Klíšťata útočí | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Klíšťata útočí

30. 6. 2022

Letní měsíce s dlouhými slunnými dny jsou jako stvořené k pobytu v přírodě. Z výletů, kempování nebo koupání v přírodních koupalištích si s sebou ale můžeme domů přinést nevítanou společnost – klíště. Proč jsou pro nás klíšťata tak nebezpečná a jak se proti nim co nejlépe chránit?

Klíšťatům se nelze vyhnout – vyskytují se totiž po celém světě. Na našich loukách, v lesích a všude tam, kde je dostatečně vlhko, se nejčastěji setkáme s klíštětem obecným, narazit ale můžeme i na jiné druhy. Aktivní jsou především od května do října a mohou přenášet velmi vážná onemocnění s rizikem dlouhodobých následků.

STRAŠÁK JMÉNEM KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

Klíšťová meningoencefa­litida, známá také jako klíšťová encefalitida, je virové onemocnění centrálního nervového systému s různě vážným průběhem. Nejlehčím projevem jsou „chřipkovité“ příznaky – horečka, bolesti kloubů a svalů. Často tak zůstává nerozpoznána a lidé ji zamění za jinou virózu, zvlášť pokud o klíštěti nevědí. Typický je ale dvoufázový průběh, který je jasně vyjádřený asi jen u 15 % pacientů. Po 2–3 dnech trvajících „chřipkovitých“ příznaků přichází úleva – pacient se cítí zdráv. Pak se ale příznaky vrátí s ještě větší intenzitou. Nemocní mají vysokou horečku, špatně snáší světlo a zvuky, mají problém se soustředit, trpí nespavostí a někdy i zvracejí. Tyto obtíže v průměru po 7–10 dnech ustupují. K úplnému uzdravení dochází zpravidla až po 2–3 měsících.

Mírnější průběh je typický u dětí a mladých dospělých. Mnohem závažnější forma se pak projevuje poruchou paměti a koncentrace, poruchou vědomí, třesem prstů, někdy dochází až k ochrnutí v různém rozsahu, které může být trvalé. Může dojít i k selhání životně důležitých center a bez intenzivní terapie může onemocnění skončit smrtí. „Velmi závažnou formu častěji vídáme u starší věkové kategorie, to ale neznamená, že senior, který onemocní touto chorobou, musí mít nutně horší průběh než například pacient středního věku nebo pacient mladý. Zemřít na toto onemocnění může prakticky kdokoliv,“ varuje MUDr. Ludmila Mazylkinová, hlavní lékařka sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE. U dětí se může i přes původně nenápadný průběh projevit porucha soustředění a pozornosti, spánku, různě dlouho mohou přetrvávat potíže se zapojením do běžných aktivit včetně sportu.

V ČR zaznamenáváme cca 600 případů manifestního onemocnění ročně, výskyt ale každoročně stoupá. Inkubační doba do vzniku prvních příznaků je v průměru 7–14 dní, může ale trvat pouhé dva dny nebo až čtyři týdny.

LYMESKÁ BORELIÓZA ŠKODÍ TĚLU I PSYCHICE

Lymeská borelióza je ve střední Evropě nejčastějším lidským onemocněním přenášeným klíšťaty, jehož původcem je bakterie. Prvním příznakem většinou bývá zvětšující se červená a uprostřed vybledlá skvrna s jasně ohraničeným lemem, tzv. erythema migrans. Ta se objeví v místě přisátí klíštěte po zhruba 3–30 dnech od infekce a může mít i několik desítek centimetrů. Erytém nesvědí, nebolí, zpravidla během několika týdnů vymizí, a může tak snadno uniknout naší pozornosti.

Erytém mohou, ale nemusí provázet nespecifické příznaky jako bolesti hlavy a svalů či zvýšená teplota. Kromě kůže onemocnění napadá také nervový systém, klouby nebo srdce. Mezi prvotní projevy tak může patřit obrna lícního nervu, někdy i postižení jiných hlavových nervů. Objevuje se bolest hlavy, jiné bolesti, porucha čití a někdy i ochrnutí končetin, nejistota v prostoru. Vyskytnout se mohou bolesti páteře, psychické změny, poruchy soustředění a paměti. Z kloubů jsou nejčastěji postižena kolena, která bolí a mohou otékat. Přidat se mohou i poruchy srdečního rytmu nebo záněty srdečního svalu.

VSAĎTE NA PREVENCI I VČASNOU LÉČBU

Riziko onemocnění můžeme zčásti ovlivnit. Pro pobyt venku se vyplatí zvolit pevnou vysokou obuv a tričko s dlouhým rukávem, ideálně světlé, aby na něm klíště bylo snáze vidět. Dále je dobré vyhýbat se vysoké trávě a používat repelenty. Důležité je se po příchodu domů vždy pořádně prohlédnout a případné klíště co nejdříve a co nejbezpečněji odstranit. Rychlost je důležitá zejména pro ochranu před lymeskou boreliózou, kdy riziko nákazy stoupá s dobou přisátí. Při odstranění klíštěte do 24 hodin je nebezpečí přenosu relativně malé.

Proti klíšťové encefalitidě nás ochrání očkování. Této možnosti ale stále nevyužíváme dostatečně. „Celková proočkovanost populace ČR proti klíšťové encefalitidě je pouze 25 %, což je opravdu velmi málo. U nás pacienty aktivně edukujeme o jeho důležitosti a dá se říct, že nyní přispěla i kompletní úhrada z veřejného zdravotního pojištění pro pacienty nad 65 let,“ říká MUDr. Ludmila Mazylkinová. Základní očkovací schéma představují tři dávky vakcíny, které mohou být podány buď v klasickém, či zkráceném schématu. Toho se využívá v době „klíšťové sezony“. „Po první dávce ale chráněni nejste, jak se někteří domnívají. Pokud dojde k přisátí klíštěte v intervalu 14 a více dnů po druhé dávce, už je možno očekávat dostatečnou imunitní odpověď,“ upozorňuje MUDr. Ludmila Mazylkinová. „Pokud dojde k přisátí klíštěte mezi první a druhou dávkou očkování, je třeba minimálně 28 dní s druhou dávkou počkat, aby nedošlo k vakcinaci v inkubační době klíšťové meningoencefalitidy v případě infikovaného klíštěte. V případě klinicky potvrzeného, laboratorně doloženého onemocnění v minulosti není třeba již dotyčného očkovat. Vakcinace je indikována od jednoho roku věku,“ dodává.

Vakcína proti lymeské borelióze prozatím dostupná není. Nejdůležitějším prostředkem v boji s ní je antibiotická léčba nasazená co nejdříve. Ta je účinná také při tularémii, ehrlichióze, babezióze a bartonelóze – dalších, byť méně častých onemocněních, která klíšťata mohou přenášet.


publikováno: 30. 6. 2022, v rubrice Medicína
Štítky: klíště

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+