Medicína | Trendy zdraví

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně covidu-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s covidem v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době covidu dokonce obávají o svoje psychické zdraví. I to bylo tématem letošního 15. kongresu primární péče v Praze, konkrétně bloku, který se jmenuje Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?

Podzimní sezóna respiračních onemocnění přijde letos s větší silou. Odborníci doporučují očkování proti chřipce, pneumokoku i covidu především starším lidem a chronicky nemocným. Obavy z aplikace několika očkovacích vakcín v jednom roce považují za bezpředmětné a zdůrazňují, že očkování pouze proti covidu letos stačit nebude. Podporu očkování seniorů a seniorek vyjádřil také herec Jan Přeučil, který letos pneumokokovou infekci i covid prodělal.

Podzim bude ve znamení očkování, předvídají praktičtí lékaři. Česká vakcinologická společnost jim totiž doporučila naočkovat pacienty vakcínami proti koronaviru a chřipce v jeden den. Jinak by totiž musel být mezi podáním těchto vakcín bezpečnostní odstup minimálně 14 dnů. O tom, jak přesně se vypořádají s očkováním na podzim, se budou praktičtí lékaři bavit na letošním 15. kongresu primární péče.

Z medicínského hlediska je za neplodný považován pár, kterému se navzdory pravidelnému pohlavnímu styku nepodaří otěhotnět v průběhu jednoho roku. Ani po dvanáctiměsíčním neúspěšném snažení však dvojice nemusí propadat panice. Vhodné je však co nejdříve navštívit lékařského specialistu, který na základě vyšetření navrhne další postup. Celá cesta zároveň nemusí končit až u umělého oplodnění, často pomůže i změna běžných denních návyků. Jak jít úspěšnému početí naproti a kdy je vhodné si připustit problém s plodností, popisuje ve svém komentáři Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Proleženiny, odborně nazývané jako dekubity, jsou poranění kůže a podkladové tkáně v důsledku dlouhodobého tlaku na kůži. Proleženiny se nejčastěji vytvářejí na kůži, která pokrývá kostnaté části těla, jako jsou paty, kotníky, boky nebo kostrč. Proleženinami jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří mají zdravotní potíže a omezenou schopnost měnit polohy, nebo kvůli nemoci či zranění tráví většinu času v posteli nebo na židli.

Skalpel, prosím! Tuto legendární větu už při operaci očí slyšet nemusíte. Moderní medicína se vyvíjí překotně a u oční chirurgie to platí dvojnásobně. Přístroje 21. století dokážou zbavit brýlí i pacienty s vysokými dioptriemi a seniorům se šedým zákalem navrátit ostrý zrak na blízko i na dálku. Femtosekundový laser to umí i bez „řezání“! Vítejte na operačním sále a vstupte do světa, který by byl ještě před několika dekádami považován za scénu ze sci-fi filmu…

Bolesti kloubů a špatný pohyb – takto si drtivá většina lidí i samotných pacientů představuje nemoc zvanou revmatoidní artritida. Málokdo však ví, že tato choroba proniká hluboko do orgánů a může postihnout i plíce. Pokud se plíce zavčas neléčí, může to pro pacienty dopadnout tragicky. I proto provedlo v minulých měsících pacientské sdružení Revma Liga ČR dotazníkové šetření mezi svými členy – cílem bylo zjistit, jak jsou na tom revmatici s informovaností a s jakým přístupem a případně léčbou se setkávají. Výsledky sdružení poprvé zveřejní v rámci Světového dne artritidy (12. 10.). V Česku trpí revmatoidní artritidou přibližně 70 000 lidí, nález na plicích má podle odborníků až 30 % z nich.

Organizace Revma Liga Česká republika bojuje za pacienty s revmatickými nemocemi již 30 let. „Za dobu působení se nám povedla spousta věcí. Jedním ze zásadních milníků poslední doby bylo dosažení zlepšení dostupnosti moderní cílené léčby pro pacienty s revmatoidní artritidou. Od roku 2019 ji tak hradí pojišťovny i lidem ve střední aktivitě onemocnění,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně Revma Ligy ČR, a dodává: „Při vysoké aktivitě nemoci dochází velmi rychle k nevratným změnám a pacient je omezen v pohybu natolik, že už obvykle nemůže chodit do práce, sportovat ani zvládat běžné denní činnosti. Pokud dostane léčbu dříve, může pracovat, fungovat v rodině a vracet náklady na léčbu do systému například ve formě daní.“