a mateří kašičku (např. Sarapis). Tyto jsou vhodnější u žen, které ještě menstruují. U žen po menopauze (poslední menstruaci v životě) a u žen s vyšším rizikem řídnutí kostí jsou vhodnější přípravky s fytoestrogeny (Isoflavon), nebo přípravky komplexnější, obsahující jako fytoestrogeny, tak mateří kašičku a pyl (Sarapis soja).

Nezapomínejte preventivní prohlídky

V některých případech si ale sami pomoci nedokážeme a je nutné se obrátit na odborníky a podstoupit třeba i hormonální léčbu, která, pokud je správně nasazená a individuálně posouzená, je určitě zcela namístě. Ženy v období přechodu, i pokud jsou bez potíží situaci řeší svépomocně, by každopádně neměly zanedbávat preventivní prohlídky. Jednou za dva roky zajít k praktickému lékaři a od 45 let na mammografické vyšetření, jednou za rok ke gynekologovi, po padesátce pravidelné vyšetření kostí- densitometrie a vyšetření na okultní krvácení ze stolice. Pokud se v přechodu začínají objevovat potíže, které se nezdají být typicky „ženské“ (suchost sliznic, deprese, pálení očí….), zkuste v první řadě raději zajít ke gynekologovi než na oční, psychiatrii, urologii… Vhodnou a včas nasazenou léčbou se ve většině případů dá pomoct právě zde. Ušetříte tak nejen čas a peníze za další léky, ale můžete tak zabránit dalším vážnějším komplikacím, které mohou vaše zdraví nenávratně poškodit. Kapky do očí při pálení a suchosti oční sliznice určitě pomůžou, ale mezitím nedostatek hormonů působí v těle na jiných místech, a tak se spektrum problémů může rozšiřovat. Neodkládejte proto řešení problémů. Postavte se jim čelem a hlavně: začněte je řešit včas.



publikováno: 06. 12. 2011, v rubrice Medicína
Štítky: gynekologie, klimakterium, prevence,

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+