Noční buzení škodí zdraví | Medicína | Trendy zdraví

Potřeba spánku podle věku

Správnou délku spánku nelze přesně určit, obecně je udáváno rozpětí mezi 4 až 9 hodinami. Základní doporučení však zní: spěte tak dlouho, jak potřebujete, abyste byli vyspalí a odpočatí jak po ránu, tak během dne. Délka spánku je přísně individuální a s přibývajícím věkem potřeba spát postupně ubývá. Novorozenec prospí většinu dne, předškolní dítě potřebuje spát ještě po obědě, kdežto školákovi stačí spát jen v noci. Udává se, že nejkvalitnější spánek je v časné dospělosti a už po 30. roce věku se kvalita spánku postupně mírně zhoršuje. Je to dáno přirozeným vývojem a častějšími poruchami spánku.

Průběh zdravého spánku

Zdravý člověk usíná maximálně do 30 minut, nejdříve mělkým spánkem – stadium NREM 1. Následující stadium NREM 2 tvoří přechod mezi mělkým a hlubokým spánkem, který je reprezentován stadii NREM 3 a 4, souhrnně označovanými delta spánek. Delta spánek je nezbytný k osvěžení a regeneraci organizmu. Spánkový cyklus u zdravého spánku je zakončen REM spánkem. Spánkových cyklů je čtyři až pět za noc. Délka celého cyklu, od začátku prvního stádia NREM až po ukončení REM, je asi 60 – 120 minut. V první části spánku převládá delta spánek, v druhé části je zastoupen hlavně spánek REM a stadium NREM 2. V mládí je o něco více delta spánku a REM spánku, s přibývajícími roky jich ubývá a jsou nahrazovány mělkými stadii NREM (NREM 1 a 2) a bdělostí.

Narušený spánek

Spánek může být narušen jednak v důsledku primární poruchy spánku (obstrukční spánková apnoe – OSA, nespavost, syndrom neklidných nohou a dalších), jednak v důsledku sekundární poruchy (nykturie, psychiatrické, neurologické, kardiovaskulární onemocnění, bolest, atd.). V důsledku narušeného spánku nedochází k navození nebo prohloubení spánku do jeho hlubokých stádií (chybí delta a REM spánek) a spánek nemá regenerující účinek. Dochází také k ovlivnění dalších tělesných systémů, což vede k rozvoji dalších chorob. Nekvalitní spánek ovlivňuje dále i denní fungování organizmu.

Negativní důsledky narušeného spánku

Včasná diagnostika a léčba poruch spánku dokáže zabránit negativním důsledkům vyplývajícím z nekvalitního spánku – jak zdravotním (únava, nevyspalost, neodpočatost, poklimbávání až usínání při monotónních činnostech, nadužívání hypnotik, rozvoj dalších onemocnění), tak socioekonomickým (autonehody v důsledku mikrospánku či usnutí za volantem, pracovní úrazy ad.). V případě podezření na poruchu spánku je nezbytné vyšetření u specialisty – somnologa, který navrhuje další vyšetřovací a léčebný postup, často ve spolupráci s ostatními specialisty.

Nejčastější poruchy a faktory rušící spánek

Existuje několik příčin působících poruchy spánku. Kromě primárních poruch spánku jsou na vině také sekundární poruchy. Nykturie může být považována za přidružený projev primární poruchy spánku (např. OSA) nebo za sekundární poruchu spánku související s noční polyurií (nadměrná tvorba moči během noci).

• Nykturie – potřeba člověka vstát za noc minimálně dvakrát, aby se vymočil – je jev, který má mnoho příčin. Nykturie má za následek fragmentaci (tříštění) spánku a tím sníženou kvalitu spánku a života. Poslední práce tyto skutečnosti dokazují. Z nizozemské epidemiologické studie provedené na 1.485 mužích a ženách vyplynulo, že nykturie je nejčastější příčinou přerušeného spánku u dospělých jedinců starších 50 let. Vlivem přerušovaného spánku se zhoršila také kvalita života sledovaných osob a u starších pacientů s nykturií se zvýšila jejich úmrtnost.

• Obstrukční spánková apnoe (OSA) – postihuje častěji muže, středního a vyššího věku s nadváhou či obezitou (zasahuje až 10 % populace). Při apnoi dochází k uzávěru horních dýchacích cest; vzduch neproudí do plic, není okysličována krev. Apnoe je ukončena mikroprobouzecí reakcí spojenou se zachrápáním. Opakované apnoe působí negativně na srdeční sval (opakované zvyšování srdeční frekvence), narůstá kardiovaskulární riziko. Nykturie je jedním z důsledků přetěžování kardiovaskulárního aparátu. Podle japonské studie provedené v roce 2008 byla u 41 % pacientů s OSA mladších 50 let zjištěna nykturie.
• Chronická nespavost – postihuje cca 20 % populace. Jedná se o stav, kdy nejsme schopni spánek navodit či ho udržet. S přibývajícími léty výskytu přibývá. Nucení na močení, nejčastěji v důsledku sekundární choroby, se na rozvoji či udržování nespavosti může podílet.
• Syndrom neklidných končetin (RLS – restless legs syndrome) se projevuje nutkáním k pohybu končetinami v důsledku nepříjemného pocitu v nohou. Tyto pocity se vyskytují nejčastěji v klidu večer (např. u televize) a v noci po ulehnutí do postele. Neustálý pohyb nohou či rukou brání usnutí a vede často k mylně diagnostikované nespavosti. K rozvoji RLS dochází mj. i u onemocnění ledvin.

Více informací o nykturii najdete na www.nykturie.cz.