Medicína | Trendy zdraví

Nedostatek praktických lékařů, špatná dostupnost ordinací, krátké ordinační hodiny. Ale také zhoršení komunikace seniorů s praktickými lékaři vlivem pandemie covid-19, kdy pacienti byli často odkázáni na telefonické konzultace s lékařem. „Dostupnost ordinací praktických lékařů pro dospělé se stále zhoršuje, v některých regionech je dokonce kritická. Kontakt seniorských pacientů s jejich praktickým lékařem není dostatečný, tím pádem je stále více zanedbávaná i preventivní péče, třeba i včetně očkování,“ říká Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky.

Putovní výstava „Doba genová“, nad níž převzala záštitu první dáma Eva Pavlová, bude poprvé ke shlédnutí v Praze na Smíchovské náplavce před kobkou č. 17 od 7. 10. do 3. 11. 2023, a to zcela zdarma. Panely v designu šroubovice lidské DNA vysvětlí pomocí grafiky a textu, proč se genetika týká každého z nás, i když si to často neuvědomujeme. Zjistíte, kdy a jak nás geny ovlivňují a jaká je jejich spojitost se vzácnými genetickými onemocněními, jejich diagnostikou a možnou léčbou.

Každý rok přibude v Česku přibližně 3 000 nových pacientů s revmatoidní artritidou. Imunitní systém napadá jejich klouby, nevratně je poškozuje a způsobuje chronické bolesti a může vést až k trvalé invaliditě. Revma ale zdaleka není jenom o kloubních problémech – pacientům s tímto zánětlivým autoimunitním onemocněním totiž hrozí vyšší riziko zlomenin kostí, infarktu myokardu, plicní embolie nebo infekcí. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika na to upozorní na akci, kterou pořádá u příležitosti Světového dne artritidy. Dorazí na ni lékaři a další specialisté, a příchozí tak mohou své případné zdravotní potíže konzultovat přímo s nimi. Chybět nebude ani doplňkový program, výstava fotografií nebo zeď přání. Osvětový den odstartuje v pražském Karlíně 8. října v 10 hodin.

Mezinárodní týden plazmy (International Plasma Awareness Week, IPAW) se koná každoročně první týden v říjnu, a i letos si od 2. do 6. 10. lidé po celém světě připomínají význam dárcovství krevní plazmy, která pomáhá zachraňovat život pacientům s různými typy onemocnění. Česká republika patří mezi čtyři hlavní evropské dodavatele krevní plazmy pro výrobu léků pro Evropskou unii.

Moderní svět se všemi svými vymoženostmi a technologickými zázraky s sebou přináší méně vítaný doprovod: zvyšující se výskyt psychických stavů, jako je syndrom vyhoření a deprese. Syndrom vyhoření neovlivňuje pouze profesní život, ale narušuje celkovou kvalitu života. Deprese představuje ještě hlubší problém, vedoucí k pocitům smutku, ztrátě radosti z činností i fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Oba stavy navíc významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Výzkumný tým Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN vedený profesorem lékařské psychologie Radkem Ptáčkem se jako jediný v České republice věnuje mapování syndromu vyhoření a deprese dlouhodobě již od roku 2014.

Světový den srdce, který každoročně připadá na 29. září, nám připomíná, že zdraví našeho srdce je i v našich rukou. Ačkoli se zdá, že jde o neuvěřitelně odolný orgán, skutečnost je taková, že nemoci srdce a cév jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Obzvláště velký pozor by si na své srdce měli dávat lidé s diabetem 2. typu, u nichž je riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění až trojnásobně vyšší.

Diabetes mellitus je jedno z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění, které trápí přibližně desetinu populace. Ačkoli lze vzniku onemocnění v řadě případů předcházet, prognózy dalšího vývoje počtu pacientů s diabetem nejsou příliš příznivé. „VZP se proto snaží hledat cesty, jak co nejlépe bránit vzniku onemocnění u svých klientů a zároveň těm, kteří již diabetes mají, nabídnout co nejlepší péči, aby nedošlo ke komplikacím,“ vysvětluje Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Nikomu z rodičů tuto situaci nemusíme dlouze vysvětlovat, protože pokud máte doma děti, moc dobře víte, že mnohdy stačí pouze vteřiny a neštěstí je na světě. Jedním z těch nejbolestivějších a opravdu nepříjemných jsou jednoznačně popáleniny! Průměrně 1 % obyvatelstva je ročně léčeno pro popáleniny, 40 % pak připadá na dětské úrazy. Proto je dobré vědět, jak jednat v prvních chvílích po zranění. Správná a okamžitá pomoc hraje klíčovou roli v procesu hojení a minimalizování dlouhodobých následků