Léčba psychicky nemocných pacientů udělala za 170 let velký pokrok | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Léčba psychicky nemocných pacientů udělala za 170 let velký pokrok

16. 5. 2016

Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze letos oslavuje 170. výročí svého provozu v areálu Ke Karlovu. Dnes je největším zařízením svého druhu v ČR. Ročně je zde hospitalizováno 1500 pacientů a dalších 11 000 se léčí ambulantně. Před 130 lety se začala na české Univerzitě Karlově psychiatrie vyučovat jako obor. Jaké jsou dnes nové metody léčby?

Významné osobnosti

„Za svou 170 letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. K významným počinům známým v široké veřejnosti je popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, dále založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou a vznik první záchytné stanice na světě, založení Linky důvěry MUDr. Miroslavem Plzákem či objev krevních skupin A a B profesorem Janem Janským. Léčila se zde i řada významných osobností. Například je známo, že zde v roce 1884 zemřel hudební skladatel Bedřich Smetana,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Specializovaná pracoviště

„Dnes má klinika několik unikátních pracovišť, která v jiných takových zařízeních nejsou k dispozici. Je to zejména Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, dále Denní stacionář pro děti a dorost a zcela nové rozsáhlé rehabilitační centrum. Jedinečné jsou rovněž některé metody biologické léčby, zejména magnetická stimulace mozku využívaná například pro léčbu depresí či tinitu,“ uvádí přednosta kliniky prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Stoupá počet pacientů

Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) z roku 2013 se léčilo v psychiatrických ambulancích přibližně 603 000 nemocných. Ve srovnání s rokem 1994 to bylo dvakrát víc. Co se týká diagnóz, vedou neurotické poruchy – téměř třetina lidí se léčí kvůli různým úzkostem a strachům, dále pak následují afektivní poruchy (asi šestina nemocných), tedy poruchy nálad, nejčastěji deprese. Počtem srovnatelné jsou organické poruchy, tedy demence.

„Nárůst je s největší pravděpodobností způsoben hlavně faktem, že dnes mnohem více lidí než dříve nepovažuje vyhledání pomoci u psychiatra za jakousi ostudnou nálepku,“ říká prof. Raboch. Přesto připouští, že ještě v mnoha případech může být právě tento předsudek příčinou toho, že psychicky nemocní odbornou pomoc nevyhledají. (Stigmatizace duševních chorob má své kořeny v dávné minulosti, kdy byli nemocní považováni za posedlé ďáblem, hříšníky potrestané nemocí za svůj hřích, čarodějníky apod. Trvalo celá staletí, než se pohled na tyto choroby změnil k lepšímu).

Prof. Raboch odhaduje, že asi třetina ze všech lidí, kteří navštíví psychiatra, si přijde pro radu jen jednou a víckrát už se neobjeví, protože doporučená léčba či rada zabrala. Další třetina musí lékaře sice navštívit víckrát, ale daří se ji vyléčit. A zhruba třetina ze všech má takové problémy, které se musí léčit dlouhodobě. Terapie přesto nemusí být úspěšná. „S vývojem psychiatrických diagnostických metod a účinné léčby se však poměr pomalu mění ve prospěch prvních dvou skupin,“ dodává prof. Raboch.

Nejnovější trendy v biologické léčbě duševních poruch

Fototerapie

V oblasti biologické léčby se uskutečnilo v poslední době mnoho objevů. Potvrdily například, že ovlivnění biologických rytmů závislých na střídání světla a tmy má význam i v léčbě duševních poruch. Na základě toho poznatku vznikají nové léky. Bylo rovněž potvrzeno příznivé působení léčby jasným světlem – takzvaná fototerapie. „Na klinice fototerapii využíváme pro léčbu nejen sezónních typů poruch, ale i depresí nebo deliriózních stavů u starších nemocných,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., vedoucí Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

Stimulační metody

Elektrokonvul­ze(přímá elektrostimulace, elektrošoky)

Dalším významným a nadějným směrem jsou stimulační metody. Asi nejznámější jsou elektrokonvulze (elektrošoky). Tato léčba je obvykle účinná, ale je spojena s nežádoucími účinky – mimo jiné zhoršuje paměť. „Moderní přístroje však dovolují tyto nežádoucí účinky značně eliminovat. Snažíme se přenést léčbu i do ambulantních podmínek a umožnit tak pacientům terapii v domácím prostředí,“ uvádí doc. Anders.

Magnetická stimulace

Pro léčbu některých typů duševních poruch se využívá aplikace pulzního magnetického pole (až 2 Tesla), která de facto vyvolává opět elektrickou stimulaci v určitých částech mozku a přenáší se i na další mozkové struktury. „Jsme jediným pracovištěm, které rutinně ambulantně aplikuje tzv. repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci při léčbě depresivních a některých typů úzkostných poruch,“ říká doc. Anders. Doplňuje, že na pracovišti rovněž zkoumají, jak tato léčba ovlivňuje poruchy příjmu potravy, tinitus, nevyléčitelné obličejové bolesti a jak přispívá k odvykání kouření. „Modifikace této metody by mohla v budoucnosti nahradit i dosavadně využívané elektrokonvulze. Zjistilo se, že na rozdíl od elektrokonvulze její aplikace není doprovázena obvyklými nežádoucími účinky, zejména nezhoršuje paměť léčených. To by dovolilo její použití i u starších pacientů,“ říká MUDr. Anders.

Hluboká mozková stimulace a stimulace bloudivého nervu

Ve spolupráci s Neurochirurgickou a neuroonkologickou klinikou 1. LF UK a ÚVN Praha se plánuje léčba depresivních poruch hlubokou mozkovou stimulací a stimulací bloudivého nervu (nervus vagus stimulation). „Prováděné výzkumy ukazují na vysokou míru účinnosti stimulačních metod a dávají našim pacientům novou naději na to, aby mohli vést uspokojivý život,“ uzavírá doc. Anders.


publikováno: 16. 5. 2016, v rubrice Medicína
Štítky: léčba, nemoci, nemocnice, nové technologie, psychika

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+