Týden pro veřejnost na Psychiatrické klinice | Medicína | Trendy zdraví

Nejprve do vězení

Vývoj zdravotní péče o duševně nemocné v Čechách a na Moravě se nijak výrazně nelišil od toho v okolních evropských zemích. Až do pozdního středověku byli neklidní a nebezpeční lidé s duševní poruchou umísťováni spíše do věznic než do zdravotních ústavů. U nás teprve v 15. a 16. století byly zřízeny městské útulky a špitály, z nichž některé se speciálně věnovaly péči o duševně nemocné, jako tomu bylo např. v roce 1498 ve Znojmě – Hospitale hominum rationem non habentium.

Pro kněze, muže a ženy

Císař Josef II. vydal v roce 1781 Direktivní pravidla pro budování všeobecných nemocnic, porodnic s nalezinci, ústavů pro choromyslné a chorobinců. Na základě dalšího císařského dekretu z roku 1783 bylo přikázáno nemocnici Milosrdných bratří zřídit oddělení pro duševně nemocné kněze. Civilní psychiatrické oddělení pro muže bylo zřízeno v roce 1784 v nemocnici u sv. Bartoloměje. Duševně nemocné ženy byly později ošetřovány u Alžbětinek.

Ústav pro choromyslné hned se zřízením nemocnice

Po několikaletých průtazích způsobených finančními problémy a spory o lokalizaci byla i v Praze v roce 1790 postavena Všeobecná nemocnice, která byla oficiálně otevřena 2. 1. 1791. Její součástí se stal i Irrenhaus – Ústav pro choromyslné. Ještě dnes můžeme na původní budově v hlavním areálu nemocnice najít nápis „Custodiae mente captorum“. Jednalo se o jedinou nově zřízenou dvoupatrovou stavbu Všeobecné nemocnice s kapacitou 57 nemocných s jednolůžkovými, teprve následně dvoulůžkovými pokoji. „Lůžka pro klidné nemocné byla opatřena slamníkem, prostěradlem, žíněným podhlavníkem, vlněnou prošívanou dekou, povlečenou pruhovaným kanafasem. Pro neklidné nemocné byla lůžka umístěna jen půl stopy nad zemí, přičemž stěny byly vypolštářovány, aby byl nemocný chráněn před sebepoškozením nebo pokud – v případně nutnosti musel být k lůžku připoután“ (T. Bayer, ředitel nemocnice a vedoucí Ústavu, 1793). Inventář ústavu byl pořízen jednak ze zrušených klášterů a špitálů a jednak z darů českých stavů věnovaných u příležitosti korunovace císaře Leopolda II. v roce 1791.

Finanční příjmy nemocnice tvořily hlavně poplatky za ošetření

Pacienti byli podle možností placení roztříděni do tří tříd. První třída zajišťovala samostatný pokoj a vlastního opatrovníka, možnost vybrat si stravu, příjemnější lůžkoviny a nádobí. Denní poplatek byl 40 krejcarů denně. Za druhou třídu se platilo 20 krejcarů a za třetí třídu 10 krejcarů denně. Poplatky se postupně navyšovaly. Za ty, kteří nebyli schopni platit vůbec, platili poplatky zaměstnavatel, cech nebo příbuzní. Když byl dotyčný podporován chudinským fondem, přecházela tato podpora po dobu hospitalizace na nemocniční fond. Pokud byl dotyčný zcela bez prostředků, hradil náklady stát. Počet léčených postupně narůstal. V roce 1811 bylo hospitalizováno celkem 89 pacientů, v roce 1825 to bylo 185, v roce 1835 již 271. To si vyžádalo rozšíření kapacity ústavu do dalších prostor.

Výuka studentů

Od školního roku 1791/2 se do Všeobecné nemocnice přesunula i výuka studentů medicíny, která před tím probíhala v nemocnici u Milosrdných bratří. Nemocnice pak byla spolufinancována ze studijního fondu. Částka byla vypočítávána podle počtu lůžek. Z fondu byly hrazeny i strava a mzda klinických asistentů. Vedlo to k celé řadě sporů a nekonečných jednání. Psychiatrie byla tehdy přednášena v rámci vnitřního lékařství. Klinické demonstrace v ústavu choromyslných byly nařízeny až dekretem z 22. 2. 1821. Zde bylo doporučeno, aby se o studenty vždy staral některý z ústavních lékařů či klinických asistentů, a to kvůli možnosti ohrožení od zuřivých pacientů. Přednášky se konaly dvakrát týdně odpoledne ve společenském sále mužského oddělení.

