Zlomilo si vaše dítě končetinu? | Medicína | Trendy zdraví

Jak se dnes mohou zlomeniny fixovat?

V dnešní době existuje celá řada možností dd staré dobré sádrové fixace, která má dnes již i formy odolnější proti namočení, až po plastové fixace na podkladě laminátů. Ty mohou být buď zcela rigidní, nebo pružné. Dále je možné využít celé spektrum rozličných ortéz. Každé poranění chce ale své a jen ošetřující lékař může určit, která fixace se na které poranění hodí.

Podle čeho se lékař rozhoduje?

Záleží na tom, co kdo od fixace očekává. Existují fixace vhodnější do vlhčího prostředí, tedy tzv. plastové. Záměrně říkám vlhčí prostředí, protože na rozdíl od výrobců dětem přímo koupání se ve fixaci nedoporučujeme z hygienického důvodu. Plastová fixace má hlavní výhodu v tom, že je lehčí a odolnější. Na možnost koupání reagují některé firmy výrobou pružných vodotěsných návleků, které zabraňují vniknutí vody pod fixaci, což pak lépe vyhovuje hygienickým nárokům.

Kdy se používá ortéza a kdy sádra?

Volbu typu fixace vždy provádí ošetřující lékař, který musí zhodnotit charakter poranění a nároky na pevnost fixace. Obecně platí, že ortéza se používá na stabilní poranění, zhmoždění, podvrtnutí, po osteosyntézách nebo na doléčení poranění. Sádrová čili rigidní fixace se používá v akutních fázích poranění a u méně stabilních poranění.

Existují různé druhy sádry?

Ano, existují, alespoň jak výrobci tvrdí. Obecně vzato jsou všechny syntetické fixace odlehčené a vodě odolné. První fakt je jasný a plně pravdivý, druhý fakt je sporný v tom, že obvaz je sice voděvzdorný, ale voda se dostává pod něj a do měkkých podkladových tkanin, kde se pak drží nečistoty z vody jako v sítku a nelze je odstranit. To je právě ten problém hygienický. Odstraňovat pak takovou sádru je někdy velmi nepříjemné, zvláště pro ty, co mají slabší žaludek. Tento problém řeší již dříve zmíněné vodotěsné návleky, které doporučujeme.

Kdy a proč se přistupuje k operaci zlomeniny?

Toto je námět na odborný článek, ale obecně lze říci, že operačně se přistupuje ke zlomeninám, které postihují přímo kloub a kloubní plochy, pokud jsou úlomky od sebe vzdálené a když se neoperační cestou nedaří udržet postavení úlomků v dobrém postavení. Dále pak u pacientů s poraněním kůže a měkkých tkání v místě zlomeniny a u pacientů s poraněním více kostí, či tělesných systémů, tzv. sdruženě, či u pacientů polytraumatizo­vaných. V poslední době se objevuje stále více názorů, že k operaci se můžeme rozhodnout i v rámci zlepšení komfortu pacienta, či jeho rodičů.