Na pití je voda, ne cukřenka | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví

Na pití je voda, ne cukřenka

29. 4. 2015

V České republice bojuje v současnosti s nadváhou 50 % dospělých a obézních je 20 % lidí. Ve srovnání s tím by se mohlo zdát 25 % s nadváhou a 16 % obézní dětí jako podružný problém. Varovný je však nárůst dětské obezity a zejména její extrémní formy. V současné době má v ČR 156 tisíc dětí obezitu a 34 tisíc dětí extrémní obezitu. Počet obézních dětí se za čtvrtstoletí zpětinásobil a současný životní styl je víc než alarmující. Proč obezita vzniká a jak se jí bránit objasní MUDr. Zlatko Marinov, pediatr a dětský obezitolog s dlouholetou zkušeností, který pracuje v dětské obezitologické ambulanci pediatrické kliniky FN Motol a 2. LF Karlovy univerzity v Praze.

Obézní dítě bude stejné i v dospělosti

Přenos obezity z dětství do dospělosti je jednoznačně prokázaný a z 80 % dětí s nadváhou vyroste obézní dospělý. Metabolické pochody jsou sto vyrovnat závažné chyby v životním stylu v mládí, ale selhávají pak v následujících životních obdobích. Zdánlivě uspokojivé zjištění stagnace výskytu nadváhy a obezity v naší populaci zastiňuje fakt, že více než polovina naší populace je ohrožena rozvojem kardiometabolického rizika. Přesto, že jsme nejspíš dosáhli v ČR neuspokojivě vyváženého stavu v rámci celé populace, neodráží tato data fakt, že ti co jsou obézní, jsou stále více závažněji obézní.

Jednoduchá a účelná preventivní pravidla

V současnosti se prevence vzniku běžné obezity jeví jako jediná účelná „léčba“ obezity. V plné míře totiž platí, že o co obtížnější je léčba obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku. I když se jeví komplexní problematika nejen dětské obezity na první pohled jako velmi složitá, ve skutečnosti je možné stanovit jednoduchá a účelná preventivní pravidla. Za svůj životní styl a životní styl svých dětí sice odpovídá v první řadě rodič a sám jedinec, ale boj proti obezitě nemůže být jen bojem jednotlivců.

Energetický příjem = energetický výdej

Zabránění obezity v dospělosti snižuje výskyt cukrovky II. typu o 2/3. Agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů dokážeme předejít více než 80 % srdečně-cévních příhod. Pouze respektování racionálních zásad životního stylu rozhoduje o tom, jestli se dítě a následně dospělý jedinec setká za svůj život s problémem obezity. Nicméně je holým faktem, že prakticky na žádné společenské úrovni se stále nedaří v současnosti ke konkrétnímu klientovi donést banální rovnici: energetický příjem = energetický výdej.

Počítejte

Na prvním místě si musíme všichni uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu počtu dětí s obezitou. V dětské obezitologii platí pravidlo: 1 ušetřená koruna ve stravě na začátku = 10 korun zakoupené tukové tkáně následně rodinou = 100 korun vydaných na léčbu obezity ve zdravotnictví = 1 000 korun celospolečenských nákladů spojených s následky obezity.

Návykové pití sladkých tekutin

Již přechodem na bezmléčnou stravu se může rozvíjet u batolat závislost na sladké tekutiny. Ke konci kojeneckého věku vzniká tlak zbytečně rychle nahrazovat mléko, které v tomto období plní i úlohu tekutin, jinou tekutinou. Fyziologickou potřebu však mnohdy nezvládne přemoci jiná nežli přeslazená tekutina. Dítě ztrácí vazbu na uhašení žízně pramenitou vodou. Předčasné odstavení od mléka je neracionální a nežádoucí. Z chutí si batole vybírá především sladké. Proto je v pitném režimu potřebné důrazně nabízet pramenitou pitnou vodu, neslazené ovocné či dětské bylinné směsi a mléko, aby si dítě nezvyklo na sladké pití.

Voda je v každém případě nejlepší

I maminky, které v kojeneckém věku zařazovaly pouze čistou neochucenou vodu, začínají po 2. roce věku dítěte zařazovat do pitného režimu slazené tekutiny, a to mnohdy výhradně a bohužel se tak děje i v předškolních zařízeních. Je někdy pro maminky až nadlidské úsilí přesvědčit dítě, že voda je pro ně v každém případě nejlepší, anebo že se nekoupí sladké barevné pitíčko s dětskými motivy, ale pití bez obrázků, z dětského pohledu mnohdy chuťově fádní a ještě k tomu bez obrázku.

Co mají děti pít?

Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je ale důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní vody, ovocné a bylinkové čaje a jen výjimečně ředěné kvalitní džusy anebo tzv. fresh džusy, které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu. Samozřejmostí u předškoláka jsou denně neslazené mléčné nápoje. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv. „prázdnou energii“, čímž hlavně u dětí se sklonem k obezitě může dojít k nastartování samotného problému. Když si dítě zvykne na nesladkou chuťovou stopu, jiné nápoje ani nevyžaduje. To, co se dítě naučí v předškolním věku, kromě jiného i ve smyslu chuťového výběru a návyků, si s sebou ponese i do dospělosti. Je důležité i ve škole zdůraznit pitný režim, ve kterém zásadně preferujeme neslazené tekutiny – ideálně pramenitou vodu.

