Má vaše dítě astma?
Kdysi byly děti, které užívaly Prednison, obézní, trpěly osteoporózou a dokonce na astma umíraly. V dnešní době se úplně změnil přístup, toto onemocnění ve většině případů neznamená vůbec žádný hendicap.Průduškové astma je nejčastější chronické onemocnění dětského věku. Udává se, že v České republice se prevalence pohybuje kolem šesti až dvanácti procent, obvykle je to přes deset procent. Celosvětová prevalence se liší země od země, vysoká bývá v rozvinutých zemích, protože, jak víme, jde o civilizační chorobu. Na celém světě trpí astmatem asi 300 miliónů lidí. Více se dozvíte od MUDr. Jarmily Turzíkové z Dětského oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Jak se projevuje průduškové astma?
Astmatik má vrozenou dispozici ke zvýšené bronchiální reaktivitě, což znamená, že na různě podněty, na něž zdravý člověk nereaguje, reaguje spasmem průdušek a kašlem. Jde o vrozenou dispozici ke spasmu, navíc se tam uplatňuje také vrozená dispozice k tvorbě zvláštního typu zánětu v dýchacích cestách, například při kontaktu s alergenem. Tomu se říká alergický zánět a tohoto procesu se zúčastňují především buňky, kterým říkáme eosinofily. Zánět ještě zvyšuje průduškovou reaktivitu a léčba se tedy upíná na to, aby se dostal pod kontrolu. Pokud se astmatik setká s nějakým spouštěčem, s alergenem nebo při námaze, hladké svalstvo průdušek se stáhne, dýchací cesty otečou a dojde k projevům astmatu, tedy k dušnosti anebo ke kašli.
Průduškové astma je geneticky podmíněné onemocnění
Ukazuje se, že asi 40 % populace má pro astma určité vlohy. Účastní se na tom velké množství genů, přibližně 120. Uvádí se to jako polygenní dědičnost. Nicméně fakt, že máme vlohy pro astma, ještě neznamená to, že astma dostat musíme. Ale právě v souvislosti s tím, že se zhoršuje životní prostředí, mění se životní styl, lidé žijí především uvnitř bytů a domů, nechodí ven, nesportují a kouří, se může stát, že se rozjede průduškové astma. Poměrně často se setkáváme s tím, že když přijde do ordinace dítě, které vypadá, že bude astmatikem, a ptáme se, jestli je v rodině astma, tak se dozvíme, že astma v rodině není a ani žádná alergie. Potom však třeba za pět, deset let, když to dítě k nám chodí, se najednou dozvíme, že tatínek prohlašuje: ´Já jsem to astma od něj dostal.´ To samozřejmě není pravda, u něj se pouze onemocnění projevilo později, protože před lety vyrůstal v lepším prostředí.
Jak se projevuje?
Astma se může v typickém případě projevovat tím, že děti pískají, hvízdají, jsou dušné. Bývá to většinou při virové infekci. Někdy se setkáváme s termínem, který použijí rodiče nebo dětská lékařka, tedy že rýma dítěti spadne na průdušky. V některých případech může jít o nerozpoznané astma. Dušnost u něj být nemusí, může tam být jen poslechový nález. Někdy se to dá i splést se zápalem plic, pokud není nález potvrzen rentgenologicky. Za těmito průduškovými nemocemi jako kašlíčky a podobně se může diagnóza astmatu skrývat. Typický je dráždivý kašel v nočních hodinách, děti se často nevyspí, čili kvalita života je velice ovlivněna, pokud se astma včas nepozná a neléčí. Častým spouštěčem bývá tělesná námaha a emoce, rozčilení pozitivní nebo negativní. Samozřejmě není obtížné poznat, pokud se dušnost nebo kašel objeví v souvislosti s vystavením nějakému alergenu.
Alergie vždy neznamená astma
Většina astmatiků mívá alergii, nicméně existuje také astma, které není alergické. U něj se neprokáže, že by měl pacient senzibilizaci na běžné alergeny, jako jsou prach, roztoči, plísně, zvířecí chlupy a pyly. A samozřejmě pacienti, kteří jsou alergičtí, mohou mít nejrůznější projevy. Nemusí to být vždycky astma. Může to být atopický ekzém, alergická rýma, různé průjmy nebo zvracení po potravinách, na které jsou alergičtí. Někdy se to kumuluje, například ekzematik mívá často astma, ale ne vždy tomu tak je. To znamená, že alergie ne vždy znamená astma, i když astmatici velmi často bývají alergičtí.
