Rizika vzniku alergie | Medicína | Trendy zdraví

Kdo je rizikový jedinec?

Univerzálním rizikem je přítomnost alergie u jednoho z rodičů nebo u sourozence. Riziko je celoživotní, alergie může propuknout v kterémkoli věku. Stupně vrozeného ohrožení alergií : 1.stupeň – jeden ze sourozenců je alergik 2.stupeň – jeden z rodičů je alergik 3.stupeň – oba rodiče jsou alergiky 4.stupeň – oba rodiče trpí týmiž příznaky, týmž alergickým onemocněním, například oba jsou astmatiky. Často se setkáváme s tím, že se mladí lidé potkají v čekárnách alergologů a pak k nám přicházejí se svými alergickými dětmi.

Kdy začíná alergie?

Start alergie může být už v 17.-18.týdnu těhotenství. V prvním roce života u rizikového dítěte můžeme prokázat alergické protilátky proti roztočům, pylům trav, proti bílkovinám burských oříšků a často i proti bílkovinám kravského mléka a vajec. Polovina dětských astmatiků se příznaky projeví v prvních pěti letech života a třetina už začíná v prvních třech letech. Je to „alergický pochod“,který začíná u kojence ekzémem, pokračuje ještě v předškolním věku astmatem a dříve nebo až s velkým časovým odstupem se projeví alergická pylová rýma. Pyloví alergici jsou nadáni zvláštním rizikem vzniku potravinové alergie.

Co zvyšuje riziko vzniku astmatu?

Riziko vzniku alergického onemocnění – na příklad astmatu je větší při vyšším věku matky, kuřáctví matky, stresech v těhotenství, u dětí žijících život v prostředí s větším dopravním zatížením. Riziko je větší u kojenců a batolat s ekzémem, u dětí, které v prvním roce života jsou častěji nemocné a dostanou opakovaně antibiotika.

Nos a průdušky

Alergie je nemoc celého organismu s příznaky, které se projevují místně na kůži, v nose, v průduškách, ve střevě. Celosvětová iniciativa „ARIA“ obrací pozornost k alergické rýmě (ARIA = Alergická rýma a její vztah k astmatu). Podcenění alergické rýmy ohrožuje pacienta astmatem. Pylová rýma je pak rizikem pro těžké reakce na potraviny. Zrádná potravinová alergie! Alergie na bílkoviny potravin varuje!!! Polovina alergických šokových reakcí, které ohrožují život, je způsobena potravinovou alergií. U čtvrtiny ekzematických dětí z alergických rodin jsme zjistili v prvních dvou letech života alergické protilátky na bílkoviny burských oříšků! (Tyto děti v tomto věku burské oříšky přímo samozřejmě nedostaly, zdroj jejich alergizace mohlo být i mateřské mléko, později pečivo, rostlinné oleje).

Alergičtí agresoři

Agresivním zdrojem alergie jsou všudypřítomní roztoči, jejichž bílkovinné výkaly obalují jemné prachové částečky, které lidé vdechují. Neobyčejně rizikové jsou lidi s geny pro alergii kočičí alergeny. Sezónní pyloví alergici mají mimořádnou citlivost pro to, aby se stali přecitlivělými na roztoče a alergeny kočky (jsou obsaženy hlavně ve slinách a moči).

Kde číhá alergický zánět

Když selhává soubor obrany organismu, za jehož účinnost odpovídá systém imunity, dochází k poruchám, které mohou vyvolat superakutní stav (alergický šok) nebo spouštějí dlouhodobý proces. V jeho pozadí či jeho podstatou je alergický zánět. Z počátku tato reakce zánětu může být ještě formou obrany, ale při jeho progresi dochází k poškození tkání. • Pacient s alergickou rýmou hlásí ztrátu čichu, protože jeho nosní sliznice je zdevastovaná a přirozená klimatizační a očišťovací funkce nosu selhává. • Astmatikovy průdušky jsou tuhé, stěna průdušek ztrácí svoji pružnost, sliznice je oteklá, prosáklá, řasinky na jejím povrchu nefungují, hromadí se vazký hlen, průchodnost průdušek se zmenšuje a průdušky nereagují dostatečně na úlevové léky, které mají průdušky uvolnit a roztáhnout ve svém účinku selhávají. • Kůže u ekzematika je zhrubělá, nemá přirozenou pružnost,je suchá, svědivost se zhoršuje při atakách zánětu.

Souhrnně lze říci, že o dalším osudu alergika, astmatika či ekzematika rozhoduje, zda se podaří dostat a udržet alergický zánět pod kontrolou.

Mohou pomoci léky

Pacient i lékař má přirozenou snahu zbavit nemocného obtíží. Proto tradičně byla vždy věnována pozornost hlavně léčivům, která mohou rychle pomoci. Říkáme jim „úlevová“ nebo „záchranná“ léčiva. Ta zbaví pacienta akutních obtíží, ale neovlivní alergický zánět. V posledních letech je proto věnována hlavní pozornost lékům protizánětlivým, které mají léčebnou i preventivní účinnost. Patří k nim tzv. kortikosteroidy, používané u astmatiků nebo i u rýmy v místním podání (vstřikem do nosu, inhalací do průdušek, aplikací na kůži). Riziko nežádoucích příznaků platí u kortikosteroidů jen pro jejich celkové podání. V inhalaci u astmatiků je stupeň bezpečnosti velmi vysoký. Hledají se ovšem nesteroidní léčiva s protizánětlivým účinkem. Patří sem poměrně nová skupina označená jako antileukotrieny a patří sem i nová generace a nová linie starých antihistaminik. Většina laiků zná z dřívějška Dithiaden (byl to originální čs. přípravek), Tavegyl, Zaditen. Nová linie antihistaminik má zřetelné podpůrné protizánětlivé účinky. Tato nová skupina antihistaminik potlačuje nejenom akutní příznaky (záchranná medikace), ale zasahují i do potlačování či brzdění alergického zánětu.