Jak se chránit před respiračními onemocněními
Téměř celý svět aktuálně bojuje s pandemií koronaviru, ale venku na nás číhá řada dalších respiračních onemocnění, jako jsou chřipka nebo běžné nachlazení. Je obecně známo, že se nejčastěji rozšiřují na podzim a v zimě, tedy v měsících, kdy lidé chodí méně ven, méně sportují, méně se pohybují na čerstvém vzduchu a kdy i méně svítí slunce. Některé z těchto chorob je možné takzvaně vyležet doma s čajem a léky, často dostupnými i bez lékařského předpisu. Průběh jiných nemocí však může být vážnější.
Pravidelná pestrá strava
K posílení imunity je pestrá a pravidelná strava velmi důležitá. Především je podstatné se vyhnout konzumaci jednoduchých cukrů a nezdravých tuků. Dostatečný pitný režim a adekvátní příjem vitaminů podporují imunitu a tím pomáhají předcházet onemocněním. Velmi důležité v boji proti respiračním nemocem jsou vitaminy C, B a D.
Vitamin C se nachází ve většině druhů ovoce a zeleniny, ovšem tepelnou úpravou se z nich vytrácí, jelikož je citlivý na teplo. Bohatým zdrojem jsou například citrusy, jablka, rajčata, paprika, brokolice, šípky nebo černý rybíz.
Vitaminů B je mnoho a téměř každý se nachází v jiných potravinách. I z tohoto důvodu je potřeba, aby naše strava nebyla jednotvárná.
Vitamin D se na rozdíl od ostatních nenachází v mnoha potravinách. Najdeme jej třeba v mléce, fortifikovaných olejích či tucích nebo také v rybím tuku. Vitamin D3 se vytváří v kůži působením UVB záření. Pokud nemáte dostatečný přísun vitaminů z jídla, je dobré jej doplnit pomocí tablet či jiných výrobků. Nezapomeňte ale, že nic se nemá přehánět.„Deficit vitaminu D je spojen s nárůstem výskytu zánětů, infekcí, s rozvojem řady imunopatologických onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění, třeba astma, revmatoidní artritida, diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyreoiditidy, neurologická onemocnění, například roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, dále nádorová onemocnění a poruchy tvorby kostí,“ vysvětluje důležitost vitaminu D vrchní praktická lékařka společnosti MOJE AMBULANCE Ludmila Mazylkinová.
Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
Tento bod obsahuje hned dvě důležitá doporučení – pohyb a čerstvý vzduch. Pohyb je potřeba v každém ročním období, ale právě doba, kdy je dlouho tma, zima a špatné počasí, svádí k večerům na gauči v teple domova a tím nás odvádí od cvičení. S tím souvisí i pobyt na čerstvém vzduchu. V létě nás teplé dlouhé dny vylákají ven spíše než chladné zimní večery, je tedy potřeba alespoň častěji větrat, a to nejen v kancelářích, ale i doma.
Dostatek kvalitního spánku
Nedostatek kvalitního spánku oslabuje náš organismus a s ním i imunitu, což vede k větší pravděpodobnosti, že se někde nakazíme a naše tělo se s virem nebo bakterií nevypořádá tak, jak by bylo zapotřebí. Tím pádem se rozvine nemoc. „Redukce délky spánku na méně než šest hodin se považuje za možný patofyziologický faktor vysokého tlaku. Spánková deprivace působí jako stresor s následnými hormonálními změnami podporujícími zvýšený tlak čili hypertenzi. Naopak dostatek spánku je významný pro prevenci a léčbu hypertenze. Optimum pro dospělého člověka je 6,5 až 7,5 hodiny spánku za 24 hodin,“ dodává vrchní praktická lékařka společnosti MOJE AMBULANCE Ludmila Mazylkinová.
Pravidelné otužování
Otužovat se je potřeba pravidelně v průběhu celého roku. Stejně jako dodržování životosprávy se i otužování jen těžko dohání v době, kdy „řádí chřipky“.
Eliminace stresu
Stres je součástí našeho běžného života a jen stěží se mu dokážeme zcela vyhnout. Je proto potřeba se naučit také odpočívat a nestresovat se kvůli maličkostem.
Pravidelné mytí rukou
Cestou domů z práce se v přeplněné tramvaji nebo autobuse chytnete držadel, kterých se před vámi držela celá řada lidí, následně v obchodě vezmete do ruky košík, právě přivezený od pokladen, a cestou domů odemknete hned troje dveře. Pokud chcete předejít tomu, že si touto cestou domů donesete s nákupem také velké množství virů a bakterií, je důležité umýt si hned po příchodu ruce.
Vyhýbání se místům s větší koncentrací osob
Eliminovat kontakt s nemocnými je hlavním bodem prevence. Velké riziko, že člověk „něco chytne“, je však také na místech s větší koncentrací lidí. Mnozí z nás přecházejí nemoci s tím, že „to nic není“ nebo se vůbec necítí nemocní, ale takto se stávají šiřiteli nákazy. Z tohoto důvodu je potřeba se vyhnout místům s větší koncentrací osob, jako je veřejná doprava nebo koncerty, a omezit také tělesný kontakt při pozdravu.
Nedotýkat se obličeje
Tento bod je pro mnohé z nás velmi obtížné splnit, jelikož se obličeje dotýkáme běžně a zcela podvědomě. Můžeme si tak ale viry a bakterie přenést například z kliky od dveří rovnou k nosu či ústům a tím se snáze nakazit.
Nošení roušek
Nošením roušek chráníme hlavně lidi kolem sebe. V současné době jsou roušky povinné, což spolu s dalšími restrikcemi snižuje také počet lidí nakažených jinými respiračními nemocemi. Dříve bylo spíše ojedinělé potkat člověka se zakrytými ústy a nosem. Je ovšem dobré si uvědomit, že roušky jsou účinným nástrojem proti šíření těchto onemocnění i v době, kdy nečelíme epidemii.
Očkování
Některým respiračním onemocněním je možné předcházet pomocí očkování. Většina těchto vakcinací není povinná, ale pro určité skupiny je doporučená. Kupříkladu očkování proti chřipce se každoročně doporučuje osobám nad 65 let věku, osobám s imunodeficitem či chronicky nemocným, obézním, kuřákům, zdravotníkům a dalším lidem. „Dále sem patří i další možná očkování, například proti pneumokokovým invazivním onemocněním nebo proti černému kašli, které je v Česku dostupné pouze jako kombinovaná vakcína s tetanem a záškrtem,“ dodává Mazylkinová.