Česko i další vyspělé země hlásí zvýšený výskyt žloutenky | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Česko i další vyspělé země hlásí zvýšený výskyt žloutenky

15. 4. 2014

Za březen 2014 bylo v České republice hlášeno 49 případů virové hepatitidy A, což je druhý nejvyšší počet za stejné období v posledních deseti letech a více než 100% nárůst oproti loňskému březnu. Vloni přitom onemocnělo v České republice žloutenkou typu A o čtvrtinu víc lidí než v roce předchozím. Zvýšený výskyt žloutenky A hlásí například i ve Skandinávii. Příčinou byly podle norských úřadů zejména kontaminované mražené potraviny ze zahraničí a nákaza nechráněných cestovatelů v cizině s následným importem viru do domovské země.

Kde se lze nakazit?

„Infikovaná osoba vylučuje virus i několik týdnů před prvními příznaky, než vůbec zjistí, že je nemocná. Za tuto dobu může vystavit riziku nákazy desítky až stovky osob. Virus může navíc vylučovat i člověk s mírnější formou nemoci a přenést jej na osoby, které takové štěstí mít nebudou. Nejčastějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, divadla, stadiony, kolektivní akce, pošty nebo jiné prostory s větším nahromaděním osob a veřejná WC. Na površích jako jsou kliky, tlačítka bankomatu či nákupní vozíky může virus vydržet při pokojové teplotě i několik týdnů. S osobou, která nás nakazila se tak můžeme na daném místě minout i o více než jeden měsíc,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

Nakažený nesmí nemoc šířit dál

Kontakt s virem, i bez nákazy, přináší nařízení zvýšeného zdravotního dohledu po dobu 50 dnů, což je maximální inkubační doba. To mimo jiné zahrnuje odběry krve, zákaz účasti na hromadných akcích, odjezdu na dovolenou, na studijní či jiný pobyt v zahraniční a v určitých případech i vyloučení z kolektivu a z obvyklé pracovní činnosti, zejména u zdravotníků a pracovníků s potravinami. Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách s následnou hrozbou přenosu do rodin dětí i personálu.

Závažnost nemoci obvykle stoupá s věkem

Nemoc vyřadí člověka z aktivního života i na několik měsíců, kdy je třeba držet dietu a vyloučit fyzickou zátěž. V případě nákazy hepatitidou typu B může mít onemocnění těžší a delší průběh než u žloutenky typu A. Jedná se o nákazu vysoce infekčním virem, který se přenáší tělními tekutinami. Může způsobit chronický zánět jater s následnou cirhózou až rakovinu.

Účinnou ochranou je očkování

„Již jedna dávka vakcíny proti hepatitidě A chrání až na několik let. Pokud se přeočkuje za 6 až 12 měsíců druhou dávkou, nejpozději však do 5 let, je imunita dlouhodobá až doživotní. Na očkovanou osobu působí kontakt s virem jako další očkování, tzv. přirozený booster a bez nutnosti další vakcinace prodlouží a posílí imunitu,“ vysvětluje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., a dodává: „Proti virové hepatitidě B je možná ochrana samostatnou ale i kombinovanou vakcínou proti typům A i B současně. Imunita nastupuje po druhé dávce aplikované 4 týdny po první, třetí dávka za 6 měsíců chrání většinu očkovaných dlouhodobě až doživotně.“

Nejčastější mýty o ochraně před žloutenkami

Je mi 35 let a mám od dětství naočkované všechno i žloutenky.

Dnešní generace třicátníků, čtyřicátníků a starších byla sice obvykle očkovaná velmi pečlivě všemi povinnými vakcínami, tehdejší očkovací kalendář však mnoho dnešních moderních vakcín neobsahoval. Vakcinace proti virové hepatitidě A ani B v jejich dětství nebyla, a pokud se nenechali očkovat později za vlastní úhradu, nemohou počítat s postvakcinační ochranou.

Naše dvouleté dítě je chráněno proti infekční žloutence A díky povinnému očkování.

V dnešní době jsou děti očkovány proti virové hepatitidě B tzv. hexavakcínou nebo v pozdějším věku samostatnou vakcínou proti žloutence B. Ochranu proti častějšímu typu žloutenky A, tzv. nemoci špinavých rukou, však zdarma nemají. V současné době už na toto očkování přispívá většina zdravotních pojišťoven.

Budu si mýt neustále ruce a žloutenka mi nehrozí.

Neustálé mytí rukou je sice důležitým preventivním opatřením, nelze jej však provádět vždy a všude. I na veřejných toaletách se dveřní klika nachází až za prostorem umyvadel. Nemálo neočkovaných cestovatelů se vrátilo ze zahraniční dovolené s nepříjemnou žloutenkou, když si dostatečné mytí rukou nedokázali uhlídat. Navíc příliš časté mytí rukou může vysušovat a dráždit pokožku. Chce to rozumnou míru kombinace všech běžných metod prevence, včetně očkování.

Nejsem narkoman ani promiskuitní, takže mi žloutenka nehrozí.

Virová hepatitida B není jen problémem narkomanů a sexuálně promiskuitních osob. Přenos je možný v nemocnicích i v ambulancích, včetně stomatologických. Některé komplikovanější zdravotnické pomůcky, např. optické přístroje, nelze sterilizovat a realizuje se tzv. vyšší stupeň dezinfekce. V případě úzkých a dlouhých lumenů s horším průnikem dezinfekční tekutiny vzniká za jistých okolností riziková situace. Bez rizika nejsou ani tetování, piercing či akupunktura. Vyššímu riziku jsou vystaveni i cestovatelé do méně vyspělých zemí, kde je nedostatečná hygiena ve většině zdravotnických zařízení.


publikováno: 15. 4. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: hepatitida, očkování, prevence

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+