Prví slavná éra

V roce 1811 byl dohled nad ústavem převeden od ředitele nemocnice na primáře interního lékařství. Prvním byl dr. Jan Baptista Höger (1811–1815). Ústav měl tehdy kromě primáře ještě jednoho sekundáře, jednoho chirurga a ošetřovatele. Od roku 1830 byl lékařský personál rozšířen o pomocného sekundáře, který pracoval pouze za byt a stravu. První slavná éra ústavu je spjata se jménem Josefa Riedla, který se stal primářem v roce 1836, v roce 1841 se stal prvním docentem psychiatrie v celé monarchii, a který byl v letech 1849 – 1851 i ředitelem Všeobecné nemocnice. Později byl povolán do Vídně, kde se stal ředitelem nové psychiatrické léčebny a byl povýšen do šlechtického stavu. S jeho jménem je spojeno zřízení známé návštěvní knihy pražské psychiatrické kliniky z roku 1834, rozšíření psychiatrické péče do bývalého augustiánského kláštera sv. Kateřiny, i postavení Nového domu.

Dnešní aktivity

V současné době Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK zajišťuje akutní psychiatrickou péči pro všechny osoby s duševní poruchou z velké části Prahy (MČ 1, 2, 3 a 10), poskytuje konsiliární službu pro celou VFN, často supluje nedokonale nefungující psychiatrickou péči v jiných pražských zdravotních zařízeních. Poskytujeme též superspeciali­zovanou péči v takových oblastech jako jsou poruchy příjmu potravin, gerontopsychiatrie a biologická diagnostika a léčba (např. unikátní elektrofyziologická i biochemická vyšetření, magnetická stimulace mozku).

Denní stacionáře a ambulantní služby

Respektujeme moderní trendy v poskytování psychiatrické péče. Snížili jsme počet lůžek o 12 %, provozujeme 2 specializované denní stacionáře a nyní jsme otevřeli třetí stacionář pro dospělé s psychotickými i neurotickými poruchami, rozšiřujeme naše ambulantní služby především ve specializovaných centrech. Rozvíjíme i služby poskytované prostřednictvím internetu. V areálu Všeobecné fakultní nemocnice vznikla a rozvíjela se česká psychiatrie a později i neurologie. Propojení těchto dvou odborností spolu se špičkovým laboratorním a radiodiagnostickým zázemím tvoří unikátní celek s celou řadou výjimečných výzkumných projektů i léčebných programů.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK

Akutní péče na Psychiatrické klinice

Psychiatrická klinika VFN je akreditovaným pracovištěm v oboru psychiatrie, které poskytuje komplexní diagnostickou, léčebnou a rehabilitačně-resocializační péči pro pacienty s duševními poruchami v akutním stavu na standardních lůžkových odděleních a dále superkonsiliární péči pro pacienty obtížně diagnostikovatelné, farmakorezistentní či jinak komplikované.

Nejvíce pacientů se schizofrenií

V současné době má klinika v provozu 131 lůžek na 5 odděleních různého typu. V roce 2010 zde bylo hospitalizováno celkem 1660 pacientů, přičemž ženy tvořily 57% a muži 43% hospitalizovaných. Počet příjmů v jednotlivých měsících kolísal v rozpětí od 102 (červenec) po 166 (březen). Z hlediska četnosti jednotlivých duševních poruch byla u 30% hospitalizovaných pacientů diagnostikována schizofrenie a u 20% afektivní porucha. Kromě lůžkové péče poskytuje klinika také péči ambulantní a to jednak formou specializovaných denních stacionářů (v současnosti jsou na klinice v provozu 3) a jednak formou specializovaných center (Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy, Centrum pro klinickou psychoterapii a psychosomatiku, Centrum pro biologickou diagnostiku a léčbu, Centrum pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy demence, Centrum pro dorostovou a vývojovou psychiatrii).

Konziliární psychiatrická péče

Psychiatrická klinika dále poskytuje konziliární služby a to nejen pro všechna ostatní pracoviště Všeobecné fakultní nemocnice, ale také pro jiná zdravotnická zařízení (ÚHKT, Revmatologický ústav, ÚPMD Podolí a Nemocnice sv. Alžběty). Počet konziliárních vyšetření měsíčně kolísá od 120 do 170, nejnižší počet bývá v letních měsících. Mezi nejčastější důvody požadovaných vyšetření patří stavy po sebevražedném jednání, odvykací stavy a delirantní stavy u pacientů s demencí. Nejvíce konziliárních vyšetření proběhne na lůžkách intenzívních i standardních na III. a IV. interní klinice, Neurologické klinice a I. chirurgické klinice.

MUDr. Irena Zrzavecká

Primářka Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK