Měříte si tlak jen v ordinaci? Až u třetiny pacientů může být závěr chybný!
V současné době jsou kardiovaskulární příčiny nejčastější příčinou smrti, ze srdečně-cévních příčin umírá každá druhá žena a přibližně dva z pěti mužů. Hlavním ovlivnitelným rizikovým faktorem je přitom kouření, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak. Zvýšený krevní tlak způsobuje ztrátu pružnosti cév, rozvoj aterosklerózy, zhoršenou funkci orgánů a posléze i jejich selhání. Zvýšený krevní tlak je prokázaný rizikový faktor rozvoje ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, cerebrovaskulárních onemocnění, ischemické choroby dolních končetin, chronické renální insuficience a fibrilace síní.
Když cévy nepruží
Ztráta pružnosti cév přitom začíná už při zvýšeném krevním tlaku do takzvaného vysokého normálního tlaku, a čím déle a čím větší zvýšení krevního tlaku máme, tím rychleji naše cévy stárnou. Následky se dají poznat na takzvaných cílových orgánech, kterými jsou například mozek, oči, srdce, ledviny, u mužů i erektilní tělesa.
Tlak se zvedal i lovcům mamutů
Na jednotlivý výkyv tlaku je náš organismus docela dobře připraven. Je jisté, že už naši předkové měli vysoký krevní tlak při zátěži a stresu – například při lovu. Je to způsob našeho organismu, jak pokrýt vysokou spotřebu kyslíku při námaze a zátěži. V dnešní době už sice mamuty nelovíme, ale krátkodobý stres můžeme pociťovat například při bolesti, fyzické i psychické nepohodě, námaze. Pružná céva se takovému výkyvu tlaku snadno přizpůsobí a situace nepředstavuje pro organismus žádné nebezpečí. Co je pro náš organismus daleko nebezpečnější, je dlouhodobé zvýšení průměru krevního tlaku za 24 hodin, a tam stačí jen malé zvýšení – například 5mm Hg (5 milimetrů rtuťového sloupce, v kterých se naměřené hodnoty udávají). I u takto malého zvýšení průměrných hodnot mohou změny na cévním stromu vzniknout dosti rychle, studie ukazují, že už 3 měsíce mohou hrát roli ve zhoršení našeho zdraví.
Jedno měření nestačí
Krevní tlak umíme nekrvavou metodou měřit od konce 19. století, součástí rutinního vyšetření lékařem se měření krevního tlaku stalo až ve století dvacátém. Metoda měření tlaku v ordinaci byla až donedávna považována za zlatý standard a také za směrodatné vyšetření při nasazení a úpravě antihypertenzní léčby. Dnes už víme, že jedno měření je málo. Těsnější vztah k poškození orgánů a tedy i prognóze má 24hodinové monitorování krevního tlaku a ještě lepší je týdenní průměr domácí monitorace krevního tlaku. Také při úpravách léčby může být měření tlaku pouze v ordinaci zavádějící. Studie ukazují, že nesprávný závěr může být učiněn až u jednoho ze tří pacientů. Závažnost hypertenze se tak buď podcení, léčba je potom nedostatečná a hrozí poškození cév a orgánů, anebo naopak přecení, a pak může zase po nasazení nebo navýšení léčby docházet k nepříjemným poklesům tlaku.
Měřit se, měřit se, měřit se!
Z tohoto důvodu stále častěji lékaři po svých pacientech požadují týdenní průměry a každý, komu jde o vlastní zdraví, si měří průměr týdenního tlaku doma. Určitě není nutné to dělat stále, u pacientů, kteří mají tlak dobře kompenzovaný, stačí 1× za měsíc až dva, vždy 2× denně ve stejnou hodinu, ráno před užitím léků a večer před večeří. Musí být přitom splněny podmínky správného měření tlaku – validovaný tonometr (např. Omron), správné nasazení a utažení doporučené manžety (např. systém Intellisense, jenž ohlídá správné nafouknutí a měření manžety), měření vsedě ideálně 5 minut, ruka podepřená ve výši srdce, obě nohy opřené o podlahu a záda o opěradlo. Před vyšetřením se nemá provádět fyzická námaha, kouřit, během vyšetření mluvit. Měření provádíme vždy 2× za sebou. Ze všech hodnot za týden, tj. z 28 měření se vypočítá průměr, který by měl být nižší než 135/85 mm Hg. Pokud to tak není, je třeba výsledek konzultovat s ošetřujícím lékařem. Ideální je sedmidenní měření, nejmenší počet po sobě jdoucích dnů měření je 4 a jednotlivé měření neposkytuje informaci téměř žádnou.
Jde přeci „jen“ o zdraví
V případě zvýšeného krevního tlaku máme svou budoucnost do velké míry ve svých rukou. Domácí měření krevního tlaku může pomoci lékařům bezpečněji a efektivněji nastavovat léčbu medikamenty. Pacienti, kteří provádí domácí měření krevního tlaku, dosahují lepší kontroly hypertenze a mají menší poškození orgánů než při standardní péči. Tonometr má proto podle doporučených postupů patřit k hypertonikovi stejně, jako k diabetikovi glukometr. Více informací o měření tlaku najdete např. na www.krevnitlak.cz.
MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., I. interní klinika – kardiologická, FN a LF UP Olomouc
Vysoký krevní tlak v číslech
• 1,25 miliardy dospělých na světě má problém s hypertenzí
• ½ z nich o tom ani neví
• 2/3 pacientů s touto diagnózou podceňují léčbu hypertenze a neužívají předepsaný lék
• Na diagnózu vysoký tlak umírá předčasně víc než jeden muž ze čtyř a jedna žena z pěti
• 1 tableta 1× denně – tak vypadá moderní a pohodlná léčba vysokého krevního tlaku
Zásady měření krevního tlaku v domácím prostředí
• Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
• Nejméně 30 minut před měřením nekuřte a nepijte alkohol.
• Tlak si měřte vsedě s opřenými zády a s paží opřenou o stůl, obě nohy mějte nezkřížené na
• Během měření nemluvte a nehýbejte se.
• Tlak měřte vždy na stejné paži s vyhrnutým rukávem.
• Manžeta tlakoměru by měla pevně obepínat paži, Intelli manžeta se kolem ruky sama stáhne.
• Tlak si měřte pravidelně, alespoň jednou týdně, a to ráno a večer. Hodnoty si zapisujte.