Očkování proti chřipce v nynější době koronavirové | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Očkování proti chřipce v nynější době koronavirové

1. 10. 2020

Chřipkové viry se na severní polokouli ve velké míře šíří hlavně v zimních měsících. Každoročně infikují 20 až 30 % dětí a 5 až 10 % dospělých a mohou být příčinou úmrtí především seniorů či lidí s chronickým onemocněním. Již několik desetiletí je k dispozici očkování proti chřipce, které negativní následky této nebezpečné, leč často stále podceňované nemoci, významně snižuje. Vzhledem k probíhající koronavirové pandemii je očkování proti chřipce před letošní chřipkovou sezonou důležitější než kdy jindy.

Nebezpečné nakažlivé onemocnění

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které dominantně postihuje dýchací ústrojí. Nákaza má epidemický charakter (má však i pandemický potenciál) a každoročně postihne průměrně 10 % světové populace.2a V České republice vrcholí výskyt chřipky většinou v období od ledna do března, kdy bývá celkem 800 000 až 1 250 000 nemoc­ných. Skutečný počet lidí nakažených chřipkou je však podstatně vyšší, řada případů se totiž vůbec nedostane do statistik nebo se pacienti léčí sami doma, aniž by navštívili lékaře.

Na rozdíl od běžného nachlazení, s nímž je často zaměňována, může mít chřipka velmi závažný průběh s fatálními následky. V České republice zemře každý rok v souvislosti s chřipkou kolem 1500 až 2000 lidí ročně, byť oficiální statistiky uvádějí číslo jen v řádu několik desítek až stovek.1b,2b „Primární příčina úmrtí zvláště u seniorů či chronicky nemocných pacientů může být jiná, např. selhání srdce. Chřipka, která ale s jistotou vyvolala závažné zdravotní komplikace či vedla ke zhoršení základního onemocnění, potažmo k úmrtí, bývá poté uváděna až jako druhotná příčina, a tedy se ve statistikách již tyto počty neobjeví,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Přesto mnozí chřipku vnímají jako běžnou sezónní a nijak vážnou nemoc, což se odráží i v počtu lidí, kteří se u nás každý rok nechají proti chřipce očkovat. Většinou totiž očkování považují za zbytečné nebo mu díky nejrůznějším dezinformacím nevěří. V České republice se tak průměrná roční proočkovanost proti chřipce pohybuje na úrovni 5–7 %. Žádná z vyspělých zemí západní Evropy na tom není hůře a v rámci celé Evropy jsou za námi hlavně balkánské státy a země bývalého SSSR.

Proč se nechat očkovat proti chřipce?

Odborníci upozorňují na to, že letošní specifický rok ukazuje, jak velký význam má očkování proti chřipce a jak složitá situace může nastat, když vypukne pandemie. Jak onemocnění covid-19, tak chřipka totiž postihují dýchací ústrojí a provází je velmi podobné příznaky. Odlišit je klinicky proto bude v praxi velmi obtížné. „Pokud se navíc organismus vyčerpá náročným bojem s chřipkou, nemusí už pak mít sílu na zápas s covidem-19,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hl. města Prahy.

Očkování proti chřipce plní důležitou roli rovněž při ochraně těch nejzranitelnějších, tedy seniorů či chronicky nemocných pacientů a taktéž zdravotníků stojících v první linii v boji s pandemií. Očkování těchto skupin je velmi žádoucí, a to nejen proto, že pomůže zvýšit ochranu zdraví a životů rizikových pacientů, ale také může pomoci zabránit přetížení zdravotnického systému.6 Senioři nad 65 let a chronicky nemocní pacienti navíc mají v ČR vakcínu proti chřipce včetně aplikace zdarma.

Zvážit očkování by měli i lidé pohybující se v kolektivech nebo ti, kteří přicházejí do styku s nemocnými a staršími lidmi. Vakcinace není nijak finančně náročná, většina zdravotních pojišťoven na ni navíc svým klientům přispívá v rámci preventivních programů.

Důležitá prevence

Velký význam v ochraně před chřipkou má samozřejmě také zdravý životní styl, otužování a dostatečný přísun vitamínů, jež se podílejí na zlepšení celkové imunity člověka. Pokud je ovšem zdravý člověk vystaven vysoké dávce virů, nelze nákaze ani tak zabránit.

Významnou roli při boji s infekcí hrají i v souvislosti s covidem-19 tolik připomínaná základní hygienická opatření – časté mytí rukou, používání jednorázových kapesníků, pravidelné větrání místností, vyhýbání se hromadným akcím nebo nošení roušek.4b Letošní jaro jednoznačně ukázalo, jak tato opatření mohou pomoci i v boji proti chřipce. „Celý průběh uplynulé chřipkové sezóny byl atypický. S prvními případy onemocnění covid-19 začali lidé dodržovat daleko přísnější hygienická opatření včetně nošení roušek. Tato opatření měla velmi významný vliv na snížení závažných průběhů chřipky a počtu obětí,“ potvrzuje MUDr. Zdeňka Jágrová.

Přesto je potřeba připomenout, že karanténní a hygienická nařízení nemohou mít stoprocentní efekt v šíření obou nemocí. „Jejich cílem je především snížit a zpomalit šíření nákazy tak, aby jej pokud možno zdravotní systém zvládnul,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. a dodává: „Pokud se tedy chceme chřipce účinně bránit, respektive minimalizovat riziko vzniku vážných zdravotních komplikací, které může chřipkový virus způsobit, zůstává nejdůležitějším opatřením očkování vakcínou proti chřipce.


publikováno: 1. 10. 2020, v rubrice Medicína
Štítky: COVID-19, chřipka, imunita, očkování, prevence

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+