Trendy zdraví

Tato knižní novinka z nakladatelství BVD odhaluje dosud neznámé peripetie ze života nejkontroverznější krásky českého filmu, Lídy Baarové, během jejího pobytu v Berlíně v letech 1934–1938. Přestože knihu napsala německá publicistka s českými kořeny Very Vogeler a do češtiny ji přeložil Jindřicha Brož, vychází nejprve u nás. Německé vydání se chystá až na příští rok.

Muzeum hlavního města Prahy otevřelo novou výstavu, na které představuje další dvě pozoruhodné oblasti Prahy v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnatosti. Prostřednictvím bohatého fotografického materiálu a řady dalších muzejních exponátů se můžete seznámit s každodenním životem v ulicích Žižkova a Vinohrad.

První říjnový týden pokřtilo knihu 7 dní hříchů (Nakladatelství Fragment) několik osobností, mezi nimiž byl autor Josef Urban, socioložka Jiřina Šiklová, publicista Petr Uhl, profesorka Ludmila Volná, režisér dokumentárních filmů Dan Krzywoň, filmařka Mira Haviarová, producent Miroslav Řiháček a advokátka Klára Samková. Všichni se shodli, že s tématem poválečných Sudet se naše společnost zatím zcela nevyrovnala, a proto je dobře, že kniha vyšla a přiblíží tyto události. Autor se inspiroval především vyprávěním lidí, kteří zažili konec druhé světové války kolem Kralického Sněžníku, kdy tu vládla zoufalá situace, chaos i pomsta.

Šedesáti kilometrová přeshraniční naučná stezka Via Belli 1866 – Po stopách války 1866 na Trutnovsku vznikla na základě spolupráce Trutnova a polského města Kamienna Górase. Právě v tomto polském městě začíná, protože v tamních lazaretech umíraly po bitvě u Trutnova desítky raněných vojáků. Stezku si můžete projet i na kole.

Chutě podléhají módním vlnám. Existují však potraviny, které si v jídelníčku drží své místo napříč staletími, byť s drobnými inovacemi. Salám uherského typu k těmto labužnickým pokladům rozhodně patří. Ačkoli si ho dnes můžeme na rozdíl od dob před pádem železné opony dopřát, co hrdlo ráčí, stále si nese svou gloriolu svátečního salámu, jehož jedinečná chuť tkví v ušlechtilé plísni na povrchu.

Výročí oblíbené uzeniny je spojeno s Výstavištěm v pražských Holešovicích. V roce 1891 se totiž zde v Královské oboře konala Zemská jubilejní výstava, na níž byla postavena dosud nevídaná strojní uzenářská dílna, která úplně poprvé prodávala ještě teplé uzené špekáčky (tehdejší uzenky) s křenem a rohlíkem za 8 krejcarů. U Pražanů vyvolaly uzenky nebývalý úspěch a oblibu. Tu si ostatně udržují dodnes. Špekáček patří k několika málo potravinám, které pro ČR získaly ochranu EU, takzvanou zaručenou tradiční specialitu. Název špekáček mohou používat jen výrobky, které dodržují danou recepturu podle národní vyhlášky. Musí obsahovat 30 % vepřového masa, 30 % špeku a 40 % hovězího masa a při výrobě nesmí být použity náhražky masa jako je mouka, rostlinné a živočišné tuky nebo živočišné kůže.

Expozice k 215. výročí Národní galerie v Praze „Sedm tisíc let vývoje umění starověkých kultur“ se dnes otevírá v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Nabízí cestu z Egypta a Núbie v údolí Nilu, přes starověké Řecko, Řím a Přední východ až do Číny, Tibetu a Japonska. Na prestižním kulturním projektu se vedle Národní galerie v Praze podílí i Národní muzeum a odborníci z pražské Univerzity Karlovy.

Lázeňské oplatky Kolonáda se v Mariánských Lázních vyrábějí už od roku 1856. Vyprávění o oplatkách nás zavede do dávných časů a provede několika staletími. První doložené zmínky o pečení kulatých oplatek pocházejí z osmnáctého století. Ze stejné doby jsou zachovány i nejstarší oplatnice, tedy formy na jejich pečení. Není ale důvod pochybovat o tom, že obdobné křupavé oplatky se v západním koutu Čech pekly již dříve.