Vitamin D pozitivně reguluje imunitu | Medicína | Trendy zdraví

Signály nebezpečí

Podle současné koncepce je jakýkoliv podnět, který narušuje stálé vnitřní prostředí, označován jako signál nebezpečí. Signály nebezpečí mohou přicházet z vnějšího světa (patogenní mikroorganismy) nebo vznikají uvnitř našich buněk a orgánů např. působením oxidativního stresu či stárnutím (endogenní signály). Tyto signály nebezpečí jsou identifikovány receptory, které se nacházejí především na povrchu buněk imunitní soustavy. Rozpoznání signálů nebezpečí vede k aktivaci buněk a rozvoji zánětové reakce. Ta má nebezpečný signál odstranit.

Nevhodná obrana

Každá zánětová reakce v sobě neoddělitelně nese pro člověka prospěšné i poškozující prvky. Za normálních okolností je imunitní systém regulován tak, aby převážily ochranné prvky nad poškozujícími. Celé složité síti říkáme homeostatické regulace. Jsou-li z nějakých důvodů narušeny, probíhá obranná zánětová reakce nenormálním způsobem a mohou převažovat poškozující složky zánětu. V takových případech hovoříme o imunopatolo­gických stavech. Jsou příčinou často velmi závažných imunopatologických nemocí člověka.

Vliv vitaminů na homeostatickou regulaci

Fungování homeostatických regulací je velmi komplexní a překvapivě zahrnuje i dříve opomíjené činitele, jakými jsou některé vitaminy či probiotické mikroorganismy. Každá obranná reakce je spojena s aktivací genetického aparátu buněk člověka, proliferací, růstem a množením buněk a také tvorbou nových bílkovin. Tyto procesy jsou mimořádně složité. Jedním z důležitých vitaminů, které se pozitivně podílejí na stavbě nukleových kyselin a tvorbě bílkovin je vitamin B6. Ovlivňuje především rostoucí a množící se buňky, jakými jsou zvláště buňky imunitního systému a epitelové buňky, které chrání naše orgány. Vlivem vitaminu B6 je např. zesílena bariérová funkce střeva.

Vitamin D, kalcitriol a imunitní systém

Vitamin D byl až donedávna v centru pozornosti lékařů, kteří se zabývají metabolismem kostí. Jeho nedostatek je spojen s nedostatečnou tvorbou kostní hmoty, která vede k zvýšené lomivosti kostí. Ukázalo se, že úloha vitaminu D je daleko komplexnější a vitamin D se významně podílí na regulacích zánětové odpovědi. Experimentálně bylo prokázáno, že buňky imunitního systému jsou schopny z provitaminu D, který přijímáme v potravě, metabolizovat aktivní formu kalcitriolu. Buňky imunitního systému mají navíc speciální nitrobuněčné receptory pro tuto látku. Působení kalcitriolu v imunitním systému je velmi rozmanité. Zmíníme především jeho úlohu v zesílení obrany proti některým patogenním organismům. Kalcitriol působí také jako stimulační látka pro epitelové buňky střevní sliznice, kde se podílí spolu s dalšími působky na zesílení bariérových funkcí epitelu.

Imunopatologická onemocnění

Vážnou hrozbou pro moderního člověka se stává sklon reagovat poškozující zánětovou reakcí, kterou označujeme jako reakci imunopatologickou. Z mnoha imunopatologických nemocí vybíráme pouze roztroušenou sklerózu mozkomíšní, cukrovku I. typu, nespecifické střevní záněty. U těchto nemocných se buď nevytvořily nebo byly ztraceny regulační prvky, které mají optimalizovat průběh zánětové reakce. Kalcitriol je schopen ovlivnit některé klíčové buňky imunitní soustavy, především tzv. dendritické tak, aby jimi řízená reakce vedla ke snížení poškozujících složek zánětu. Působením kalcitriolu dendritické buňky omezují aktivitu těch lymfocytů, které jsou odpovědné za mimořádně nebezpečnou cytotoxickou reaktivitu. Ta může velmi snadno vést k poškození vlastních struktur. Důležité je zjištění, že dendritické buňky pod vlivem kalcitriolu stimulují aktivitu, která optimalizuje imunitní odpověď člověka, jednoduše řečeno – jsou uzdou, kterou reakci imunitního systému lze kontrolovat.

Přirozená mikroflóra člověka

Působení kalcitriolu je pouze jedním střípkem ze složité mozaiky činitelů, které mají udržet optimální fungování imunitního systému, tj. zajistit co největší ochranu před nebezpečnými podněty a přitom co nejméně poškozovat vlastní struktury. Nastavení individuální imunitní reaktivity je zásadním způsobem ovlivňováno přirozenou mikroflórou, která osidluje trávicí trakt. Přirozená mikroflóra osidluje člověka těsně po narození. Zcela nezastupitelné pro rozvoj fyziologické mikroflóry je kojení, protože v mateřském mléce jsou přítomny tzv. probiotické oligosacharidy, které stimulují růst přirozené mikroflóry.

Jak udržet zdravé střevo

Přirozená mikroflóra je v průběhu života negativně ovlivňována mnoha faktory, např. neuváženou aplikací antibiotik, ale také složením potravy. Potrava, která je přijímána většinou lidí v rozvinutých zemí, je pro udržení zdravé mikroflóry trávicího traktu nedostatečná. Přitom bez dobře fungující mikroflóry ztrácíme jednak bariérové funkce střeva a střevní sliznice, ale především je negativně ovlivněna individuální imunitní reaktivita člověka. Proto všechny potraviny, které obsahují složky podporující střevní mikroflóru, lze považovat z pohledu modulace individuální imunitní reaktivity za prospěšné. Osvědčeným způsobem, který přispívá k udržení přirozené mikroflóry trávicího traktu, je konzumace potravin, které obsahují probiotické kultury. Kombinace vitaminu B6 a vitaminu D a probiotických kultur v bioaktivních potravinách lze považovat za vhodný a výhodný způsob jak pozitivně ovlivnit celkovou imunitní reaktivitu člověka.

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., UK v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Hradec Králové