Sledujete růst vašich dětí? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Sledujete růst vašich dětí?

2. 10. 2017

Tělesný růst je velmi citlivým dlouhodobým ukazatelem zdravotního stavu každého dítěte. Praktický lékař proto při preventivních prohlídkách pravidelně sleduje tělesnou výšku dítěte a hodnotí jeho růstovou rychlost. Začne-li se růst dítěte v porovnání s růstem jeho vrstevníků zpomalovat, může to být varovné znamení, upozorňující na možný zdravotní problém. Více doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D. Dětská endokrinologická a diabetologická ordinace DK LF UP a FN Olomouc.

Včasná diagnóza růstové poruchy umožní včasnou léčbu

Růstová porucha bývá často prvním příznakem a zahájení léčby růstovým hormonem u indikovaných pacientů. Například pacienti s těžkým nedostatkem růstového hormonu dosahovali v minulosti bez léčby dospělé výšky 110–135 cm, zatímco v současnosti mohou dosáhnout normální dospělé výšky.

Základní vyšetření dítěte

Velmi důležitý je pohovor praktického dětského lékaře s rodiči (tzv. anamnéza) vedoucí k získání co nejpřesnějších údajů o výšce biologických rodičů, prarodičů i sourozenců a jejich zdravotním stavu. Významné jsou také informace o těhotenství matky, průběhu porodu, tělesném a psychickém vývoji dítěte, prodělaných chorobách. U starších dětí se lékař ptá na školu i mimoškolní aktivity, případně na stupeň jejich fyzické a psychické zátěže. Tyto údaje by měl shromažďovat praktický lékař pro děti a dorost, který má povinnost při všech preventivních prohlídkách dítě změřit a zvážit a údaje zanést do zdravotnické dokumentace dítěte, ideálně potom i do Průkazu o zdraví a nemoci dítěte, který má rodič trvale u sebe.

Základem klinického vyšetření je správné změření tělesné výšky, zhodnocení proporcionality postavy, ale také stavu výživy a u starších dětí stupně pubertálního vývoje. Máme-li k dispozici opakovaná měření, můžeme vypočítat růstovou rychlost v centimetrech za rok. Jde o proměnnou veličinu v závislosti na věku a pohlaví. Vypočítá se jako rozdíl mezi dvěma měřeními, který se vydělí počtem měsíců uplynulých mezi těmito měřeními a vynásobí dvanácti. Výsledkem je růstová rychlost za jeden rok. Pro odhalování možné odchylky má často větší význam než aktuální výška.

Percentilové grafy tělesné výšky

Ke srovnání, zda je tělesný růst v mezích normy, slouží tzv. percentilové grafy tělesné výšky, které umožňují srovnat výšku dítěte s jeho věkovou normou. Grafy byly vytvořeny na základě celostátních antropologických výzkumů u dětské a dospívající populace. Za střední tělesnou výšku považujeme výšku mezi 25. a 75. percentilem, kde se pohybuje 50 % populace.

  • Pokud je výška mimo toto pásmo, je nutné přihlédnout k výšce biologických rodičů a posoudit genetický růstový potenciál dítěte:

dívky: odečteme od výšky otce 13 cm, přičteme výšku matky a vydělíme 2 (Vo – 13 + Vm) : 2 chlapci: přičteme k výšce matky 13 cm, přičteme výšku otce a vydělíme 2 (Vm + 13 + Vo) : 2

Tím získáme nejpravděpodobnější dospělou výšku dítěte (vyneseme ji na konec percentilového grafu). Pokud k vypočítané výšce přidáme rozmezí ± 8,5 cm, dosáhneme 95 % spolehlivosti našeho výpočtu. Pravděpodobnou výšku dítěte v dospělosti vypočítá také kalkulačka a aktuální výšku dítěte s jeho vrstevníky porovná graf růstu, interaktivní nástroje na www.denrustu.cz.

Odhalení růstové poruchy

Odchylku v dynamice tělesného růstu obvykle jako první zaznamená praktický dětský lékař při práci s růstovými grafy, ale někdy na ni upozorní i sám rodič. Rodiče by se měli o růst svého dítěte aktivně zajímat a své případné pochybnosti konzultovat s lékařem. U vrozených růstových poruch jsou většinou přítomny také jiné tělesné odchylky, např. neprospívání, nepoměr mezi délkou trupu a končetin, vrozené vady vnitřních orgánů, otoky nártů a zápěstí, nápadné rysy v obličeji jako klenuté čelo, ustupující brada, nízko posazené uši nebo husté brvy a obočí. Získané poruchy růstu, které se projeví zpomalením nebo dokonce zastavením tělesného růstu, zpravidla signalizují závažné onemocnění. V obou případech by mělo následovat poměrně rychle provedené základní laboratorní vyšetření, které je v kompetenci praktického dětského lékaře. Ale častěji jsou děti odesílány přímo do ordinací dětských endokrinologů.

