Trendy zdraví

Kolik berete léků? Umíte je vyjmenovat? Stalo se vám, že jste neužíval své léky dle doporučení lékaře? Tyto a další otázky budou v březnu klást svým pacientům praktičtí lékaři a internisté ve 150 ambulancích po celé ČR. Účelem je se dozvědět, proč tolik pacientů nedodržuje předepsanou léčbu. Právě ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny, tzv. adherence, je pro účinek léčby naprosto klíčová. A právě tím se bude zabývat Týden adherence, který podpořili odborníci z řad diabetologů, internistů a praktických lékařů ve spolupráci se společností Teva. Týden adherence s výzvou Chcete se léčit účinně? Lečte se správně, startuje 25. 3. 2019 a cílem je upozornit pacienty, kteří se potýkají s chronickým onemocněním, na fakt, že je třeba převzít za své zdraví zodpovědnost.

Při příležitosti Evropského dne mozku je dobré zdůraznit některá fakta: skoro 90 % cévních mozkových příhod se stane jako důsledek mozkové ischemie a nejméně třetina z nich souvisí s aterosklerózou. Zároveň poslední výzkumy ukázaly, že snižování hladin cholesterolu v krvi dramaticky snižuje výskyt mozkových příhod. Dobrá zpráva pro všechny, kdo budou dodržovat doporučení svých lékařů.

Jak zajistit co nejlepší péči pro všechny pacienty a zároveň udržet rozpočet českého zdravotnictví v udržitelných mezích? To je jedna se zásadních otázek, kterou řeší české zdravotnictví. A významně se to týká také léků proti rakovině. Moderní medicína za poslední dvě dekády zaznamenala velký pokrok ve výzkumu rakoviny, který se projevil spolu s dřívější diagnostikou onemocnění v prodloužení doby přežití onkologických pacientů. Nové poznatky umožňují vědcům přicházet s inovativní, přesně zacílenou léčbou. Na tu české zdravotnictví nahlíží jako na příliš drahou.

Imunita oslabená nedostatkem slunečních paprsků, pár vánočních kilo navíc a únava způsobená sychravým počasím – to je ideální kombinace proto, aby se v našem těle usídlila chřipka. Nejúčinnějším životabudičem a zároveň imunitním stimulantem je vitamín C. Ovšem ten přírodní…

Takzvaným syndromem suchého oka trpí každý sedmý člověk. Objevit se může v každém věku. Kromě nepříjemného pocitu pálení a řezání může způsobit i závažné zrakové obtíže.

Antibiotika jsou zázračný lék – penicilin zachránil již více než 200 milionů životů. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší u užívání širokospektrých antibiotik předepisovaných i při respiračních onemocnění a roste přímo úměrně s délkou užívání antibiotik.

Současné výzkumy ukazují, že hlavní strukturou v lidském těle, která řídí dětský růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Nachází se jen u rostoucího dítěte, na prahu dospělosti zaniká a růst člověka je definitivně ukončen. S tím souvisí možnost léčby růstovým hormonem, jejíž efekt závisí na délce trvání. Podávání hormonu by mělo být zahájeno co nejdříve, avšak většina pacientů s růstovou poruchou bývá rozpoznána pozdě (v průměru mezi 8. a 10. rokem věku). Tím je délka léčby limitována.

Rodiče, kteří doma nechtějí domácí mazlíčky, jsou možná sami proti sobě. Zvířata totiž dětem pomáhají v přirozeném motorickém i citovém vývoji, učí je zodpovědnosti a zklidňují hyperaktivní neposedy. Jsou ideálním parťákem dětí s ADHD a stejně blahodárně působí také na psychiku dospělých.