Trendy zdraví

Lékařská genetika a genomika v posledních několika letech překročily řadu milníků, které v blízké budoucnosti pravděpodobně změní způsob, jakým se na základě čtení (tzv. sekvenace) a interpretace dědičné genetické informace v DNA provádí prevence, predikce, diagnostika a léčba mnoha onemocnění.

I letos připadá na 28. února Den vzácných onemocnění, který upozorňuje na problematiku výskytu geneticky vrozených chorob. Dle statistik je takto postiženo 5 lidí z 10 000 a celkem existuje více než 8 000 typů vzácných onemocnění, což není bezvýznamné číslo. Tyto nemoci mají genetický základ a jsou podmíněny dědičností, jsou tedy přenášeny z rodičů na potomky. V současnosti však existují metody, které dokáží již u embrya rozpoznat, zda jsou jeho geny nositelem některého ze vzácných onemocnění, a dávají tak nastávajícím rodičům šanci k narození zdravého dítěte. Díky metodě PGD (preimplantační genetická diagnostika) je možné u rizikových párů přenosu nemoci na jejich dítě předejít.

Ateroskleróza, obecně známá jako kornatění tepen, představuje především ve vyspělých zemích, kde se konzumuje více živočišných tuků, nejčastější příčinu úmrtí. Jde o závažné onemocnění, které se z počátku neprojevuje a které nebolí, v pokročilém stádiu však vede k celé řadě život ohrožujících problémů – např. k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. „V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí a většina těchto úmrtí je zapříčiněna právě aterosklerózou. Ateroskleróza se nejčastěji projeví jako srdeční infarkt, angina pectoris nebo cévní mozková příhoda,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Každý někdy zapřemýšlí o svých kořenech. O tom, odkud pochází a proč zrovna po matce zdědil rozum a po otci krásu či naopak. Alespoň na pár zásadních otázek ohledně DNA a genů odpoví interaktivní výstava DNA&Já, která se v Obchodním centru Šestka uskuteční od pátku 16. října do 8. listopadu. Jedná se o unikátní společný projekt OC Šestka a Výzkumného ústavu Genomac, který celou expozici pro OC exkluzivně vytvořil. Vrcholem celé výstavy bude DNA show, která se uskuteční v sobotu 24. října. OC Šestka se promění ve vědeckou laboratoř a hlavním laborantem se stane expert na zdravý životní styl Petr Havlíček. Návštěvníkům vysvětlí, jak je to s genetickými predispozicemi k tloušťce či naopak hubnutí a jaká strava nebo sport je pro daného jedince vhodná. Zdarma se zájemci budou moci nechat otestovat, zda jsou spíše sprinteři anebo vytrvalci.

Na Zemi žije přibližně 7 miliard lidí a z toho, podle odborných studií, až 4,2 miliard osob trpí poruchou zraku. Nejčastěji se jedná o krátkozrakost, která postihuje téměř každého třetího člověka na světě a v současné době se o ní hovoří jako o civilizační chorobě. Ovšem pouze 1,7 miliardy osob používá adekvátní zrakovou korekci, jako jsou například brýle či kontaktní čočky. I na tento alarmující fakt chce upozornit Světový den zraku, který připadá tradičně na druhý čtvrtek v říjnu. Některé kliniky nabízejí tento den vyšetření očí zdarma. Patří mezi ně pražská klinika DuoVize, která zve návštěvníky 8. října k měření dioptrií zdarma a nabízí 50% slevu na podrobné vyšetření očí.

Vzrůstající počet lidí s nadváhou je v posledních letech doslova alarmující, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je nadváhou postiženo celých 39 % a obezitou 13 % populace, od roku 1980 se tak číslo více než zdvojnásobilo. Často kladenou otázkou proto je, zda mohou za nadměrnou nadváhu genetické predispozice či nezdravý životní styl. Pravdou ovšem zůstává, že obezita je multifaktoriálním onemocněním, na kterém se podílí vnější i genetické vlivy. Potvrzuje to i Lukáš Semorád, trenér a výživový poradce studia BodyBody, který denně pomáhá svým klientům zbavit se nadváhy.

Alergie je dědičná a pokud na ni trpí oba rodiče, riziko, že se stane potomek alergikem roste o 50 až 60 %. Další podmínkou pro rozvoj alergie je množství, délka a intenzita působení konkrétního alergenu. Alergie se může projevit už po narození při přechodu na umělou výživu jako alergie na kravské mléko se zažívacími potížemi. Následně se rozvíjí v kojeneckém věku atopický ekzém a postupně se v batolecím věku začínají projevovat alergie respirační – alergická rýma a následně astma. Jestliže jste si tímto procesem neprošli, ještě nejásejte. Alergie vás může překvapit v jakémkoliv věku.

Na vysokou hladinu cholesterolu a s ní související onemocnění ročně v tuzemsku umírá více než 50 tisíc lidí. Cholesterol ucpává cévy a tím způsobuje srdeční infarkt či mozkovou mrtvici. Kromě těch, kteří mohou vysokou hladinu cholesterolu přičíst svému nezdravému životnímu stylu, existuje skupina pacientů, kteří mají vysoký cholesterol vrozený. V současnosti žije v ČR přibližně 20 tisíc osob, kterých se to týká. Toto onemocnění, familiární hypercholeste­rolémie (FH), je jednou z nejčastějších dědičných poruch metabolismu. Nositelem této genetické změny je v průměru ve světě 1 člověk z 500. Pokud se nemoc nezačne léčit včas, její následky jsou fatální. Nyní v Česku vzniká první pacientská organizace Diagnóza FH, která bude šířit povědomí o plíživé chorobě, a pomůže tak zachránit stovky nemocných před tragickými následky.