Se stárnoucí populací roste počet dementních lidí, ale chybí strategie péče o ně | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Se stárnoucí populací roste počet dementních lidí, ale chybí strategie péče o ně

15. 12. 2014

„Přestože vláda České republiky v minulosti již dvakrát přislíbila zpracovat národní strategii v oblasti demence, žádný takový dokument neexistuje. Nejde přitom jenom o potřebu investovat do dané oblasti další veřejné prostředky. Řadu věcí je možné udělat i ve stávajících podmínkách, kupříkladu lépe zmapovat potřeby nemocných, koordinovat výsledky výzkumu či vyjádřit politickou podporu danému tématu. Ve Francii, Velké Británii a jiných státech se za řešení problematiky demence osobně postavili nejvyšší představitelé státu, což přineslo lepší porozumění problému ze strany široké veřejnosti i investice soukromých zdrojů,“ nastiňuje problém Martina Mátlová, ředitelka České alzheimerovské společnosti.

Zpráva o stavu demence 2014

Česká alzheimerovská společnost (ČALS) představila na tiskové konferenci Zprávu o stavu demence 2014 s podtitulem Existují v krajích České republiky významnější rozdíly? Autoři Zprávy Ondřej Mátl, Iva Holmerová a Martina Mátlová ve zprávě shrnuli veškerá dostupná data o demenci a představili také údaje, které z nich vycházejí a doplňují informace o popis potřeby a péče o lidi s demencí v jednotlivých regionech. Zpráva tak odpovídá na celou řadu základních otázek o demenci, lidech, kteří jí trpí, a dostupných službách v ČR. Zpráva také upozorňuje na absenci národní strategie v oblasti demence.

Co je demence?

Demence je vážným duševním onemocněním, které lze podle Mezinárodní klasifikace nemocí charakterizovat jako „syndrom způsobený chorobou mozku, obvykle chronické nebo progresivní povahy, kde dochází k porušení mnoha vyšších nervových kortálních funkcí, k nimž patří paměť, myšlení, orientace, chápání, počítání, schopnost učení, jazyk a úsudek, v takové míře, která omezuje soběstačnost a trvá minimálně šest měsíců.“

Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je primárním degenerativním onemocněním mozku neznámé etiologie s charakteris­tickými neuropatologickými a neurochemickýmí vlastnostmi. Mezi další významné typy demence patří vaskulární demence, která je následkem mozkových infarktů‚ způsobených cévní chorobou včetně hypertenzní cerebrovaskulární choroby. Dalším typem je demence s Lewyho tělísky a skupina onemocnění přispívajících k frontotemporální demenci. Hranice mezi jednotlivými podtypy přitom bývají nejasné, často se vyskytují také smíšené formy demence.

Demence začíná zpravidla pozvolna

Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Ne každý postižený člověk vyhledá pomoc, ne každý je správně diagnostikován Onemocnění nelze vyléčit.

Kolik lidí trpí v ČR Alzheimerovou chorobou či jinými typy demence?

V tuzemských podmínkách dosud neexistuje relevantní studie, která by otázku prevalence či incidence Alzheimerovy choroby validně mapovala. Je se tak třeba spokojit s kvalifikovanými odhady, které vycházejí z evropských a světových výzkumných prací a studií. Na základě těchto studií je možné odhadnou počet lidí trpících demencí v ČR na 143 tisíc.

Evropané trpí demencí více než Češi

Dostupná srovnání mezinárodních institucí ukazují, že v regionu Střední Evropa, kam patří Česká republika je zastoupení lidí s demencí přibližně stejné jako v průměru jinde na světě. Vyspělejší státy Západní Evropy však mají zastoupení této nemoci relativně vyšší. Státy, které přistoupily do Evropské unie společně s námi v roce 2004, vykazují nižší prevalenci demence než je průměr Evropské unie. Ten se pohybuje na úrovni 1,55 %. Česká republika je s 1,36 % přitom mírně pod unijním průměrem. Rozdíly v EU jsou přitom poměrně velké, nejvíce zatížená Itálie má dvojnásobnou prevalenci demence než Kypr. Pokud by u nás byla prevalence demencí stejná jako v Itálii, nežilo by zde 143 tisíc lidí trpících demencí, ale téměř 220 tisíc. Pokud bychom na tom byli jako průměr EU bylo by to 163 tisíc.

