Trendy zdraví

Žijeme v uspěchané době. Určitě i vy máte někdy pocit, že se celý den plahočíte v práci, vyřizujete všechno možné a rázem je vaše nálada na bodu mrazu. Pokud je na vás stresu už moc, začne to pociťovat vaše okolí a v neposlední řadě to může mít špatný dopad i na zdraví. Vyzkoušejte 8 tipů, díky kterým si zlepšíte náladu. Zjistíte, jak jednoduše a rychle změnit váš den v pozitivnější a příjemnější.

Nejpopulárnější sociální síť? Pro obchodníky každopádně – trávíme na ní nekonečné hodiny, fotíme na ní i to největší soukromí a nově i rovnou nakupujeme. Pro náš mozek už to tak růžové není. Ukazuje se, že s Instagramem přicházejí nejen hezké fotky, ale taky úzkosti a deprese. Proč to tak je a jak jim nepropadnout úplně? Radí psychoterapeutka a lektorka Mgr. Alžběta Protivanská.

Projekt Srdce v hlavě informuje o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, léčbě, která je pilířem ochrany proti kardiovaskulárním příhodám, i nutnosti dodržování léčby a režimových opatření. Jeho ambasadorem se stal divadelní, televizní a filmový herec Václav Vydra.

Neustále se zkracující dny, sychravo a splín. I kvůli těmto typickým charakteristikám se podzim častokrát negativně podepisuje nejen na naší psychice, ale ovlivňuje také tělo a celkový subjektivní pocit pohody člověka. Při oslabené imunitě, kdy se cítíme unavení, ospalí a máme neustálý pocit, že na nás „něco leze“, můžeme mimo metod západní medicíny hledat pomoc právě i v nekonvenčních přístupech léčby.

Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít různé příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Vědci mají důkazy o tom, že emoční stres v kojeneckém věku má obrovský vliv na fyzické tělo a může vést až k onemocnění v pozdějším životě. Miminka vystavená psychologickému stresu dramaticky ztrácejí důležitý protein zvaný GABA receptor a jeho nedostatek pak ovlivňuje vývoj a fungování srdce, plic, ledvin i močového měchýře.

V dnešní době je psychická zátěž pro většinu lidí každodenním jevem. Neprojevuje se pouze v podobě pozitivního stresu, který člověka aktivizuje a někam posouvá, ale stále více se objevuje také v podobě chronického traumatického stresu, který je pro lidský organizmus velmi destruktivní. Více Mgr. Martin Forejt, Ph.D. z Ústavu ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně.

Podle průzkumu společnosti GfK z roku 2013, je 40 % Čechů stresováno v práci nebo při studiu. Každý třetí Čech se přitom potýká s dlouhodobým stresem, který způsobují zejména rodinné či pracovní problémy. Ruku v ruce se stresem přichází i pocit vyčerpání nebo nechuť k činnosti, která stres způsobuje. Co pro sebe můžeme udělat, abychom stres eliminovali a neskončili takzvaně „na zhroucení“?