Nápoje společenské, u kterých se povídá

Výživová doporučení přímo nevylučují žádné potraviny a tekutiny, ale zdůrazňují konkrétní pravidla. Pokud si chceme dopřát pochutiny s vysokým energetickým obsahem, máme si pro ně dojít – vydat odpovídající energetický výdej. Sportovní utkání a k němu energetický nápoj. Chuťové nápoje pro děti jsou především nápoje společenské, u kterých se povídá. I děti mohou kolu i džus, ale jen jako alternativu ke sklence vína nebo poháru piva u rodiče, se kterým si povídají. Rodiče doma nevypijí celou láhev alkoholického nápoje – taktéž děti nevypijí celou láhev koly.

Dodržování pitného režimu

Při průzkumech stravovacích zvyklostí u dětí je opakovaně zjišťován nedostatečný pitný režim. Vzhledem k tomu je velmi potřebné příjem vhodných tekutin u dětí a dospívajících podporovat.

Denní potřeba tekutin u dětí a dospívajících se s věkem mění. Příjem tekutin je třeba rozložit do celého dne. Věková kategorie 4 – 8 let by měla denně přijmout vice než 1,5 l tekutin, ve věku 9 – 13 let okolo 2 l tekutin denně. Od 14 let věku jsou děti z hlediska potřeby tekutin považovány za dospělé a potřebují dle tělesné hmotnosti cca 2, 45 – 2, 8 litru tekutin denně. Uvedené množství tekutin ale zahrnuje i tekutiny obsažené v potravinách.

Nápoje a tekutiny

  1. Pitná voda z vodovodu – neperlivá či perlivá – je ideálním a nejlépe dostupným zdrojem tekutin.
  2. Slabě mineralizované minerální vody (neochucené) jsou vhodnými nápoji.
  3. Středně mineralizované minerální vody (neochucené) nejsou vhodné jako výlučný zdroj tekutin, pouze ke „střídání“ a dospělý člověk by měl vypít max. 500 ml denně, dítě ještě méně. Výjimkou jsou děti a dospívající s výraznou pohybovou aktivitou, kteří ztrácejí pocením i vyšší množství solí, a potřebují je tedy častěji doplňovat.
  4. Ochucené minerální vody, které jsou slazeny náhradními sladidly do pitného režimu nejen dětí nepatří. Příležitostně se povoluje 500 – 750 ml za den.
  5. Slazené nealkoholické nápoje. U nich je každá informace, která se netýká příjmu vody v pitném režimu, mystifikací a klamavým tvrzením. Energie, bílkoviny, cukry, vitamíny, vláknina, minerály – nic z těchto živin není určené k pitnému režimu, ale k jídlu. Ani ovoce a zelenina se u zdravého člověka včetně dítěte nepije, ale jí. Nealkoholické nápoje v současné době tvoří hlavní zdroj přidaných volných cukrů v denním energetickém příjmu.

Nebojte se perlivé vody

Mezi laickou veřejností často dochází k neodůvodněnému strachu z perlivé vody. Její vliv na lidský organismus, zejména ten dětský, je často v médiích popisován jako škodlivý. Tento fakt přitom vychází z nepodložených domněnek. Perlivá voda má na lidský organismus stejné účinky jako voda neperlivá, u perlivé vody se jedná pouze o ozvláštnění senzorického vjemu. Záleží tak pouze na individuální chuti každého jednotlivce. Pokud se nejedná o kojence nebo batolata, kterým bychom měli nabízet pramenitou vodu, není důvod mít z bublinek strach.

Tento strach vychází mnohdy z nepřesné terminologie. Pod termínem sycený nápoj je třeba správně chápat nápoje sycené cukrem. Sycený neznamená perlivý. Rizika plynoucí z pravidelné konzumace slazených perlivých limonád jsou jasná. Nesprávně jsou však tato rizika vztahována i na perlivou vodu z důvodu nepřesného pochopení terminologie.

Slazené nápoje zvyšují chuť k jídlu

Slazené nápoje se podílejí na snížení pocitu sytosti a následně mohou vést k přejídání. Neslazené nápoje pocit sytosti neovlivňují a svým objemem spíše brání pocitu hladu. Tím umožňují větší flexibilitu v množství a četnosti porcí. Odstranění nebo výrazné snížení spotřeby slazených nápojů může vést ke snížení kalorického příjmu, zvýšení pocitu sytosti, snížení inzulinové rezistence a může napomoci k redukci hmotnosti.

  • Spotřeba nealkoholických nápojů se za posledních 20 let zvýšila o 300 % a 85 % dětí ve škole konzumuje alespoň jeden nealkoholický sladký nápoj denně. Riziko dětské nadváhy se zvyšuje s každou přidanou sklenicí přislazovaného nápoje nad obvyklou denní potřebu 1,6 krát (tj. o 60%).
  • Omezení příjmu slazených nápojů patří mezi základní čtyři pilíře prevence nadváhy vedle raného kojení, omezení času stráveného před obrazovkou a navýšení pohybové aktivity, které jsou deklarovány globálními autoritami od úrovně OSN, WHO a Evropské unie, včetně autorit odborných společností v rámci všech doporučených postupů.
  • Přestože jsou důkazy o vlivu slazených nápojů na zdravotní stav významné, nejsou prozatím jednoznačně prokazatelné a nelze vzhledem k tomu legitimně prosazovat v rámci veřejného zdraví legislativní změny. Je na každém, co pije a dává svým potomkům.

publikováno: 29. 4. 2015, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: diabetes, dieta, dítě, mládež, nadváha, nápoje, tuky

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+