Každý padesátník má problém s nedostatkem testosteronu | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Každý padesátník má problém s nedostatkem testosteronu

26. 2. 2018

Skutečnost, že se hladina pohlavních hormonů u žen a mužů s věkem snižuje, je všeobecně známá. U mužů není hormonální změna tak zjevná a rychlá jako u žen, to ale neznamená, že by se měla přehlížet. Naopak. Každý 5. muž po padesátce trpí výraznějším nedostatkem testosteronu, který nejen že se projevuje řadou obtěžujících příznaků, ale znamená také vyšší riziko závažných onemocnění. Současná moderní léčba může ale udržet muže ve formě. Více MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM.

Hladina testosteronu se začíná snižovat již ve 30 letech

Množství testosteronu v mužském těle výrazně roste v období puberty a dosahuje vrcholu kolem 25. roku věku. Překvapivě už po třicátém roce začíná hladina testosteronu klesat, a to přibližně o 1 % ročně. Tento pokles může být významně urychlen mnoha faktory, např. nezdravým životním stylem.

Dnešní muž po padesátce je (musí být) jak pracovně, tak společensky aktivní. Se snižující se hladinou testosteronu se ale začínají objevovat různé nepříjemné příznaky, od snížení libida až po nespavost a návaly pocení, a zároveň se zvyšují zdravotní rizika (např. srdečně-cévních onemocnění). Účinná léčba formou substituce testosteronu může omezit obtěžující příznaky a zároveň snížit riziko výskytu závažných onemocnění.

Důležitost řešit pokles mužských hormonů se zvyšuje mimo jiné s prodlužováním života. Za první republiky měli muži naději na dožití necelých 57 let, v roce 2016 to bylo průměrně přes 76 let a v roce 2060 to pak dle Zprávy o stárnutí obyvatelstva bude až 83 let.

Partnerovi je 50 a nějak začal stárnout

Zatímco některých příznaků nedostatku testosteronu si muži a jejich okolí všímá, jiné zůstávají bez povšimnutí a jsou přisuzovány stárnutí nebo pracovnímu přetížení. Ze studií vyplývá, že s výraznějším nedostatkem testosteronu bojuje přibližně 20 %1 mužů po padesátce. Snižující se hladina testosteronu se nehlásí pouze sníženým libidem a počtem ranních erekcí. I když je pravdou, že toto jsou zpravidla první příznaky. Mezi další známky nedostatku testosteronu patří např. únava, snížená výkonnost, ztráta svalové hmoty a vyšší sklon k obezitě spojený s ukládáním tuku v oblasti břicha. Výjimkou není ani podrážděnost, horší soustředění, nervozita, deprese a nespavost. Tyto projevy s nedostatkem testosteronu spojuje již málokdo. (Když se ale objeví podobné změny u padesátileté ženy, okolí začne její chování hned vysvětlovat tím, že „je v přechodu“…) Přitom se jedná o varovné signály upozorňující na to, že je čas navštívit urologa nebo praktického lékaře a nechat si hladinu testosteronu vyšetřit formou krevního testu.

Nedostatek testosteronu má ale též skrytá rizika. Muži s nedostatkem testosteronu mají vyšší výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku, závažných onemocnění srdce a cév a různých dalších.

Jak se nedostatek testosteronu léčí

Na trhu jsou dostupné doplňky stravy obsahující vitaminy, minerály a různé přírodní složky, které zdánlivě nabízí jednoduché řešení jak sexuálních, tak dalších tělesných obtíží. Jedná se ale o přípravky, u nichž nebyla klinickými studiemi prokázána účinnost. Další možností jsou léky na předpis na podporu erekce. Ty ovšem neřeší nedostatek testosteronu. Navíc, problémy s erekcí mohou mít i zcela jinou než hormonální příčinu. Moderní léčebné postupy léčby nedostatku testosteronu jsou založené na pravidelném dodávání chybějícího hormonu. To je možné orálně (tablety), injekčně nebo aplikací gelu na kůži.

Aplikace ve formě gelu je v České republice nejnovější (od roku 2015). Pozitivní změny formou zvýšení sexuální touhy, zlepšení erekce, nálady a snížení únavy je možné sledovat již během prvních 3 měsíců od počátku léčby Později dochází i k mírnému úbytku tělesného tuku, a naopak přírůstku svalové hmoty. Z dlouhodobého hlediska bylo prokázáno též zvýšení pevnosti kostí2 a snížení rizika vzniku, resp. zlepšení již existujícího metabolického syndromu.

Testosteron a historie

Zájem o mužské hormony není nic nového. Již v roce 1849 transplantoval německý fyziolog Arnold Adolph Berthold varlata z kohoutů do břicha kapounů a sledoval, jak u nich došlo k rozvoji sekundárních pohlavních znaků a zvýšila se u nich agresivita. Ve Francii o 40 let později prezentoval fyziolog Charles-Édouard Brown-Sequard vědecké společnosti výsledky pokusů na sobě samém, při nichž si injekčně aplikoval tekutinu z varlat morčat a psů.

20. století znamenalo první léčbu nemocných. Ve 30. letech byla poprvé transplantována zvířecí varlata člověku a došlo k první extrakci testosteronu ze zvířecích varlat a první syntéze. V 50. letech začal být aplikován injekční testosteron (estery), přičemž postupně vědci objevovali další způsoby užívání: v 70. letech orálně, v 90. letech pomocí trans dermálních náplastí a v roce 2000 prostřed­nictvím gelu (do České republiky se tento způsob dostal v roce 2015).


publikováno: 26. 2. 2018, v rubrice Medicína
Štítky: hormony, muž

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+