Medicína | Trendy zdraví

Říjen je měsícem rakoviny prsu, a je proto důležité věnovat této život ohrožující diagnóze zvýšenou pozornost. Z tohoto důvodu byl v rámci kampaně Nejsem na odpis realizován unikátní kvantitativní a kvalitativní průzkum mezi širokou veřejností a pacientkami s rakovinou prsu, který vznikl ve spolupráci ONKO Unie a Nielsen Admosphere. Cílem výzkumu bylo zjistit povědomí o (metastatické) rakovině prsu u pacientek i široké veřejnosti, zjistit povědomí o dostupné léčbě a také například to, jaké informace by o rakovině prsu české ženy nejvíce ocenily. Závěry výzkumu potvrdily hypotézy, které se obecně tradují a zároveň odhalily zajímavé skutečnosti nejen ve vnímání nemoci u zdravých žen, ale i u těch, které nemoc prodělaly, či ji mají diagnostikovánu a v současnosti podstupují léčbu.

Zhruba 60 procent léčených žen je aktuálně závislých na alkoholu, 10 procent kombinuje alkohol s návykovými léky a skoro 30 procent ještě s pervitinem, marihuanou či sedativy. Ženské oddělení pro léčbu závislosti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze si letos připomíná 50. výročí od zahájení činnosti prvního specializovaného zařízení pro ženy v tehdejším Československu. Od 11. října 1971 prošlo léčebným programem téměř pět a půl tisíce pacientek. Deset let po léčbě dnes abstinuje třetina přijatých žen a skoro dvě třetiny těch, které léčbu řádně dokončily.

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně covidu-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s covidem v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době covidu dokonce obávají o svoje psychické zdraví. I to bylo tématem letošního 15. kongresu primární péče v Praze, konkrétně bloku, který se jmenuje Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?

Ojedinělá diagnóza, která ovšem dokáže nemile zatočit s plány na miminko. Řeč je o předčasné menopauze, s níž se podle statistik potýká přibližně jedno až dvě procenta žen. Její nástup může zapříčinit nezdravý životní styl, velmi nízká tělesná hmotnost či genetická porucha. Pokud chce mít žena jistotu, že předčasný nástup klimakteria nepostihne právě ji, může podstoupit jednoduché lékařské vyšetření. Je bezbolestné, nestojí příliš a zejména může zachránit šanci na úspěšné početí potomka. Alternativou je i prevence v podobě zmrazení vajíček, jak uvádí ve svém komentáři lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.

Podzimní sezóna respiračních onemocnění přijde letos s větší silou. Odborníci doporučují očkování proti chřipce, pneumokoku i covidu především starším lidem a chronicky nemocným. Obavy z aplikace několika očkovacích vakcín v jednom roce považují za bezpředmětné a zdůrazňují, že očkování pouze proti covidu letos stačit nebude. Podporu očkování seniorů a seniorek vyjádřil také herec Jan Přeučil, který letos pneumokokovou infekci i covid prodělal.

Podzim bude ve znamení očkování, předvídají praktičtí lékaři. Česká vakcinologická společnost jim totiž doporučila naočkovat pacienty vakcínami proti koronaviru a chřipce v jeden den. Jinak by totiž musel být mezi podáním těchto vakcín bezpečnostní odstup minimálně 14 dnů. O tom, jak přesně se vypořádají s očkováním na podzim, se budou praktičtí lékaři bavit na letošním 15. kongresu primární péče.

Z medicínského hlediska je za neplodný považován pár, kterému se navzdory pravidelnému pohlavnímu styku nepodaří otěhotnět v průběhu jednoho roku. Ani po dvanáctiměsíčním neúspěšném snažení však dvojice nemusí propadat panice. Vhodné je však co nejdříve navštívit lékařského specialistu, který na základě vyšetření navrhne další postup. Celá cesta zároveň nemusí končit až u umělého oplodnění, často pomůže i změna běžných denních návyků. Jak jít úspěšnému početí naproti a kdy je vhodné si připustit problém s plodností, popisuje ve svém komentáři Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Proleženiny, odborně nazývané jako dekubity, jsou poranění kůže a podkladové tkáně v důsledku dlouhodobého tlaku na kůži. Proleženiny se nejčastěji vytvářejí na kůži, která pokrývá kostnaté části těla, jako jsou paty, kotníky, boky nebo kostrč. Proleženinami jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří mají zdravotní potíže a omezenou schopnost měnit polohy, nebo kvůli nemoci či zranění tráví většinu času v posteli nebo na židli.