Nejste náhodou alergik? | Medicína | Trendy zdraví

Kde se alergie bere?

Alergická onemocnění začínají velmi časně a rizikových vlivů je celá řada: genetické dispozice jedinců pocházejících z rodin alergiků, věk matky při narození dítěte, kuřáctví, intimní kontakty s domácími zvířaty v městských bytech, dlouhodobý pobyt ve znečištěném životním prostředí a podobně. Je důležité si uvědomit, že alergie může člověka postihnout v jakémkoliv věku! „Přitom až 35% populace je možno řadit mezi atopiky, tedy kandidáty pro alergické onemocnění,“ uvádí profesor MUDr. Václav Špičák. „Když se sdruží na cestě k alergii neaktivní spící geny, může je k aci probudit nejen specificky působící alergen, ale i nespecifický faktor prostředí či virová infekci. Spuštění alergického onemocnění může nastat nejen u dítěte, ale i kdykoliv v dospělosti.

K čemu jsou léky?

Řada potenciálních alergiků si vůbec nepřipouští, že by jejich příznaky (například dlouhotrvající rýma apod.) mohly být výsledkem alergické reakce. Vystavují se tak velkému nebezpečí, neboť opožděná diagnóza a léčebně nepodchycené alergické onemocnění může, a v mnoha případech také přerůstá v chronický alergický zánět a různé funkční poruchy a choroby, jako například v astma. Roste také nebezpečí, že se člověk s neléčenou alergií stane časem citlivým na stále více alergenů. Často si lékař ani pacient neuvědomují, že každá alergická reakce, každý místní alergický příznak (na kůži, v nose, průduškách, střevě) je jen místním projevem systémového onemocnění. Alergický zánět tedy v těle zůstává i tehdy, když právě nevdechujeme pylová zrna nebo výměšky roztlin. Původní úkol léků ulevit nemocnému od příznaků zůstává, ale na významu nabývá preventivní účinnost antialergik. V tomto směru se naděje vkládají (a dosavadní studie to potvrzují) do moderních antihistaminik na bázi levocetirizinu, které zachovávají úlevové vlastnosti předchozích řad a zároveň působí účinně a bezpečně jako prevence alergického zánětu po celý rok života alergika.