Trendy zdraví

Chutě podléhají módním vlnám. Existují však potraviny, které si v jídelníčku drží své místo napříč staletími, byť s drobnými inovacemi. Salám uherského typu k těmto labužnickým pokladům rozhodně patří. Ačkoli si ho dnes můžeme na rozdíl od dob před pádem železné opony dopřát, co hrdlo ráčí, stále si nese svou gloriolu svátečního salámu, jehož jedinečná chuť tkví v ušlechtilé plísni na povrchu.

Výročí oblíbené uzeniny je spojeno s Výstavištěm v pražských Holešovicích. V roce 1891 se totiž zde v Královské oboře konala Zemská jubilejní výstava, na níž byla postavena dosud nevídaná strojní uzenářská dílna, která úplně poprvé prodávala ještě teplé uzené špekáčky (tehdejší uzenky) s křenem a rohlíkem za 8 krejcarů. U Pražanů vyvolaly uzenky nebývalý úspěch a oblibu. Tu si ostatně udržují dodnes. Špekáček patří k několika málo potravinám, které pro ČR získaly ochranu EU, takzvanou zaručenou tradiční specialitu. Název špekáček mohou používat jen výrobky, které dodržují danou recepturu podle národní vyhlášky. Musí obsahovat 30 % vepřového masa, 30 % špeku a 40 % hovězího masa a při výrobě nesmí být použity náhražky masa jako je mouka, rostlinné a živočišné tuky nebo živočišné kůže.

Expozice k 215. výročí Národní galerie v Praze „Sedm tisíc let vývoje umění starověkých kultur“ se dnes otevírá v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Nabízí cestu z Egypta a Núbie v údolí Nilu, přes starověké Řecko, Řím a Přední východ až do Číny, Tibetu a Japonska. Na prestižním kulturním projektu se vedle Národní galerie v Praze podílí i Národní muzeum a odborníci z pražské Univerzity Karlovy.

Lázeňské oplatky Kolonáda se v Mariánských Lázních vyrábějí už od roku 1856. Vyprávění o oplatkách nás zavede do dávných časů a provede několika staletími. První doložené zmínky o pečení kulatých oplatek pocházejí z osmnáctého století. Ze stejné doby jsou zachovány i nejstarší oplatnice, tedy formy na jejich pečení. Není ale důvod pochybovat o tom, že obdobné křupavé oplatky se v západním koutu Čech pekly již dříve.

Společenská hra určená pro 2 až 3 hráče od 7 let vám zábavnou formou připomene mýtické postavy praotce Čecha, kněžny Libuše, sester Kazi a Tety i vojvody Kroka. Výrazná obrazová grafika hry doplněná množstvím plastických historických postaviček a herních figurek zvířátek, rostlin a věcí upoutá zájem jak malých, tak velkých hráčů.

O počátcích české kuchyně lze mluvit až v době formování Čechů jako národa, kdy zároveň s tím vznikaly první pokrmy, jejichž receptura se zachovala až do dnešní doby. Historické spisy a knihy dokazují, že již v době raného feudalismu se u nás jídlo upravovalo tak, aby nejen lépe chutnalo, ale i lahodilo oku. Začalo se používat koření a přizpůsobovalo se jednotlivým chutím pokrmů. Vzájemně se kombinovalo to, co se nalovilo, s tím, co se vypěstovalo. Vznikaly první recepty českých jídel. Základními surovinami bylo v té době proso, vejce, luštěniny, mléko, zelí, maso, houby a ovoce. Jako koření se používal pepř, sůl nebo rebarbora.