Nový pohled na alkoholizmus a problémové pití | Medicína | Trendy zdraví

Zabiják

Odhaduje se, že alkohol stojí za 2,3 miliony předčasných úmrtí na světě, v zemích EU umírá předčasně z důvodů konzumace alkoholu zhruba 200 000 lidí. Alkohol je po tabáku druhou drogou, která nejčastěji vede k onemocnění a úmrtí. V EU je asi 14 milionů lidí závislých na alkoholu a léčba důsledků konzumace alkoholu stojí každoročně země EU zhruba 125 miliard €.

Závislost na alkoholu – biopsychologický problém

Závislost na alkoholu je v současnosti považována za chronickou poruchu, onemocnění s častými akutními epizodami (relapsy). Její závažnost a průběh lze srovnat s diabetem, astmatem nebo hypertenzí. Za příčinu vzniku závislosti jsou zodpovědné strukturální a neurochemické změny v mozku, které se prohlubují s další konzumací alkoholu. V důsledku změn dochází k silné touze po alkoholu, poruchám chování a vzniku závislosti. O tom, zda a kdy závislost vznikne, rozhoduje mnoho faktorů a dědičnost je jedním z nich. Na letošním Evropském psychiatrickém kongresu byly předneseny výsledky pozorování, které prokázaly zvýšený výskyt závislostí u osob, které měly ve svém genotypu určitou formu genu PDYN.

Vliv dětství

Ukazuje se však, že důležitou roli hrají i takové faktory, jako je výživa matky v těhotenství či zážitky z útlého dětství (zejména citové i fyzické zanedbávání, týrání, přítomnost psychicky nemocného v rodině, život se závislým apod.). Snaha léčbu závislosti by se měla setkat s pochopením a podporou jak ze strany blízkých osob, tak především zdravotníků.

Důsledky škodlivého pití

Alkohol poškozuje zdraví ještě dříve, než dojde k vzniku závislosti. V důsledku jeho konzumace stoupá riziko kardiovaskulárních chorob, zhoubných onemocnění, poškození jater, mozku a desítek dalších onemocnění. V důsledku konzumace alkoholu se zvyšuje pravděpodobnost úrazu, dopravní nehody, násilného – agresivního jednání, kriminální činnosti, ale také šíření sexuálně přenosných chorob (AIDS, virového zánětu jater typu B, syfilis, HPV a další). Konzumace alkoholu je příčinou rodinných rozvratů i snížené schopnosti udržet si zaměstnání. Existují studie, které dokládají, že soužití s alkoholikem je obtížnější než život s nemocným schizofrenií nebo těžkou depresí.

Kdo je ohrožen?

Alkohol je drogou, která může znamenat nebezpečí pro každého, kdo s ní zachází. Málokdo má však náhled, že je vážně ohrožen. Žádná profese, rodinný stav, věk příslušnost k socioekonomické skupině před nebezpečím škodlivého pití a závislosti neochrání. Tradičně se za vysoce rizikové z pohledu škodlivého pití považují: hudebníci, lékaři, novináři, manažeři ve vysokém vypětí, ženy na mateřské dovolené a ženy kolem klimakteria.

Problémy kolem léčby

Dosavadním cílem účinné léčby závislosti na alkoholu je dosažení úplné abstinence. K tomu se používá několika postupů, jejichž volba záleží na mnoha okolnostech (zdravotním stavu, věku, ochotě – či schopnosti spolupracovat, možnosti podrobit se ústavní léčbě, možnostech následné ambulantní léčby apod.). Farmakologická léčba zatím není prosta nežádoucích účinků a nenabízí takové výsledky, aby zajistila dlouhodobé setrvání v terapeutickém režimu. Proto 92 % léčených pro závislost na alkoholu zůstává bez podpůrné farmakoterapie (u schizofrenie je bez léků 18 %, u bipolární poruchy 40 %, u těžké deprese 45 %, u panické poruchy 47 % a u fobií 62 % nemocných).

