Trendy zdraví

Strávit společně celý život je jedno z přání zamilovaných. Dlouholeté soužití ale vyžaduje víc. Oba partneři na něm musí neustále pracovat. Zabránit vkrádání nudy a stereotypu do vztahu však nebývá snadné. Jak na to? Na Valentýna vám poradí sexuolog, psychoterapeutka a odbornice na vztahy.

Je krize středního věku mýtem současné doby, nebo je odrazem reálné životní etapy, stejně jako první roky života či puberta? Podle odborníků jde o náročné období ve vývoji a zrání člověka mezi 35 a 50 lety, k jehož překonání neexistuje univerzální návod. Jak to vidí MUDr. Petr Hrubeš?

Nedávná úmrtí po požití metylalkoholu poukázaly na problematiku konzumace alkoholu v Česku. Podle MUDr. Petra Popova, předsedy Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně, mohou být současné intoxikace metylalkoholem strašlivou shodou okolností, ale může to být také špička ledovce, projev problému zvaného alkoholizmus, resp. projev problému vyvolaného alkoholizmem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace, které byly vydány letos, je ČR stále na prvním místě ze všech zemí EU v roční spotřebě alkoholu s 16,61 litru čistého etylalkoholu na občana staršího 15 let. Do tohoto množství je započítáno 1,5 litru nelegálně získaného alkoholu. Alkoholem řeší především muži třeba krizi středního věku, která může být provázena depresivní a úzkostnou poruchou. Alkohol krátkodobě (v řádu hodin) může poskytnout úlevu, ale z dlouhodobého hlediska úzkost a depresi prohlubuje. Potíže je nutné řešit ve spolupráci s psychiatrem, pokud se stane problémem i alkohol, pak také s adiktologem.

Cítím se být sama, opuštěná, nemilovaná. Musím se neustále zlepšovat, protože se necítím dost dokonalá a výkonná, mám pocit, že začínám neustále od začátku. Nechce se mi nic dělat, protože nemá nic cenu… Pociťuji neustálou lítost, že mě partner přehlíží a nevšímá si mě. To jsou nejběžnější zpovědi a myšlenkové pochody člověka, který má sklon ke smutkům a depresím.

V roce 1992 se zrodila tradice, kdy Světová federace pro duševní zdraví (World Federation for Mental Health – WFMH) začala vyhlašovat 10. říjen jako Světový den duševního zdraví. Od roku 1994 je pravidelně určeno téma roku, tím letošním je deprese – globální krize. Deprese patří jako onemocnění 21. století mezi závažné a chronické nemoci moderního světa. Experti WHO odhadují, že na základě jejího rostoucího výskytu se do roku 2030 stane celosvětově největší zdravotní zátěží. Psychiatrická kliniky VFN a 1. LF UK připravila u příležitosti Světového dne duševního zdraví Jarmark U Vondráčků, který se koná ve dnech 9., 10. a 11. října 2012. Přijďte si vyzkoušejte výtvarné techniky užívané v arteterapii v dílně „Podzemce“, třeba modelování z hlíny, foukání tuší a podobně. Vytvořená díla si můžete odnést domů. Můžete se dozvědět víc o anorexii v Denním stacionáři pro poruchy příjmu potravy… Jarmark ukončí tradiční diskuse pro veřejnost.

Období po narození dítěte je obecně považováno za jedno z nejšťastnějších v životě ženy, mateřská role za přirozený vrchol její životní kariéry. Právě tento léta udržovaný stereotyp brání mnoha ženám otevřeně přiznat, že na mateřské dovolené prožívají řadu negativních emocí. Frustraci, zklamání, nejistotu… S blížícím se návratem do pracovního procesu se přidávají obavy a pochybnosti o vlastních schopnostech. S těmito emocemi je předem dobré počítat a pracovat. Terapeutka Pavla Štěpničková radí: Najděte sama sebe!

„Opakované negativní zprávy v nás umocňují pocit krize, což nás ještě víc oslabuje. Denně jsme toxikováni jedem zvaným strach a nejistota. Zaplavuje nás a pomalu likviduje výživné látky, jako jsou kreativita, radost, nadšení či chuť tvořit. Pomalu se stahujeme a propadáme nihilismu, až nakonec oné krizi, ať už skutečné či jen domnělé, podlehneme,“ varuje zkušená osobní terapeutka Pavla Štěpničková. Je to začarovaný kruh. Jak z něj ven?

Schválení novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna ČR, umožní přesunout těžiště práce s ohroženými dětmi na pole prevence, aby děti ze svých rodin nemusely odcházet, pokud nejsou rodinou přímo ohroženy. Zároveň novela posílí náhradní rodinnou péči oproti dosud upřednostňované péči ústavní. Na potřebě tohoto trendu se shodují odborníci napříč všemi oblastmi péče o ohrožené děti a shodli se na tom také zástupci 26 neziskových organizací působících v oblasti náhradní péče o děti z celé České republiky. Na tiskové konferenci, jež proběhla 15. února 2012, představili také dokument „10 největších fám“, který vyvrací zažité stereotypy o dětech umísťovaných do kojeneckých ústavů, pěstounské péči a pěstounech samotných.