Pravidelné gynekologického vyšetření vám může zachránit život | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Pravidelné gynekologického vyšetření vám může zachránit život

7. 11. 2019

Jedním z důvodů, proč ženy nechodí na gynekologické preventivní prohlídky, je strach, že u nich jejich lékař během vyšetření odhalí nádorové onemocnění. Přitom právě u nádorových onemocnění platí víc než kde jinde, že jejich časný záchyt významně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu, která pak v takových případech vede často k úplnému vyléčení.

Lépe včas

„Bude-li žena chodit na preventivní prohlídky pravidelně v doporučených intervalech, je velmi pravděpodobné, že tak závažná onemocnění jako jsou nádorová, budou zjištěna buď ještě v období přednádorových či velmi časných nádorových změn, kdy se pravděpodobnost vyléčení blíží často téměř 100 %. Současně také platí, že každé nádorové onemocnění nakonec ženu kvůli svým příznakům k lékaři donutí jít, ale to už může být bohužel pozdě, léčba je v takových případech mnohem složitější, a ne vždy zcela úspěšná,“ zdůrazňuje MUDr. Miroslav Verner, vedoucí lékař specializace gynekologie na klinice Canadian Medical.

Každá žena starší patnácti let by měla prohlídku absolvovat jednou za rok. Tento časový rozestup u drtivé většiny žen zaručuje, že bude případný problém zjištěn včas, tedy ve chvíli, kdy je možné jej ještě vyřešit. „Z hlediska včasného odhalení, především zhoubného nádoru děložního hrdla, je tento interval dostatečný,“ říká MUDr. Miroslav Verner.

K lékaři i v pokročilém věku

Prohlídky by neměly vynechávat ženy v kterémkoli věku, týká se to tedy i seniorek, které ukončily pohlavní život. „I ony mohou onemocnět a v podstatě pro ně platí to samé, co pro ženy v produktivním věku. Pravdou bohužel je, že právě seniorky gynekologickou ambulanci navštěvují nejméně, protože většina z nich považuje gynekologické vyšetření ve svém věku za zbytečné. Často pak přichází až v okamžiku, kdy už mají vážný zdravotní problém,“ uvádí MUDr. Miroslav Verner.

K úspěšnosti vyšetření může přispět i samotná žena

Včasná a správná diagnostika většiny onemocnění, gynekologická nevyjímaje, se totiž z velké části opírá o anamnestické údaje, tedy o to, co sama žena lékaři sdělí. „Určitě by měla lékaře upozornit na jakékoliv neobvyklé změny, které u sebe pozoruje. Jde například o nepravidelnosti krvácení, změny na kůži, hmatnou bulku v prsu a podobně,“ zdůrazňuje MUDr. Miroslav Verner, vedoucí lékař specializace gynekologie. V některých případech by žena neměla čekat na pravidelnou prohlídku, ale vyhledat gynekologa co nejdříve. „Mezi závažné varovné příznaky patří nepravidelné (tj. nemenstruační) vaginální krvácení, ať už v souvislosti s pohlavním stykem, nebo zcela náhodně, přičemž obzvlášť opatrné by měly být ženy, které začnou krvácet po přechodu.

Bolí vás břicho?

Gynekologa by měly vyhledat i ženy s akutními či chronickými bolestmi břicha, zvlášť pokud jsou spojené s dalším příznaky, jako jsou horečka nebo dlouhodobá nevolnost. To samé platí v případě, že žena u sebe pozoruje nadměrný, zapáchající nebo krvavý výtok, v případě kožních změn v oblasti zevního genitálu (zarudnutí, zbělání, vřídky, …) a také při příznacích onemocnění prsu, jako jsou hmatná bulka v prsu, bolesti prsu či výtok z bradavky,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Verner.

Pohlavně přenosné choroby

Pravidelná prohlídka může někdy přispět i k odhalení pohlavně přenosných chorob, které mohou dlouhodobě probíhat zcela bez příznaků. „V některých případech může gynekolog rozpoznat některé nenápadné či jen velmi mírné projevy onemocnění, které samotná žena ani nezaznamená a na základě toho jí doporučit další, speciální vyšetření,“ říká MUDr. Miroslav Verner.

První preventivní prohlídku by každá žena měla absolvovat v 15 letech. Primárně je zaměřena na posouzení normálního vývoje sekundárních pohlavních znaků, podání základních informací stran prevence pohlavně přenosných chorob a neplánovaného těhotenství (tedy antikoncepčních metod) a prevenci zhoubného nádoru děložního čípku.

Každoroční preventivní prohlídka

Standardní každoroční preventivní prohlídka se pak sestává z vyšetření zevního genitálu, vyšetření pochvy a děložního hrdla v zrcadlech, kolposkopického vyšetření děložního čípku spolu s odběrem onkocytologického stěru, popřípadě ještě vyšetření prsů (pohmatem), zejména u žen s rizikovou rodinnou anamnézu. „V takovém případě by se s vyšetřením mělo začít již od věku 25 let. Běžnou, byť nepovinnou součástí preventivních kontrol, dnes často bývá i ultrazvukové vyšetření vnitřních pohlavních orgánů (dělohy, vejcovodů a vaječníků),“ uvádí MUDr. Miroslav Verner.

S věkem se mění charakter obtíží a spektrum onemocnění, která ženy postihují, což se se může projevit v doporučení některých dalších doplňujících vyšetření. „Jde například o screeningové mamografické vyšetření po 45. roce života, test na okultní krvácení či kolonoskopii po 50. roce nebo třeba o denzitometrické vyšetření hustoty kostní hmoty u žen v menopauze,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Verner.

