Výživa v prvních 1 000 dnech života miminka ovlivní jeho zdraví na celý život | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví


Výživa v prvních 1 000 dnech života miminka ovlivní jeho zdraví na celý život

18. 6. 2014

Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči vnějším vlivům, zejména civilizačním onemocněním. Geny totiž ovlivňují zdraví jen z 20 %. Mnohem významnější roli hraje vnější prostředí, a to především výživa. Koncept nutričního programování v raném věku (ENP = early-life nutritional programming), zatím ne příliš známého odvětví pediatrie, přináší ucelená výživová doporučení pro lékaře i rodiče. Vychází z předpokladu, že rodiče mohou až z 80 % ovlivnit, jak kvalitní život bude mít jejich dítě v dospělosti. „Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.

Nastavte správně metabolizmus i dobré stravovací návyky svého potomka

Optimálního vývoje lze dosáhnout přiměřeným příjmem pestré stravy v období do batolecího věku. K tomu je vhodné využít nutričního programování, které prostřednictvím správné a vyvážené výživy dítěte dokáže pozitivně nastavit nejen jeho metabolizmus, ale například i dobré stravovací návyky. „Přední odborníci na vědu o nutričním programování se shodují, že výživa v prvních 1000 dnech v životě dítěte hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti,“ upozorňuje na shodu odborné veřejnosti docent Bronský.

Připravte své dítě na měnící se životní prostředí

Civilizační onemocnění, která se dříve objevovala ojediněle, jsou vlivem změn životního prostředí i stylu nejčastější příčinou úmrtí v současnosti. Například srdečně-cévní onemocnění stojí v posledních dvou desetiletích za polovinou úmrtí českého obyvatelstva. Ne vždy se přitom jedná o seniory – infarkt nebo mozková příhoda se stále častěji objevují i mezi třicátníky. Civilizační chorobou je například i obezita, cukrovka nebo alergie. Celé řadě těchto nepřenosných onemocnění se dá systematicky předcházet. Relativně snadnou cestu představuje vhodná strava.

Dospělý organismus je ovlivněn výživou z dětství

Reakce dospělého organizmu na působení rizikových faktorů ovlivňují výživové podmínky z období raného dětství. Riziko civilizačních onemocnění tak kromě genetické výbavy kriticky závisí na kvalitě životního prostředí a výživy během raného dětství. „Díky výživě v prvních třech letech se snažíme ovlivnit vývoj orgánů a metabolizmu dítěte tak, abychom jeho organizmus připravili na vše, co jej může potkat v dospělosti,“ shrnuje princip nutričního programování docent Bronský, který se spolu s iniciativou 1 000 dní do života snaží upozorňovat na zásadní roli stravy v raném dětství.

Vnější faktory jako životní prostředí, výživa matky během těhotenství i dítěte v raném věku ovlivňují:

• expresi genů – informace uložená v genu se aktivuje a je převedena v existující buněčnou strukturu nebo funkci

• vývoj orgánů a orgánových soustav

• schopnost vyrovnat se s negativními vlivy vnějšího prostředí ve vyšším věku

Ze všech vnějších faktorů je to právě výživa dítěte v brzkém věku, jejíž vliv na zdraví v pozdějším životě je dosud nejlépe zdokumentován. Adaptační schopnost organizmu se s věkem rychle snižuje. Etapa od početí do batolecího věku se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit, aby poskytovaná výživa byla optimální.

Ačkoli se genetická výbava nedá změnit, organizmus dítěte se v prvních letech života může přizpůsobit měnícímu se prostředí. Náchylnost k civilizačním chorobám je tak geny ovlivněna pouze z malé části. Pro dítě je naopak až do batolecího věku důležité jeho životní prostředí, v němž dochází k ustanovení funkcí genů, které se buď aktivují, nebo zůstanou nečinné. Právě to mohou rodiče ovlivnit díky nutričnímu programování.

V časném věku můžeme díky nutričnímu programování ovlivnit

• fyziologii dítěte – imunitní systém, funkci mozku a metabolismus

• chování dítěte – stravovací návyky

Nutriční programování přitom není vědou, kterou by nezvládli sami rodiče. Ideální je, když jídelníček svého dítěte konzultují s pediatrem nebo zdravotní sestrou. Ti jim mohou poradit například s vhodnou dobou zařazování problematických potravin a pomoci s odhalováním potravinových alergií. Výživa už nikdy v životě dítěte nebude mít tak zásadní účinek jako v raném věku. Přitom správné naprogramování stravovacích návyků dítěte je přínosem pro jeho zdraví po celý život.

Nutriční programování je zastřešující přístup pro komplexní a optimální výživu dítěte, zahrnující:

• kvantitu a kvalitu potravin

• výživově vyvážený jídelníček

• pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku

• stravu bohatou na zdravé zdroje energie (sacharidy)

• časné odhalování potravinových alergií Rodiče pomocí nutričního programování mohou ovlivnit organismus dítěte tak, aby mohl čelit různorodým vlivům vnějšího prostředí. „Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací,“ uzavírá docent Bronský.


publikováno: 18. 6. 2014, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: miminko, prevence, vaříme

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+