Rodina | Trendy zdraví

Z nedávného průzkumu značky Oreo vyplynulo, že více než polovina českých tatínků by s klidem přijala roli „táty na mateřské“. A podle výsledků této studie by to leckdy ocenili i naši nejmenší. Když totiž mají tátové své ratolesti na starosti, společně strávený čas vůbec nepodceňují, veškeré aktivity si pečlivě naplánují a mají připraveno i několik záložních plánů. A jsou to právě tátové, kteří s dětmi řádí, blbnou, vymýšlejí všemožné lumpárny a legrácky (občas i na mámu) a když jsou s dětmi, stává se z nich spíše jejich starší brácha. Naše dítka se také spíše než mámě, svěřují se svými trápeními tatínkovi, který je v něčem leckdy benevolentnější než přísnější máma. Zajímalo by vás, jak jsou na tom slavní čeští tátové? Na to vše a mnoho dalšího jsme se zeptali Lukáše Hejlíka (herec a moderátor), Jana Čenského (herec a moderátor), Pavla Šporcla (houslový virtuos) a Petra Vágnera (moderátor).

Prázdniny se blíží a po nich se předškolákům změní svět. Ne každý se do první třídy těší a zdaleka ne všechny děti jsou na nové nároky a povinnosti zralé. Co by měl umět prvňáček před nástupem do školy, aby nebyl pozadu a výuka ho bavila? S přípravou je důležité začít co nejdříve – ideálním pomocníkem jsou hravé publikace pro předškoláky plné naučných úkolů, doplňovaček a rébusů, které nabízí Nakladatelství Fragment. Díky nim si dítě rychle osvojí potřebné dovednosti a snáze se zorientuje v novém školním prostředí.

Přijďte v sobotu 18. května 2013 od 13 do 16 hodin se svými dětmi do Olympia golf klubu v Praze 6, Suttnerové 841/2. Profesionální trenéři vám vysvětlí, jak hrát golf a praktikovat různé atletické disciplíny. Zasoutěžíte si a setkáte se se známým desetibojařem Romanem Šebrlem. V příjemném prostředí zahradní restaurace na vás čeká i malé občerstvení. Můžete si pořídit i společnou fotografii se známým sportovcem s jeho autogramem. Svou účastí navíc podpoříte Dům tří přání.

Petr Horáček, český spisovatel a výtvarník žijící ve Velké Británii, vydal v zahraničí už desítky knih pro děti. Češi ho objevili v roce 2012, kdy se u nás představily jeho první tituly. U příležitosti uvedení jeho nové knihy Papuchalk Petr namaluje s dětmi obraz na veletrhu Svět knihy Praha (16. až 19. 5. 2013 na výstavišti v Holešovicích), který si hned odnesou zástupci Nemocnice Na Bulovce. Tvůrčí dílna Petra Horáčka bude na veletrhu volně přístupná všem dětem 18. května 2013 od 10 – 11.50 hodin. Přijďte! Akcí chtějí Petr Horáček i nakladatelství Portál oslovit co nejširší veřejnost a upozornit jak na pomoc potřebným, tak na podporu čtení a kreativních aktivit u dětí.

Po Václavu Havlovi, Madeleine Albrightové či Miloši Formanovi a mnohých dalších zvučných jménech z České republiky i zahraničí zasadila i bývalá první dáma a v současné době také jedna z předních hereckých osobností Divadla na Vinohradech, Dagmar Havlová, v rámci projektu Kořeny osobností v pražské botanické zahradě svůj vlastní strom.

Problematika rodiny se stala součástí agendy Organizace spojených národů v 80. letech minulého století. V roce 1993 vyhlásila OSN Mezinárodní rok rodiny, který měl přispět k řešení problematiky především na místní a národní úrovni. Připomínán je každoročně od roku 1996. Letos se zaměřuje na problematiku mezigenerační solidarity. Nejen v České republice je přitom soužití více generací záležitostí, která ovlivňuje kvalitu života rodin i celé společnosti.

Rodina by měla být pro každého místem bezpečí, opory a porozumění. Ne vždy tomu tak ale bohužel je. Většina problémů dětí je způsobena dysfunkcí rodiny, proto se Sdružení Linka bezpečí zaměřuje kromě pomoci dětem (Linka bezpečí 116 111) také na pomoc rodičům (Rodičovská linka 840 111 234), říká Mgr. Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.

Ze studie občanského sdružení APERIO, Společnosti pro zdravé rodičovství, vyplývá, že počet rodin s jedním rodičem s dětmi do 15 let vzrostl od roku 1995 do roku 2012 z 9,4 % na 15,1 %. Takže 22 % dětí dnes vyrůstá s jedním rodičem, většinou s matkou. Přičemž 13,6 procent „sólo matek“ je nezaměstnaných (oproti 7,7 % matkám v domácnostech se dvěma rodiči). Až 50 procent žen s dětmi se pak po rozvodu ocitá na hranici chudoby. Vnímání rodin sólo rodičů okolím hraje roli v jejich celkové situaci. Na jedné straně sledujeme neustávající nárůst rozvodovosti a snížení vnímané hodnoty manželství ve společnosti, na druhé straně však stoupá tlak zastánců tzv. „tradiční rodiny“ jako jediné žádoucí sociální normy. To v důsledku zesiluje stigmatizaci sólo rodičů jako těch, kteří nedokázali založit či udržet úplnou rodinu.