Po porodu

Ženy by neměly zapomínat také na gynekologickou prohlídku po porodu, která by měla proběhnout na konci šestinedělí. „Během prohlídky by měl lékař primárně zkontrolovat, jak se zhojila porodní poranění a zda došlo k fyziologickému zavidutí (involuci) dělohy. Během vyšetření lze obvykle provést i preventivní onkogynekologický stěr z děložního čípku. Někteří lékaři při této kontrole vyšetřují i prsy a řeší eventuální problémy s kojením,“ dodává MUDr. Miroslav Verner, vedoucí lékař specializace gynekologie.

Jednodenní chirurgie v gynekologii v Canadian Medical (Waltrovka)

Která zákroky nabízíte v režimu jednodenní chirurgie?

Operační sály Walter jsou plně vybaveny k provádění veškerých malých a středně velkých diagnos­tických i terapeutických gy­nekologických vý­konů. V rámci jednodenní chirurgie tedy provádíme tzv. malé gynekologické výkony jako jsou kyretáž děložního hrdla a dutiny děložní, konizace, revize dutiny děložní po spontánním potratu či umělé přerušení těhotenství. K těmto výkonům lze přiřadit i některé kosmetické zákroky na zevním genitálu, např. labioplastiku či perineoplastiku. Samozřejmostí je možnost miniinvazivních výkonů (hysteroskopických, laparoskopických), které zkracují dobu rekonvalescence, zlepšují její průběh a urychlují návrat k plnému aktivnímu profesnímu i soukromému životu.

K vybavení operačních sálů patří i nejmodernější endoskopická věž, proto zde mohou ženy podstoupit diagnostické, popřípadě i některé terapeutické hysteroskopické a laparoskopické výkony. V blízké budoucnosti by mohlo být operační spektrum rozšířené i o urogynekologické, především antiinkontinenční výkony.

V kterých případech a proč je to pro ženu výhodnější?

Nespornou výhodou je krátká objednací doba. Snažíme se o minimalizaci času mezi indikačním vyšetřením k operaci a operací samotnou. Aktuálně se pohybujeme v řádu dnů, nejdéle však obvykle do 2 týdnů. Operantka má u nás možnost si vybrat ošetřujícího lékaře/operatéra. Pro všechny naše klientky nabízíme kromě kvalitně a rychle provedených operačních výkonů i dostatek soukromí na jednolůžkových pokojích s vlastním sociálním zázemím. K dalším naším výhodám patří přítomnost tzv. zdravotního koordinátora, který zajišťuje hladký průběh všech potřebných předoperačních vyšetření a administrativních úkonů s minimální časovou zátěží pro naše pacientky. Umožňujeme před i pooperační telefonické konzultace přímo s operatérem, elektronickou komunikaci, resp. elektronické zasílání všech laboratorních vyšetření, jakmile jsou k dispozici, tj. jejich 24hodinová dostupnost v rámci klientské zóny.

Jak se žena na ně má připravit?

To se do jisté míry odvíjí od typu operačního výkonu. Obecně lze říci, že pro jednodenní výkony platí stejná pravidla jako pro ty vícedenní. Žena by tedy neměla minimálně 8 hodin před výkonem nic jíst a pít. Přesné informace o tom, jak se na výkon připravit vždy naše klientky obdrží při konzultaci před operací.

Provádějí se v celkové nebo lokální anestezii?

Záleží od typu výkonu, u části z nich je možné si z obou typů anestezie vybrat.

Jak probíhá propuštění, jsou nějaké podmínky, aby žena mohla odejít domů (třeba přítomnost dalšího člověka doma)?

Samozřejmostí je propuštění do domácí péče pouze ve stabilizovanému stavu, při plném vědomí a bez známek případných časných komplikací. Vždy je vhodné, aby operovaná žena opouštěla sály v doprovodu blízké osoby. Optimální je, pokud i následující den je někdo takový nablízku. Před propuštěním jsou také naše klientky informovány o možných časných a pozdních komplikacích, jak je poznají a co mají v takovém případě dělat.

Jaký režim po propuštění ženám doporučujete?

To je značně individuální a závisí to nejen na typu operace a jejím průběhu, ale také třeba na věku ženy a jejím celkovém zdravotním stavu. Obecně lze říci, že je vhodné se následující minimálně 1–2 dny po operaci šetřit a vyhnout se fyzicky, ale i psychicky náročné práci.

Jak je řešena situace, kdy dojde k nějakým komplikacím po propuštění?

V těchto případech je k dispozici každé operované ženě možnost okamžité telefonické konzultace zdravotního stavu erudovanou zdravotní sestrou, popřípadě přímo operaterém (služba je zajištěna v režimu 24/7). V případě, že vznikne potřeba osobní kontroly zdravotního stavu lékařem, je toto zajištěno buď cestou vyšetření v rámci ordinační doby Canadian Medical, mimo tuto dobu je možnost akutního vyšetření v Ústavu pro péči o matku a dítě, se kterým dlouhodobě velmi úzce spolupracujeme. I v tomto případě vše probíhá za asistence našich lékařů a sestřiček.

Canadian Medical je soukromé zdravotnické zařízení, které poskytuje vysoce nadstandardní lékařskou péči. Kořeny dnešního CM sahají do roku 1995, kdy bylo v kanadském Ontariu konglomerátem soukromých kanadských zdravotních zařízení (MED-E MERG Inc.) založeno Canadian Medical Centre. Canadian Medical Centre byla první soukromá klinika v Praze, která nabízela služby českých a kanadských specialistů. Dnes je Canadian Medical v českém vlastnictví.

www.canadian.cz


publikováno: 7. 11. 2019, v rubrice Medicína
Štítky: gynekologie, klinika

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+