Aktuální a budoucí trendy v léčbě | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Aktuální a budoucí trendy v léčbě

30. 12. 2021

Z poslední analýzy IQVIA EFPIA Pipeline Review 2021 vyplývá, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v roce 2020 schválila 55 nových léčiv nebo léčiv v nových indikacích. „Nejčastěji se jednalo o přípravky určené k léčbě onkologických a infekčních onemocnění, dále pak imunologických, neurologických a srdečních obtíží. Oproti roku 2019 se jedná o 80% nárůst,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Mnohé z nich se dostávají i k českým pacientům, a to zejména díky využití nových typů smluvních ujednání mezi výrobci léčiv a zdravotními pojišťovnami, které jsou založené na úhradě na základě úspěchů léčby nebo rozložení úhrady v čase . Pokud se má v příštím roce dostupnost moderní léčby i nadále zvyšovat, je třeba zapracovat na rozvoji kapacit Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), pokračovat v úpravách české legislativy a překlenout dopady koronavirové pandemie.

Příklad první: CAR T terapie

Jednou z terapeutických inovací, která je od letošního roku dostupná i v České republice, jsou CAR T buněčné terapie , specifická léčiva prozatím určená pro pacienty s určitými nádorovými nemocemi krve (některé typy lymfomů a leukémií). „Jedná se o svého druhu ‚živé léky‘ připravované na míru konkrétním pacientům z jejich vlastních bílých krvinek, které se se upravují v několika málo laboratořích světa,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

Přípravky CAR T buněčné terapie si nelze jednoduše vyzvednout z lékárny, výroba každého jednoho léku trvá několik týdnů. Celý proces začíná odběrem krve pacienta a oddělením bílých krvinek, jež se následně odešlou do výrobní laboratoře. Zde je do nich vpravena genetická informace pro tvorbu tzv. chimérického antigenního receptoru, který dokáže rozpoznat a zničit nádorové buňky. Laboratorně připravený lék se následně zmrazený dopraví zpět do nemocnice a po předchozí přípravě pacienta se mu vrací pomocí nitrožilní infuze.

První přípravky tohoto typu jsou dostupné dětským pacientům ve FN Motol, u dospělých pacientů na 5 dalších pracovištích (FN Brno, FN Hradec Králové, VFN Praha, FN Plzeň a ÚHKT). Na základě společného stanoviska Všeobecné zdravotní pojišťovny a České lékařské společnosti JEP je léčba v indikovaných případech hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Na vývoji desítek dalších CAR T léčiv pracují výzkumníci inovativních farmaceutických společností po celém světě,“ doplňuje pan Dvořáček. Zkoumá se zejména rozšíření jejich léčebných možností na další onkologická onemocnění, vč. solidních nádorů.

Další příklady: genová léčba a mRNA vakcíny

Dalším příkladem mohou být přípravky genové léčby nebo např. mRNA vakcíny, které se v současnosti používají proti onemocnění covid-19 a fungují na jiném principu, než běžné očkovací látky. Tradiční vakcíny obsahují většinou oslabený mikroorganismus nebo jeho části (tj. antigeny), které po aplikaci navodí v těle imunitní odpověď, jež pomůže ochránit před danou nemocí. Díky pokrokům molekulární biologie se začaly vytvářet mRNA technologie, které fungují jinak: do organismu se vpraví pouze informace, na jejímž základě si organismus potřebný antigen vyrobí sám.

Tyto očkovací látky jsou vyvíjeny i proti dalším infekčním nemocem, jako jsou chřipka, cytomegalovirová infekce, AIDS, ebola nebo malárie. Potenciálně však mohou být využity všude tam, kde jsou v lidském organismu buňky vnímané jako „cizí“, například buňky nádorové (tj. při léčbě různých druhů leukémií, karcinomů plic, trávícího ústrojí, ledvin, melanomu a řady dalších onemocnění).

Co nás čeká? Onkologika i léčiva na Alzheimerovu chorobu

Přestože vývoj a schvalování nových léčiv pokračuje v rychlém tempu a inovace v mnoha oblastech pomáhají zlepšovat zdravotní stav pacientů, jsou léčebné potřeby mnoha z nich stále nenaplněné. „Jde například o oblast onkologie čili hematologické i solidní nádory, Alzheimerovu chorobu, roztroušenou sklerózu nebo hepatitidu typu B. Očekáváme, že v nadcházejících letech se právě v těchto oblastech dočkáme významných terapií,“ říká pan Dvořáček.

Jak podpořit dostupnost moderní léčby v ČR?

„Abychom podpořili trend postupného zvyšování dostupnosti nové léčby při současném zachování udržitelnosti a předvídatelnosti financování českého zdravotnického systému, musíme zapracovat na využívání moderních modelů financování inovací prostřednictvím nových typů smluvních ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi,“ vysvětluje Jakub Dvořáček. Tyto nové typy smluv jsou založeny na společném sdílení nákladů a rizik (např. rozložení platby za léčivo v čase, postupné hrazení léčby dle její úspěšnosti).

Je také třeba rozvíjet kapacity SÚKL, pokračovat v úpravách české legislativy, zaměřit se na otázku indikačních omezení a v neposlední řadě překlenout ekonomické i jiné dopady pandemie covid-19 na české zdravotnictví. „To vše by se mělo dít při současném zachování systému ochrany duševního vlastnictví, který je motorem inovačního úsilí a umožňuje efektivní spolupráci inovátorů z privátních i státních výzkumných center za podpory širokého spektra investorů,“ uzavírá Jakub Dvořáček. O AIFP

Více informací na www.inovaceprozivot.cz nebo www.aifp.cz


publikováno: 30. 12. 2021, v rubrice Medicína
Štítky: léčba, nové léky

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+