Alespoň omezení konzumace

Dosažení úplné abstinence je u desítek procent pacientů, kteří přicházejí k léčbě, nereálné. Z dlouhodobého pohledu vytrvá abstinovat (roky) 20 % léčených. Pro mnoho závislých (až 50 %) je požadavek úplné abstinence překážkou, kvůli níž léčbu nepodstoupí. Avšak většina závislých si přeje omezit konzumaci alkoholu. Metoda léčby, která by snížení množství konzumovaného alkoholu umožnila, by přivedla mnoho nemocných k léčbě.

Blýskání na lepší časy

Na letošním Evropském psychiatrickém kongresu byl představen nový koncept léčby alkoholizmu, který umožňuje snížit počet dní tzv. těžkého pití a také významně omezit množství konzumovaného alkoholu u závislých, kteří se chtějí léčit. Výsledky klinických pozorování (studií) prokazují až 66 % redukci konzumovaného alkoholu. Jde o psychologickou intervenci podpořenou modulátorem mozkových opioidních receptorů. Kvalita, účinnost a snášenlivost léku je nyní posuzována Evropskou lékovou agenturou.

Jsem ohrožen? Dotazníky napoví!

SASQ (Single Alcohol Screening Question)

„Kdy jste naposledy vypil 5 (ženy 4) drinků (alkoholických nápojů) v jednom dni?“ Za pozitivní odpověď se považuje časový údaj kratší než 3 měsíce; 1 drink = 12g etylalkoholu (tj. zhruba malé pivo 100, 120 ml vína).

CAGE (Cut down, Angry, Guilty, Eye opener)

1. Měl jste někdy pocit, že byste měl pití omezit?
2. Vadilo vám, že lidé vaše pití kritizovali?
3. Měl jste někdy kvůli pití pocity viny?
4. Stalo se vám někdy, že jste se hned po ránu napil, abyste se uklidnil nebo zbavil kocoviny?

Hodnocení:

1 kladná odpověď – vhodné důkladnější vyšetření

2 kladné odpovědi – podezření na závislost

3 – 4 kladné odpovědi – závislost na alkoholu

O alkoholu, závislosti a problémovém pití

• Závislost na alkoholu je charakterizována strukturálními a neurochemickými změnami v mozku, které následně vedou k poruše chování.
• Opakovaná konzumace alkoholu stupňuje mozkové změny, které se projeví silnou touhou (tzv. craving, „bažení“) po alkoholu, ztrátou kontroly nad konzumací alkoholu a po různě dlouhé době vznikem závislosti.
• Omezení konzumace alkoholu vede rychle ke zlepšení zdravotního stavu a snížení rizika chronických chorob.
• Moderní medicína má v současnosti jen limitované léčebné možnosti závislosti na alkoholu. Rozpracovány jsou hlavně léčebné metody usilující o dosažení úplné abstinence, zatímco metody pro snižování konzumovaného množství alkoholu zůstávají na okraji pozornosti.
• Za dny „těžkého pití“ se považuje, když za 24 hodin vypije muž 60 g čistého alkoholu a více, (tj. 3 sklenky vína po 200 ml, nebo 3 půllitry 100 piva a více); žena 40 g čistého alkoholu a více, (tj. 2 sklenky vína, nebo 2 půllitry 100piva a více).
• Neexistuje univerzální „bezpečná dávka“ alkoholu, ani „bezpečná doba“ pití, které nemají negativní dopad na zdraví a nevedou ke vzniku závislosti. Riziko vzniku závislosti je zcela individuální a nikdo před ním není chráněn.

Co je závislost?

1. Silná touha užívat látku nebo se chovat určitým způsobem (craving, „bažení“)
2. Zhoršená sebekontrola v souvislosti s látkou či chováním (porucha sebeovládání)
3. Somatický odvykací stav (tzv. absťák při nepřítomnost „drogy“, třes, nervozita, bušení srdce, bolesti hlavy apod.)
4. Zvyšování tolerance (k vyvolání účinku – pocitu libosti – je nutné zvyšovat dávku někdy do závratných výšin)
5. Postupné zanedbávání jiných potěšení, zájmů, zálib, přátel, rodiny
6. Pokračování v užívání látky přes jasný důkaz škodlivých následků, a to jak zdravotních, tak společenských