Trendy zdraví

Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít různé příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Vědci mají důkazy o tom, že emoční stres v kojeneckém věku má obrovský vliv na fyzické tělo a může vést až k onemocnění v pozdějším životě. Miminka vystavená psychologickému stresu dramaticky ztrácejí důležitý protein zvaný GABA receptor a jeho nedostatek pak ovlivňuje vývoj a fungování srdce, plic, ledvin i močového měchýře.

V dnešní době je psychická zátěž pro většinu lidí každodenním jevem. Neprojevuje se pouze v podobě pozitivního stresu, který člověka aktivizuje a někam posouvá, ale stále více se objevuje také v podobě chronického traumatického stresu, který je pro lidský organizmus velmi destruktivní. Více Mgr. Martin Forejt, Ph.D. z Ústavu ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně.

Podle průzkumu společnosti GfK z roku 2013, je 40 % Čechů stresováno v práci nebo při studiu. Každý třetí Čech se přitom potýká s dlouhodobým stresem, který způsobují zejména rodinné či pracovní problémy. Ruku v ruce se stresem přichází i pocit vyčerpání nebo nechuť k činnosti, která stres způsobuje. Co pro sebe můžeme udělat, abychom stres eliminovali a neskončili takzvaně „na zhroucení“?

Život dokáže přinést obtížné situace, se kterými se vyrovnáváme různě. Nadbytečný stres ovlivňuje naše duševní rozpoložení a celkové zdraví. I přes to, že nás život vystavuje nelehkým zkouškám, je důležité nalézt rovnováhu a zůstat aktivní.

Problematika pracovního stresu a dalších psychosociálních nebo zdravotních rizik se stává tématem poslední doby. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR navrhuje novelu zákoníku práce, která počítá s tím, že firmy budou muset stresu v zaměstnání předcházet. Jak ale může ministerstvo přikázat firmám stresu předcházet a jak mají zaměstnanci pracovní stres dokazovat? A jak firma prokáže, že provedla opatření, aby takovým situacím zabránila?

Pokud bych měla zmínit jednu věc, která mne na životě ve Skandinávii baví, určitě by to byl místní „pohodlný“ život a také schopnost umět rozlišit osobní život od toho profesního. Po třech letech života v Dánsku tak mohu říct, že se pomalu dostávám do podobného „rozpoložení“ jako místní. Na druhou stranu bych ale řekla, že mám ale ještě na čem pracovat. Především potom na tom, jak lépe zvládat stresové situace a jak se naučit úplně „vypnout“.

V práci se celý den nezastavíte, s partnerem se poslední dobou jen hádáte a šéf vám hodil na hlavu důležitou práci. Není divu, že se cítíte pod tlakem, jste věčně podráždění, bez nálady a chybí vám potřebné palivo do všedních dní. V takových chvílích máme tendenci ukonejšit se zvýšeným přísunem nezdravých a často ještě narychlo zhltnutých dobrot. Kila tak letí nahoru, neprospíváme tím našemu zdraví a ještě se ve výsledku cítíme mnohem hůře. Jak najít cestu ven z tohoto začarovaného kruhu?