K určení přesné příčiny růstové poruchy je často nutná spolupráce endokrinologa s jinými specializovanými obory (dětská radiologie, gastroenterologie, neurologie, psychologie, genetika aj.). Po stanovení diagnózy:

U fyziologických variant růstové poruchy, kdy je dítě „malé, ale zdravé“ (v důsledku opožděného vyzrávání nebo rodinných dispozic), je pouze sledováno. Pozor však na tzv. familiární malý vzrůst – za nápadně malou výškou jednoho z rodičů se může skrývat rodové onemocnění provázené růstovou poruchou, jako je dědičná hormonální porucha, dědičné onemocnění kostí, dědičné onemocnění ledvin apod. V tomto případě si zaslouží vyšetření i rodina dítěte.

V případě malého vzrůstu v důsledku chronického onemocnění předává endokrinolog dítě k další léčbě specialistovi určitého oboru (např. gastroenterologovi v případě celiakie), s nímž následně spolupracuje. Někdy je nutná spolupráce také s psychologem, protože příčinou růstového selhání může být psychické strádání (přetěžované děti, školní i domácí šikana, psychické a fyzické týrání nebo zneužívání). Při diagnóze hormonální poruchy nebo určitého genetického syndromu ponechává endokrinolog pacienta ve své péči, léčí ho a pravidelně sleduje účinek léčby (růstovou rychlost, kostní zralost, laboratorní ukazatele apod.).

Léčba růstovým hormonem

Růstový hormon nepomáhá všem dětem s malým vzrůstem, jen určitým skupinám pacientů, u kterých byla jeho účinnost a bezpečnost ověřena dlouhodobými studiemi na velkých počtech pacientů. V současné době je léčba růstovým hormonem schválena Evropskou lékovou agenturou a v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv pro šest pediatrických indikačních oblastí a jednu v dospělosti.

Léčba růstovým hormonem je indikována u dětí s diagnózou:

porušená tvorba růstového hormonu (vrozená nebo získaná),

syndrom Pradera a Williho (vrozený),

Turnerův syndrom (vrozený),

kostní odchylka v důsledku poruchy SHOX genu (vrozená),

malý na gestační věk, tj. děti, které se narodí malé ve vztahu k délce těhotenství a do 3 let věku se ve výšce nevyrovnají svým vrstevníkům (vrozený),

závažná chronická nedostatečnost ledvin a malý vzrůst jako její důsledek (vrozená i získaná).

Efekt léčby růstovým hormonem závisí na délce jejího trvání, proto by podávání hormonu mělo být zahájeno co nejdříve. Jednak aby se dítě brzy zbavilo handicapu z malého vzrůstu, jednak aby dosáhlo optimální výšky v dospělosti. V současnosti je však většina pacientů s růstovou poruchou rozpoznána poměrně pozdě, v průměru mezi 8. a 10. rokem věku. Tím je délka léčby limitována, protože tělesný růst končí po pubertě, u dívek obvykle mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17. rokem věku, kdy dosáhne jedinec své konečné tělesné výšky a růst již nelze nijak ovlivnit.

K dispozici je několik přípravků obsahujících rekombinantní, biosyntetický růstový hormon, který je kopií toho lidského, přirozeně se vyskytujícího v těle. Zdravotní problémy spojené s podáváním růstového hormonu jsou velmi vzácné.

DOPORUČENÍ PRO RODIČE

Včasná diagnóza – aktivně se zajímejte o to, jak vaše dítě roste. Pokud si všimnete, že je menší než jeho vrstevníci nebo že už delší dobu nepotřebuje větší oblečení, kontaktujte prak­tického dětského lékaře, který zhodnotí jeho tělesný růst. Lékař vaše dítě pravděpodobně odešle k dětskému endokrinologovi na specializované vyšetření. Bude-li diagnostikována některá z výše uvedených šesti příčin, může být zahájena léčba růstovým hormonem. Včasná léčba – vaše dítě bude mít nejlepší předpoklady pro normální růst, pokud bude léčba růstovým hormonem zahájena co nejdříve. Léčba zlepší jeho růstové tempo, tím vyrovná jeho výškový deficit a dopomůže mu k dosažení přiměřené dospělé výšky. Dlouhodobá léčba – růstový hormon by vaše dítě mělo užívat dlouhodobě, každodenně, podle předepsaných dávek a do uzavření růstových štěrbin. Jen pravidelná a nepřerušovaná léčba mu umožní plné využití jeho genetického růstového potenciálu, a tím dosažení normální výšky v dospělosti.

www.denrustu.cz.


publikováno: 2. 10. 2017, v rubrice Medicína
Štítky: dítě, hormony

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+