Infarkt právě teď! Co dělat? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Infarkt právě teď! Co dělat?

18. 5. 2021

Nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v ČR a zároveň i ve všech vyspělých zemích je srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění. Systém péče o pacienty se srdečním infarktem v ČR je díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů aZdravotnické záchranné služby dlouhodobě na špičkové úrovni. Naším způsobem péče se stále inspiruje mnoho zahraničních zemí.

Během pandemie přicházeli pacientido nemocnic a k lékařům pozdě

„Často to bylo i s odstupem několika dnů od vzniku potíží – většinou akutních bolestí na hrudi. Pacienti vysvětlovali, že nechtěli do nemocnic, které jsou přetíženy pandemií. Já jsem však přesvědčen, že roli hrála i obava z nákazy. A výsledek? Velký počet pacientů s těžkým průběhem, pacientů resuscitovaných a s dalšími komplikacemi srdečního infarktu, které jsme v takových počtech neviděli často i více než 20 let. Počet akutních léčebných výkonů se v roce 2020 se snížil o 10% ve srovnání s rokem 2019,“ popisuje situaci Kala. Velká část práce kardiologů v ambulancích se přesunula do telefonických konzultací, provoz nemocničních ambulancí byl téměř zcela zastaven. Přitom neléčený srdeční infarkt sebou nese riziko úmrtí až u 30% případů. K tomu lze přičíst mnoho dalších rizik do budoucna, jako jsou vážné srdeční arytmie či srdeční selhání.

„Když ale pacient při prvních příznacích – tedy když bolest na hrudi trvá více než 10 minut, zavolá záchranku včas – je jeho šance na plný návrat do života více než 95%. Během doby než přijede záchranná služba je rodině k dispozici na telefonu asistentka dispečera Zdravotnické záchranné služby (ZZS), která může ve vážném případě, například při náhlé ztrátě vědomí, provést příbuzného resuscitací. Zároveň je odeslán vůz ZZS plně vybavený pro akutní záchranu života. Důležité je zachovat klid, vytočit číslo záchranné služby 155 a nechat si poradit dispečerem. Život v podobných situacích visí na vlásku a někdy i minutová prodleva může rozhodnout o dalším osudu,“ apeluje kardiolog a pokračuje,“ v mezidobí je ve zdravotnickém zařízení aktivován nejbližší tým intervenčních kardiologů, který pacientovi během 20 min zprůchodní uzavřenou infarktovou tepnu. Podobně rychlá léčba v současnosti v medicíně neexistuje…tento systém léčby infarktu bych nazval zázrakem medicíny.“

V počátku péče při diagnostikování infarktu je nejdůležitější zajištění životních funkcí pacienta, podání důležitých léků, transport do katetrizačního centra a právě velmi rychlé zprůchodnění infarktové tepny většinou s implantací koronárních stentů. Vlastní léčba bolestivá není, ale je nutné vnímat, to, že pro srdeční infarkt je typická akutně vzniklá bolest na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí. Bolest se také může různými směry šířit. „Někdy se jako první akutní projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, u žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto méně typické obtíže Dále, pokud bolest trvá více než 10 minut – pacient by měl okamžitě vytočit záchrannou službu 155,“ nabádá Petr Kala, kardiolog a zároveň předseda České asociace intervenční kardiologie.

Realita je ale zcela jiná a zdržení na straně pacienta je v u nás v průměru dlouhých 180 min – tedy 3 hodiny. Po výkonu je pacient přechodně přijat na lůžko koronární intenzivní péče a v případě nekomplikovaného průběhu je většinou po 3–5 dnech propuštěn do domácího ošetřování. V nemocnici se nastaví farmakoterapie, stanoví se riziko dalších ischemických, eventuálně krvácivých příhod, posoudí se přidružená onemocnění a zahájí se rehabilitace.

„Akutní léčba je velmi rychlá a účinná, pacienti tak získávají mylný dojem, že jsou už zdrávi a nic dalšího není třeba. Dlouhodobá a komplexní kardiologická péče po propuštění z nemocnice je však velmi důležitá. Jedná se úpravu životosprávy, kardiovaskulární rehabilitaci, posouzení efektu léčby, opakované stanovení hladiny krevní tuků, opakovaná zhodnocení srdeční funkce, sledování výskytu srdečních arytmií aj.“ vypočítává Kala. Je důležité si uvědomit, proč srdeční infarkty postihují tak velké procento naší populace.

Máme rezervy v osvětě ohledně zdravého životního stylu a nekouření. Právě tyto aspekty, spolu se známými alespoň z části ovlivnitelnými rizikovými faktory, jako jsou hypertenze, obezita, tělesná neaktivita, diabetes, stres a vysoká hladina tuků v krvi, způsobují aterosklerotické postižení s nasedající krevní sraženinou (trombózou). Průměrný věk pacientů s infarktem je kolem 63 let a ve věku do 70 let infarkt dominantně postihuje muže, ženy pak ve věku nad 70 let.

U žen se infarkt myokardu a obecně ateroskleróza projevují přibližně o 10 let později než u mužů a za významný ochranný faktor je brána hormonální aktivita. Nezřídka se ale s infarktem setkáváme i u velmi mladých pacientů obou pohlaví, pokud se jedná o kuřáky nebo pacienty s těžkou poruchou metabolismu lipidů a diabetem.

„Bohužel Česká republika je až na 22. místě mezi evropskými zeměmi v žebříčku 10 ti letého rizika fatální kardiovaskulární příhody. Jsme země s vysokým srdečním rizikem. A věřte, že „pouze“ fakt, že umíme pacientovi po infarktu velmi rychle pomoci a zachránit mu život, nás v těchto širších souvislostech netěší,“ dodává přednosta kardiologické kliniky FN Brno – Bohunice.

zpracoval doc. MUDr. P. Kala, Ph.D., FESC, FCAI, předseda České asociace intervenční kardiologie


publikováno: 18. 5. 2021, v rubrice Medicína
Štítky: prevence, první pomoc, srdce a cévy

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+