Jak pečovat o kůži při extrémních mrazech?
Z meteorologického hlediska za arktický den pokládáme stav, kdy maximální denní teplota nestoupne nad –10° C. Avšak z kosmetického pohledu i celodenní mráz je nezbytné označit za stav nebezpečný.
Jak dlouho pobývat venku při mrazech?
Platí zásada, že děti by neměly při denních teplotách do –5° C být venku déle jak 1 hodinu a při –10° C by raději měly zůstat doma. Pochopitelně mimo nezbytné přesuny. Dospělí snášejí při odpovídajícím oblečení a kosmetické péči teploty do –10° C bez většího rizika přibližně 2 hodiny. Osoby s onemocněními srdečně-cévního systému, astmatici, ale také lidé s projevy atopie typu atopické dermatitidy, kterým neprospívá především suchý mráz, by se neměly venku pohybovat vůbec nebo jen v nezbytné nutnosti.
Rychlá změna teploty představuje pro kůži velké riziko
Na pozvolný pokles nebo vzestup teplot se kůže dobře aklimatizuje. I Evropan středního klimatického pásu se přizpůsobí teplotním podmínkám zimní Sibiře velmi dobře v případě, že jeho pobyt je dlouhodobý. Krátký a náhlý výkyv teplot, který je navíc spojený se suchým vzduchem, vede k stažení kožních cév a snížení zásobování kůže živinami. V praxi to znamená, že pokud vyjdeme z místnosti vytopené na 20° C do mrazu –10° C, vede třiceti stupňový rozdíl k překotné reakci kožních cév, které se stáhnou a brání ztrátám tepla z těla. Právě během prvních minut vznikají mikrotraumatizující ,,omrzliny“ pouze v úrovni pokožky. To se postupně projeví jejím zvýšeným šupinatě ním, olupováním, svěděním. Stav se často neupravuje ani př i delším pobytu v teple. Pozor – začervenání nemusí být v těchto případech vůbec přítomné
Dehydratace a křehkost
Zatímco pro vysoké teploty má kůže ,,k dispozici“ regulační mechanizmy typu pocení, při velmi nízkých teplotách je hlavním mechanizmem stažení kožních cév, což ovšem přispívá v extrémních případech k omrzlinám. Kůže je při velkých mrazech náchylnější k tvorbě drobných prasklin, které vznikají v důsledku dehydratace a přesušení. Existuje výraz ,,like frost paper“, který vyjadřuje stav kůže, která byla vystavena mrazům a náhle přešla do vysokých teplot (bazén, sauna, přetopené místnosti). Kůže bývá trvale podrážděná, svědí a její povrch se podobá mokrému plátu papíru, který náhle zmrznul.
Slunce je zrádné i při mrazech
Skutečnost, že sluneční paprsky mohou s pálit pokožku v zimě na horách s množstvím sněhu více než v létě u moře, je všeobecně známa. Slunce je však zrádné i v jiném ohledu, a to zvláště v tuhých mrazech. Receptory v kůži, které vnímají teplo (termoreceptory), jsou vnímavější vůči vyšším teplotám než vůči extrémnímu chladu. Pokud je mráz kolem –15° C, současně svítí slunce a je bezvětří, můžeme subjektivně pociťovat teplo. Ve skutečnosti však dopadající sluneční paprsky nestačí kůži prohřívat, a tak na ni postupně začne působit výrazný chlad, který vede až k omrzlinám. Zejména lyžaři a běžkaři si večer po mrazivém slunečném dnu často všimnou jakoby necitlivých bělavých flíčků na kůži, ze kterých mnohdy vznikají drobné puchýřky. To není následek expozice slunci, ale chladu, v jehož důsledku vznikají mikro omrzliny.
Jak chránit kůži dermokosmetikou SynCare při velkých mrazech?
Uvedli jsme, že velký mráz spojený s malou vlhkostí vzduchu vede rychle k výrazné dehydrataci a doslova vymrazení vody z kůže. NIKDY se nesmí při mrazech použít pro ochrannou péči gely nebo gelo-krémy. Dokonce i u mastnější pleti jsou vhodné krémy typu vody v oleji – tzv. obrácené emulze. Doporučujeme Ochrannou emulzi s pantenolem (260), Renovii noční výživný krém (100) nebo NEOderm krém (165). Pro ochranu celého těla včetně obličeje je vhodný SEBUCEL zklidňující tělové mléko (167). Zde neplatí zásada „běžné“ kosmetické péče, při které aplikujeme přípravky jednou, maximálně dvakrát denně. Krémy nanášíme i několikrát denně a vrstvu pravidelně obnovujeme.
Dr.et Mgr. Petr Svoboda, Centrum estetické dermatologie, léčby akné a jiných dermatóz v Brně