Očkování zachránilo za půl století miliony životů | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Očkování zachránilo za půl století miliony životů

15. 7. 2019

Dnes si málokdo umí představit, s jakými nemocemi bojovalo lidstvo před objevem očkování. Záškrt, tetanus, černý kašel a spalničky patřily v naší zemi k nejčastějším příčinám úmrtí malých dětí. Tisíce jich zemřely nebo si nesly celoživotní následky po prodělání dětské obrny. Tu se povedlo v Československu jako v jedné z prvních zemí na světě zcela vymýtit po zavedení povinného očkování v roce 1958 a do dneška nebyl zaznamenán žádný nový případ této nebezpečné infekční nemoci.10 Očkování se stalo převratným medicínským objevem, který zabránil smrtelným epidemiím. Odhaduje se, že ročně zachrání život více než 2 milionům dětí.

Očkování proti závažným nemocem

Povinné očkování dětí patřilo kdysi k základní prevenci a jeho význam nebyl dlouhé roky nijak zpochybňován. V posledních letech se ale objevuje řada mýtů a polopravd, kterým média věnují značný prostor. Mnozí rodiče se těmito informacemi nechávají ovlivnit a odmítají své dítě nechat očkovat s tím, že za jeho zdraví odpovídají pouze oni sami. Nejčastějšími argumenty bývá obava z vedlejších účinků vakcín v kombinaci s tvrzením, že proti některým nemocem je očkování zbytečné, protože jejich léčba je snadná a v zemích s vysokou životní úrovní se již v podstatě nevyskytují.

Většina nemocí, kterým lze pomocí očkování úspěšně předejít, však patří mezi závažné až život ohrožující. Příkladem je tetanus, záškrt, černý kašel nebo spalničky, o kterých se v poslední době mluví nejčastěji. „I když se mnoho nemocí u nás již téměř nevyskytuje, stále dostupnější cestování za exotikou nebo též migrace lidí zvyšují riziko opětovného zavlečení těchto nemocí. Kupříkladu zdrojem epidemie spalniček v roce 2014, při níž onemocnělo celkem 221 lidí, byl muž, který si nemoc přivezl z cesty do Indie. Předpokládá se též, že současná epidemie spalniček se k nám dostala z Ukrajiny, kde je proočkovanost dvěma dávkami vakcíny děsivě nízká – pouhých 31 %,“ vysvětluje MUDr. Radomíra Limberková ze Státního zdravotního ústavu.

Kolektivní imunita chrání ty nejzranitelnější

I přesto, že odpůrců očkování je u nás menšina, důsledky jejich rozhodnutí neseme všichni. Kvůli odmítání nebo odsouvání povinného očkování totiž postupně dochází ke snižování proočkovanosti populace, a tím také ke snižování tzv. kolektivní imunity. Osoby, které z různých důvodů nemohou být očkovány, tj. např. lidé s poruchou imunity, závažným onemocněním nebo ještě nenaočkované děti, se tak stávají ohroženějšími. Zároveň se vytvářejí lepší podmínky pro šíření nemocí, které se u nás léta neobjevovaly. Riziko rychlého šíření těchto infekcí dokazují i počty lidí, které může jeden nemocný nakazit. V případě spalniček nebo černého kašle to může být 17 až 18 lidí. Míru proočkovanosti k udržení zmíněné kolektivní imunity udává u jednotlivých onemocnění různě vysoké procento, které se pohybuje mezi 85 a 95 %. První pokles pod tuto hranici byl v České republice zaznamenán v roce 2015 a od té doby stále klesá – například v případě spalniček, příušnic a zarděnek. Přitom ještě v roce 2007 byla hladina proočkovanosti proti těmto nemocem na úrovni 98 %. V posledních letech se pohybuje celorepublikově už jen kolem 83 %, nejnižší je v Praze.

Návrat nebezpečných nemocí

Ve státech, kde z různých důvodů – od ekonomických až po dezinformační kampaně – došlo ke snížení kolektivní imunity, se rozvinuly epidemie těchto onemocnění s mnoha úmrtími. Příkladem jsou epidemie černého kašle ve Velké Británii či dětské obrny v Holandsku, nebo epidemie záškrtu v Rusku v 90. letech minulého století, kdy už se zdálo, že vymýcení této nemoci je na dosah. Přesto následkem rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedůvěry lidí k očkování i nedostatku vakcín došlo k více jak 50 000 případům záškrtu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce v letošním roce zařadila odmítání očkování mezi deset největších zdravotních hrozeb, a to vedle nemocí jako jsou HIV, ebola nebo horečka dengue.2c Podle WHO zachrání očkování dva až tři miliony životů ročně. U nás je to podle odhadů asi 500 dětí, které by bez očkování nemocem podlehly, a dalších 150 000, jež by onemocněly.

Situace v České republice

V České republice se v současnosti povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocněním vyvolaným bakterií Haemop­hilus influenzae typu b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Povinnost očkovat je u nás tzv. nepřímá. V praxi to znamená, že nenaočkované děti nejsou například přijaty do dětských kolektivů. Očkovací povinnost vysvětluje ministerstvo zdravotnictví ochranou zdraví celé společnosti. Proočkovanost dětí hexavakcínou obecně se v ČR drží na vysoké úrovni, díky čemuž se závažná onemocnění u nás vyskytují buď ojediněle, nebo vůbec. Klesne-li však proočkovanost pod potřebnou hranici, nemoci se mohou v populaci opět šířit – viz nedávná epidemie spalniček, která zasáhla i ČR.


publikováno: 15. 7. 2019, v rubrice Medicína
Štítky: očkování, prevence

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+