Ženy a starší lidé trpí demencí častěji

Na základě zahraničních prevalenčních studií je možné odhadnout počet lidí s demencí v České republice na 143 tisíc. Z tohoto počtu jsou přitom více než dvě třetiny ženského pohlaví. Mužů trpících demencí je ve všech věkových skupinách odhadováno 45,5 tisíce, žen pak 97,7 tisíc.

Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá. V nejstarších věkových skupinách nad 80 let pak prevalence demence dosahuje dvojciferného řádu. Každý 25. trpící demencí, přitom ještě nemá 60 let, naopak každý 8. je starší než 80 let. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866., nad 65 let je to každý 13. V případě nejvyšších věkových kategorií nad 80 let věku pak každý pátý, nad 90 let pak dokonce téměř každý druhý.

Lidí s demencí přibývá

Lidí trpících demencí bylo při změně režimu v roce 1989 73 až 81 tisíc lidí, na přelomu tisíciletí v roce 2000 už 89 až 98 tisíc ve srovnání se současnými 143 tisíci. Pokud použijeme projekci obyvatelstva a aplikujeme na ni poslední prevalenční studie Alzheimer Europe, můžeme říci, že koncem letošního roku bude v ČR žít 154 tisíc lidí trpících demencí. Hranici 200 tisíc lidí s tímto onemocněním dosáhneme v roce 2023 a 300 tisíc v roce 2036.

S ohledem na celkový počet obyvatel je logické, že i největší počet lidí trpících demencí žije v Praze a to necelých 19 tisíc. V Jihomoravském kraji žije necelých 17 tisíc lidí s demencí, ve Středočeském kraji 16 tisíc a v Moravskoslezském kraji 15,8 tisíc lidí s tímto onemocněním.

Kdo poskytuje služby lidem trpícím demencí?

Péče o lidi s demencí se odehrává v navzájem oddělených a i přes nesčetné pokusy dosud stále nepropojených sektorech. Část péče je poskytována prostřednictvím systému zdravotnictví, část prostřednictvím sociálních služeb. Specifické rozhraní těchto systémů v podobě dlouhodobé sociálně-zdravotní péče služeb je i přes opakované pokusy stále neukotvené. Podstatná část služeb je dále zajišťována na neformální bázi rodinnými příslušníky a dalšími pečovateli v domácnostech. Okrajová část je pak předmětem komerčního zájmu v rámci šedé ekonomiky.

Zatímco v sousedním Německu jsou služby poskytovány 26 % osob trpících demencí a ve Francii pak každému druhému, v České republice odborníci odhadují podíl pokryté populace na necelých 10 %. Pokud bychom chtěli v České republice nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit.

Přibližně čtvrtina (26 %) osob trpících demencí využívá ambulantní zdravotní péči, necelých 6 % pak zdravotní péči lůžkovou. V jednotlivých krajích České republiky jsou přitom zcela zásadní rozdíly. Nejméně využívaná je zdravotní péče lidmi s demencí v Libereckém a Jihočeském kraji, nejvíce pak v kraji Moravskoslezském.

Sociální péče o lidi s demencí

Sociální péče je lidem s demencí poskytována jednak v jejich domácnostech formou terénní, dále pak formou ambulantní péče a formou péče institucionální. Zatímco v ambulantní a terénní péči je cílová skupina poskytovatelů často širší, v oblasti pobytových sociálních služeb se některá zařízení zaměřují přímo na péči o lidi s Alzheimerovou nemocí, popř. jinými formami demence (jde zejména o domovy se zvláštním režimem a zvláštní oddělení domovů pro seniory). Právě v této oblasti lze sledovat nárůst pečovatelských kapacit.

www.alzheimer.cz

www.gerontolo­gie.cz


publikováno: 15. 12. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: demence, mozek, nemoci, senior

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+