Trendy zdraví

Takzvaným syndromem suchého oka trpí každý sedmý člověk. Objevit se může v každém věku. Kromě nepříjemného pocitu pálení a řezání může způsobit i závažné zrakové obtíže.

Antibiotika jsou zázračný lék – penicilin zachránil již více než 200 milionů životů. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší u užívání širokospektrých antibiotik předepisovaných i při respiračních onemocnění a roste přímo úměrně s délkou užívání antibiotik.

Současné výzkumy ukazují, že hlavní strukturou v lidském těle, která řídí dětský růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Nachází se jen u rostoucího dítěte, na prahu dospělosti zaniká a růst člověka je definitivně ukončen. S tím souvisí možnost léčby růstovým hormonem, jejíž efekt závisí na délce trvání. Podávání hormonu by mělo být zahájeno co nejdříve, avšak většina pacientů s růstovou poruchou bývá rozpoznána pozdě (v průměru mezi 8. a 10. rokem věku). Tím je délka léčby limitována.

Rodiče, kteří doma nechtějí domácí mazlíčky, jsou možná sami proti sobě. Zvířata totiž dětem pomáhají v přirozeném motorickém i citovém vývoji, učí je zodpovědnosti a zklidňují hyperaktivní neposedy. Jsou ideálním parťákem dětí s ADHD a stejně blahodárně působí také na psychiku dospělých.

Jedním z hlavních faktorů správného fungování léků je to, jak je zapíjíme. Zásadní roli hraje množství a druh tekutiny, která léky dopraví a doprovodí do žaludku a střev. U všech léků totiž stojíme o to, aby se předvídatelně vstřebaly, tedy aby při opakovaném podání účinkovaly při stejné dávce stejně. Když tomu tak není, efekt léku může být příliš malý, nebo naopak příliš velký, což našemu zdraví neprospěje.

I když se průměrný věk dožití člověka celosvětově prodlužuje, větší část tohoto nárůstu pokrývají roky života strávené ve špatném zdravotním stavu. Podle celosvětové studie WHO Global Burden of Disease (GBD), která se zabývá zátěží lidstva různými nemocemi (DALY – Disability Adjusted Life Years), je současné období charakterizováno vlnou násilí a epidemiemi neinfekčních nemocí. Patří sem především vysoký krevní tlak, kouření, vysoká glykémie, vysoký body mass index a neuropsychiatrická onemocnění, především deprese. Afektivní poruchy (deprese, mánie, bipolární afektivní porucha) představují celosvětově třetí nejčastější příčinu zdravotního handicapu neboli „disabilities“.

Člověk se v dnešní době dožije v průměru 80 let, a když se na toto číslo podíváme z pohledu povinností, pak celých 12 let z toho stráví v práci. Ať už je vaše zaměstnání jakékoliv, je vaším hlavním příjmem pro zaplacení účtů, díky němu si plníte své sny a tudíž hraje v životě velkou roli. Ano, dokud jej můžete aktivně provádět. Co na vaše povolání říkají vaše záda? Jaká rizika spojená s bolestí zad v sobě skrývá vaše profese? Jaká jsou řešení vzniklé bolesti? Na tuto problematiku se zaměřil MUDr. Róbert Tirpák, FIPP, vedoucí lékař Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics, vysoce specializovaného zdravotnického pracoviště se zaměřením na léčbu bolesti zad způsobené kořenovým syndromem zad.

Machavert Pharmaceuticals, česko-americká společnost zabývající se vývojem nových léčiv zaměřených na bioaktivní fosfolipidy s protinádorovými účinky, nedávno představila působivé výsledky svého preklinického výzkumu. Na mezinárodní výroční konferenci spolupořádané Evropskou organizací pro výzkum a léčbu rakoviny (EORTC), Národním institutem zdraví (NIH) a Americkou asociací pro výzkum rakoviny (AACR) v irském Dublinu společnost oznámila významný posun ve vývoji svého kandidáta na léčivo pod označením MP1000.