Nemoc podle věku dítěte
Obvykle začíná onemocnění v kojeneckém věku, kdy mají malé děti atopický ekzém. Velmi často se prokazuje alergie například na vaječný bílek, na mléko a podobně. Ta později vyhasíná, postupem času nastupuje astma a alergická rýma se objevuje až v pozdějším věku. Důležitou roli hrají virové infekce. Málokdo ví, že když dítě není alergické a trpí na virové infekce, které mu padají na průdušky, že se už může jednat o astma. Existují určité fenotypy, neboli podtypy dětského astmatu. Jsou dva hlavní typy astmatiků – někteří mají to onemocnění intermitentní, jsou v mezidobí v pořádku, ale někteří mají ty problémy stále. Tito pacienti nemají mezi epizodami obtíže a jako spouštěč mohou mít právě virovou infekci. Vyskytují se u nich tzv. exacerbace, tedy zhoršení onemocnění jenom v průběhu té virové infekce, nebo to může být pouze při tělesné námaze. Další skupinou jsou astmatici, kteří mají přítomnou alergii, pak se jedná o alergeny indukované astma. Ovšem velmi často se tyto tři typy kombinují a překrývají a opět to platí v případě Jakuba.
Typy medikamentózní léčby
Jde o preventivní terapii, kterou řada pacientů musí užívat trvale. Buď ve formě inhalačních kortikosteroidů, nebo jako protizánětlivé antileukotrieny, případně dostávají jejich kombinaci. Dalším druhem je úlevová léčba, která by ovšem měla být minimální. Ideálně bychom měli pacienta léčit tak, aby měl pouze preventivní terapii a nepotřeboval úlevové léky. Léčba zahrnuje i režimová opatření, což je eliminace spouštěčů. Samozřejmě u astmatika, který je alergický na spouštěče domácího prachu a žije v zaprášeném prostředí, doma mu kouří, nemůžeme jednoduše zvládnout jeho stav léky. Potom ještě existuje alergenová imunoterapie, to znamená podávání alergenu, na který to dítě reaguje, ve vzestupné dávce. Tady ovšem musíme být velmi opatrní, protože se u některých dětí stává, že alergenová terapie naopak zhorší průběh jejich onemocnění.
Akutní léčbu astmatu je potřeba začít už doma
Všichni astmatici by měli být vybaveni plánem pro akutní zhoršení, musejí okamžitě použít bronchodilatační lék. Nebát se dávky – obvykle se používají dva až čtyři dávky Ventolinu a pokud jsou to obtížnější astmatici, k tomu přidat kortikosteroidy v tabletách. Pokud se týká preventivní léčby, u lehkých stavů dušnosti není nutná. Když jsou astmatické příznaky častější než jednou do týdne, už to znamená, že pacienti musejí užívat léky v rámci preventivní terapie. Při ní se výrazným způsobem uplatňují protizánětlivé léky, které potlačují alergický zánět a tím snižují reaktivitu průdušek.
GINA ve svých doporučeních považuje inhalační kortikosteroidy za nejefektivnější, jsou potentnější než antileukotrieny, ale zvláště u nejmenších dětí bychom se měli snažit, abychom jim dávali co nejmenší dávku. Kortikosteroidy ve vysokých dávkách totiž mohou ovlivňovat růst, způsobovat kataraktu. Je proto vhodné je kombinovat s léky, které roztahují průdušky, což je případ Jakuba, jenž má kombinaci kortikoidů a bronchodilatačních léků s dlouhodobým účinkem a k tomu užívá antileukotrieny. Ty je vhodné podávat dětem s atopickým ekzémem, protože mohou ovlivňovat i ekzém a alergickou rýmu. Kombinová terapie je tedy velmi výhodná, nazývá se také steroid šetřící léčba.
GINA, globální iniciativa pro astma
Je mezinárodní uskupení odborníků v astmatologii, kteří od roku 1995 vydávají ročně aktualizace poznatků týkajících se diagnostiky a léčby astmatu. V České republice jsme zareagovali velice brzy, v roce 1996 jsme založili Českou iniciativu pro astma, jež se stará o vzdělávání jak pacientů, tak i lékařů, a já mám tu čest být jejím lektorem a členem. To vše by mělo vést k hlavnímu cíli, tedy včasné diagnostice astmatu. Potom lze u většiny pacientů adekvátní léčbou dosáhnout úplné kontroly astmatu. Nemocné děti žijí úplně normální život, i když za cenu toho, že pravidelně užívají léky, které jsou však neškodné, protože jsou podávány v nízkých koncentracích.
bronchoskopie, ta se dělá u složitějších případů. Jde o úžasnou metodu, která je schopná odhalit, jaký typ zánětu se v průduškách nachází. Další metodou je výplach z průdušek, tzv. bronchoalveolární laváž, při níž se prokazují eosinofily. Dělá se také biopsie, kdy odštípneme vzorek z dýchacích cest a vidíme, zda se.
