Trendy zdraví

Ošetřovatelky Florence Nightingalová a Linda Richardsová razantně změnily v 19. a 20. století zdravotnictví. Zasloužily se totiž o zlepšení vzdělání zdravotních sester, reformu nemocničního prostředí, zlepšení podmínek pro pacienty a mnoho dalšího. Cesty Florence a Lindy se na čas spojily v nemocnici svatého Tomáše v Londýně, která je již stovky let tím nejdůležitějším a nejprestižnějším veřejným zdravotnickým zařízením v Anglii. Tato nemocnice se stala i námětem seriálu Městská nemocnice, který u nás aktuálně vysílá stanice CBS Reality. Na počest narození Florence Nightingalové se 12. 5. 1820 slaví Mezinárodní den ošetřovatelství.

Češi mají o tom, jak má vypadat vánoční večeře, jasno. Jak ukázal průzkum značky Hellmann´s, 96 % Čechů si představuje řízek a bramborový salát. Vánoce bez bramborového salátu nemůže mít dokonce 99 % českých domácností. A do salátu dávají majonézu, nejčastěji Hellmann´s. Vyzkoušejte náš recept. Ostatně letos slaví Hellmann´s už rovných 100 let od svého vstupu na světový trh, u nás se tato značka objevila v roce 1992.

Tato knižní novinka z nakladatelství BVD odhaluje dosud neznámé peripetie ze života nejkontroverznější krásky českého filmu, Lídy Baarové, během jejího pobytu v Berlíně v letech 1934–1938. Přestože knihu napsala německá publicistka s českými kořeny Very Vogeler a do češtiny ji přeložil Jindřicha Brož, vychází nejprve u nás. Německé vydání se chystá až na příští rok.

Muzeum hlavního města Prahy otevřelo novou výstavu, na které představuje další dvě pozoruhodné oblasti Prahy v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnatosti. Prostřednictvím bohatého fotografického materiálu a řady dalších muzejních exponátů se můžete seznámit s každodenním životem v ulicích Žižkova a Vinohrad.

První říjnový týden pokřtilo knihu 7 dní hříchů (Nakladatelství Fragment) několik osobností, mezi nimiž byl autor Josef Urban, socioložka Jiřina Šiklová, publicista Petr Uhl, profesorka Ludmila Volná, režisér dokumentárních filmů Dan Krzywoň, filmařka Mira Haviarová, producent Miroslav Řiháček a advokátka Klára Samková. Všichni se shodli, že s tématem poválečných Sudet se naše společnost zatím zcela nevyrovnala, a proto je dobře, že kniha vyšla a přiblíží tyto události. Autor se inspiroval především vyprávěním lidí, kteří zažili konec druhé světové války kolem Kralického Sněžníku, kdy tu vládla zoufalá situace, chaos i pomsta.

Šedesáti kilometrová přeshraniční naučná stezka Via Belli 1866 – Po stopách války 1866 na Trutnovsku vznikla na základě spolupráce Trutnova a polského města Kamienna Górase. Právě v tomto polském městě začíná, protože v tamních lazaretech umíraly po bitvě u Trutnova desítky raněných vojáků. Stezku si můžete projet i na kole.

Chutě podléhají módním vlnám. Existují však potraviny, které si v jídelníčku drží své místo napříč staletími, byť s drobnými inovacemi. Salám uherského typu k těmto labužnickým pokladům rozhodně patří. Ačkoli si ho dnes můžeme na rozdíl od dob před pádem železné opony dopřát, co hrdlo ráčí, stále si nese svou gloriolu svátečního salámu, jehož jedinečná chuť tkví v ušlechtilé plísni na povrchu.

Výročí oblíbené uzeniny je spojeno s Výstavištěm v pražských Holešovicích. V roce 1891 se totiž zde v Královské oboře konala Zemská jubilejní výstava, na níž byla postavena dosud nevídaná strojní uzenářská dílna, která úplně poprvé prodávala ještě teplé uzené špekáčky (tehdejší uzenky) s křenem a rohlíkem za 8 krejcarů. U Pražanů vyvolaly uzenky nebývalý úspěch a oblibu. Tu si ostatně udržují dodnes. Špekáček patří k několika málo potravinám, které pro ČR získaly ochranu EU, takzvanou zaručenou tradiční specialitu. Název špekáček mohou používat jen výrobky, které dodržují danou recepturu podle národní vyhlášky. Musí obsahovat 30 % vepřového masa, 30 % špeku a 40 % hovězího masa a při výrobě nesmí být použity náhražky masa jako je mouka, rostlinné a živočišné tuky nebo živočišné kůže.