Alkohol a jeho vliv na zdraví podle odborníků
Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se znepokojením zaznamenala v poslední době v mediích opakovanou informaci o domnělých prospěšných účincích pravidelné konzumace alkoholu na lidský organismus. Dokonce se objevují i doporučení, že se s alkoholickými nápoji mají „kontrolovaně“ seznámit i děti či dospívající. Tyto informace jsou podávány jako výsledky lékařských výzkumů, nebo jako vyjádření lékaře odborníka. Jde však o zkreslené a nepřesné informace.
Už velmi mírná pravidelná konzumace alkoholu je nebezpečná
S výjimkou ojedinělého průkazu např. na omezeném počtu francouzských mužů (nad 50 let) po infarktu, nebylo žádnou relevantní kontrolovanou a nezávislou klinickou studií prokázáno, že pravidelné pití alkoholu působí léčivě či preventivně proti konkrétnímu onemocnění. Naopak i velmi mírná pravidelná konzumace alkoholu (včetně piva a vína) několikanásobně zvyšuje riziko onkologických onemocnění (karcinom prsu, slinivky, zažívacího traktu), jaterních onemocnění (jaterní steatóza, steatohepatitida, cirhóza), akutního i chronického zánětu a následného poškození slinivky. Výsledky (metaanalýza) studií např. z roku 2010 a (Roerecke et Rehm) nepotvrdily ochranný vliv alkoholu na srdečně cévní systém, což znamená, že ani malé dávky alkoholu obecně nechrání před srdečním infarktem a mozkovou mrtvicí. Naopak, negativně alkohol působí u lidí s hypertenzí, srdečními arytmiemi a u nemocných, kteří prodělali mozkovou mrtvici. Alkohol vede k zvýšenému riziku úrazů, pod vlivem alkoholu dochází k rizikovému chování (abusus dalších návykových látek, rizikové sexuální chování, dopravní nehody, agresivita, domácí násilí apod.)
Je opakovaně prokazována skutečnost, že nízký věk prvního kontaktu člověka (dítěte) s alkoholem je významným rizikovým faktorem pro následný rozvoj závislosti na alkoholu, případně na dalších psychoaktivních látkách.
Individuální citlivost na alkohol
Podle zprávy a současného postoje Světové zdravotnické organizace z roku 2011 nelze žádnou dávku alkoholu považovat za bezpečnou vzhledem k velmi individuální citlivosti, resp. dalším chorobám u konkrétních osob. Za škodlivou je v tomto smyslu považována jakákoli pravidelná konzumace alkoholu v denní dávce nad 60g čistého alkoholu u mužů a 40g čistého alkoholu u žen (20g odpovídá přibližně dvěma dcl vína či 50cl destilátu). V EU alkohol ročně zapříčiní kolem 120 000 úmrtí. V ČR na intoxikaci alkoholem zemře kolem 300 lidí, do čehož nejsou započítána úmrtí na onemocnění vyvolaná/zhoršená alkoholem.
Za výbor SNN ČLS JEP
Prim. MUDr. Petr Popov, MHA, předseda
Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., místopředseda
Zdroje:
- Rehm, J. et al. (2013). Modeling the impact of alcohol dependence on mortality burden and the effect of available treatment interventions in the European Union. European Neuropsychopharmacology; 23/2 : 89–97.
- Rehm et al. (2012). CAMH. Alcohol consumption, alcohol dependence and attributable burden of disease in Europe.
- WHO. (2011). Global satus report on alcohol and health, Geneva
- Roerecke, M., Rehm, J. (2010). Irregular heavy drinking occasions and risk of ischemic heart disease: a systematic review and meta‐analysis. Am J Epidemiol, 171: 633–644.