Trendy zdraví

Ten, kdo bydlí v chaloupce na Šumavě, v životě nevzal do úst cigaretu a nepracoval v zaprášeném provozu, si může zhluboka oddechnout ze svých, s velkou pravděpodobností velmi zdravých plic. Zbytek lidí už tuto jistotu nemá. Odborníci totiž stále podrobněji zkoumají vliv životního prostředí na zdraví plic a výsledky nejsou nijak povzbudivé. Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínsko či Karlovarsko. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (15. 11.).

V Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru je možné volně koupit poměrně velké množství antibiotik. Proto tyto země mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak naším vzorem mohou být Finové, Norové, Holanďané a Irové, kteří mají k antibiotikům dobře regulovaný přístup. U nás je výskyt rezistentních bakterií průměrný. Protože získáváme antibiotika na předpis, osvěta ohledně indikace antibiotik by měla směřovat také na lékaře. Jaké jsou u nás iniciativy, které přispívají k edukaci lékařů ohledně zacházení s antibiotiky? Co je podstatou racionální léčby podporující sílu antibiotik? Jak s těmito léky pracují lékaři v nemocnicích?

Podle Světové zdravotnické organizace žije na světě zhruba 1,3 miliardy lidí se zrakovým postižením. Zhruba 826 milionů lidí má nějakou formu vady vidění na blízko, 188 milionů lidí trpí mírnou krátkozrakostí, 217 milionů střední až těžkou krátkozrakostí a 36 milionů lidí je nevidomých. Právě jim je věnován Mezinárodní den nevidomých, který připadá na 13. listopadu

Pacienty se srdeční zástavou, nejčastěji při infarktu myokardu, kteří dříve měli mizivou šanci na přežití, dnes dokáže zachránit perfektně fungující systém pro záchranu životů. Ani hodinu trvající srdeční zástava nemusí znamenat neřešitelný stav. Srdeční zástava přitom postihne ročně v Praze až 700 lidí nejrůznějšího věku, z toho přibližně 150 ošetří kardiologové právě ve Všeobecné fakultní nemocnici. K jejich návratu do běžného života je ale potřeba dokonalá souhra hned několika zdejších společných pracovišť 1. LF UK a VFN Praha.

Čeští pacienti často užívají zbytečně moc léků, a ty jim pak mohou uškodit. Procházejí navíc řadou vyšetření, která jsou někdy zbytečná nebo opakovaná a zatěžují jejich organismus. Zlepšit současnou situaci chtějí čeští internisté, kteří se připojili ke kampani Choosing Wisely (aneb Vybírej moudře). První kroky a závěry z průzkumu, jak to funguje v českých nemocnicích, kde jsou třeba změny a jak zapojit pacienty představí na své největší letošní akci – XXX. kongresu České internistické společnosti, který startuje v Brně 8. listopadu.

Nezvládnou už tolik, co dříve, potřebují spoustu léků a často se ještě vůbec necítí dobře – návrat z nemocnice je pro pacienty se srdečním selháním často velmi náročný. Zároveň se však musí se svým zdravotním stavem rychle naučit žít, jinak riskují jeho zhoršení a další hospitalizaci. Kardiologové proto v rámci projektu Znovu do života nově zkoušejí formu péče, která má nemocným lidem pomoci kritické období po návratu z nemocnice překlenout.

Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce má dnes za sebou další prvenství v inovativní léčbě kardiologických onemocnění. Na hybridním sále dnes kardiolog prof. Petr Neužil a kardiochirurg MUDr. Ivo Skalský jako první v České republice úspěšně implantovali nejnovější extravaskulární kardioverter-defibrilátor (EV-ICD). Na rozdíl od tradičních implantabilních kardioverter-defibrilátorů u tohoto nového systému lékaři elektrodu umísťují pod hrudní kostí velmi blízko srdce a nevedou ji přes krevní oběh. Díky tomu je možné předcházet možným komplikacím, jako je například srdeční perforace, ucpání cév nebo infekce.

Listopad je i letos měsícem, který upozorňuje na důležitost mužského zdraví, mimo jiné také na problém rakoviny prostaty, která je nejčastějším nádorem vyskytujícím se u mužů. V České republice jím každoročně onemocní okolo 7 900 z nich.