Světový den astmatu | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Světový den astmatu

1. 5. 2012

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu, který letos připadá na 1. května, a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České republice. Hlavní setkání odborníků se bude konat 4. května 2012 v Praze. Ve vybraných městech pak bude v průběhu května připraven pro veřejnost program věnovaný problematice alergie a astmatu. Zájemci budou moci využít bezplatného vyšetření pomocí spirometrie nebo plicních funkcí, zúčastnit se diskusí nebo seminářů a dalších doprovodných akcí. Nemáte astma? Vyplňte si mezinárodní standardizovaný test, na jehož přípravě se podílela řada nezávislých odborníků a který naleznete na stránkách www.astmatest.cz.

Jak vzniká astma a proč je jeho výskyt tak vysoký

Astma je v současné době nejčastější chronickou nemocí v dětském věku a jednou z nejčastějších u dospělých. Tak vysoký výskyt je mezi chronickými onemocněními neobvyklý a je důvodem k tomu, aby se problémem astmatu zabývali lékaři v celosvětovém měřítku. Vznik tohoto onemocnění je zajímavou ukázkou interakce mezi vrozenou dispozicí (genetikou) a vlivy prostředí. Rozvoj astmatu je úzce spjat s alergií a jejími dalšími projevy, kterými jsou alergická rýma nebo atopický ekzém. I dispozice k alergii se dědí. Pokud jsou oba rodiče alergiky, existuje až 70% pravděpodobnost, že i jejich potomek bude mít nějakou formu této nemoci.

Dědičnost v kombinaci s prostředím

Genetická dispozice k alergii však nemusí nutně vést přímo k jejímu vypuknutí. Nicméně vlivem prostředí dochází nejen k ovlivnění uplatnění některých genů, ale i přímo k vyprovokování alergické reakce při kontaktu organismu s alergeny. Při něm dochází u vrozeně disponovaných jedinců k nepřiměřené reakci těla na některé běžné látky vyskytující se v jeho bezprostředním okolí. Patří mezi ně prach, peří, pyly, roztoči, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu.

Projevy alergie mohou být různé podle postižených orgánů

Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický ekzém, zatímco alergická reakce v nosní sliznici vyvolává projevy alergické rýmy a postižení oční spojivky alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma. U astmatu se však k vrozené alergické dispozici připojuje i vrozená dispozice k nepřiměřené dráždivosti dýchacích cest (zvýšená reaktivita průdušek). Při kontaktu průdušek s alergenem nebo i jinými nealergickými podněty dojde ke stažení svaloviny ve stěně průdušky a zúžení průchodnosti dýchacích cest při nádechu a výdechu.

Jak astma souvisí s ostatními projevy alergie

Astma je s ostatními alergickými projevy ve velmi úzkém vztahu, především k alergické rýmě a alergickému ekzému. Alergická rýma je projevem alergické reakce v nosní sliznici a často i na oční spojivce. Překrvené slzící oči, oteklá víčka, svědění nosu, kýchání, vodnatá rýma – to jsou všeobecně známé příznaky, které u nás postihují až 1 800 000 dětí a dospělých. Někdy může jít o pouhou sezónní reakci, především v době sezóny pylové. Lidé stále ještě hovoří o „senné rýmě“. Toto označení ale už dávno neplatí, i když trávy jsou tou největší skupinou pylových rostlin, které příznaky rýmy spouští.

Co se odehrává v nose se projeví na průduškách

Nosní sliznice je velmi podobná sliznici průduškové, a proto se říká, že „vše, co se odehrává v nose, má svoji odezvu i v průduškách“. Bylo prokázáno, že nerozpoznaná a neléčená alergická rýma podporuje vznik astmatu, je jeho předzvěstí a zvyšuje riziko jeho rozvoje. Až 70 % jedinců s astmatem má současně alergickou rýmu, nejméně polovina lidí s alergickou rýmou má astma nebo alespoň zvýšenou reaktivitu průdušek. Neléčená alergická rýma u již probíhajícího astmatu zhoršuje jeho průběh a zhoršuje možnost dostat astma pod kontrolu. Ekzém je tak jedním z rizikových faktorů, kterým je také třeba věnovat v diagnostice astmatu pozornost.

U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou

Někdy na sebe projevy alergie navazují. Jistá odlišnost astmatu spočívá v tom, že u asi 50 % dospělých s astmatem se nepodaří jasnou alergii prokázat, i když v průduškách probíhá velmi podobný typ zánětu.

Jak poznáme astma?

Hlavním obdobím pro určení závažnosti průběhu astmatu je dětský věk. Odborné studie ukazují, že u dvou třetin astmatiků se první příznaky projeví do 3. roku života a že většina případů těžkého astmatu začíná v časném dětství. Někteří dětští pacienti s lehkým průběhem astmatu mohou postupem let dosáhnout klidového stavu nemoci, nebo dokonce přerušit dlouhodobou preventivní léčbu. K tomu nejčastěji dochází v pozdějším předškolním věku či adolescenci. Nemoc však nikdy nevymizí zcela a může se kdykoliv znovu projevit. U závažnějších forem nemoci je pravděpodobnost vymizení astmatu minimální. Navíc se ukazuje, že již u dětského astmatu mohou vznikat některé chronické procesy v průduškové stěně, které vedou k trvalým změnám vlastností průdušek. Proto je nutné se snažit astma u dětí včas diagnostikovat a od samého počátku i aktivně léčit.

Základem objektivní diagnostiky je funkční vyšetření plic

Hodnotí plicní kapacita a průchodnost dýchacích cest. V případě nálezu zúžení průdušek se spirometrie opakuje po podání inhalačního bronchodilatačního léku (léku na rozšíření průdušek). Dráždivost průdušek lze posoudit i pomocí provokačních testů, při nichž se hodnotí reakce na některé podněty, které dráždí dýchací cesty a mohou vyvolat jejich zúžení. K vyšetření vždy patří i podrobné alergologické vyšetření, které pomůže zhodnotit typ a stupeň přecitlivělosti a nastavit režim či zavést protialergickou léčbu. Včasná diagnóza vede k včasné léčbě. V České republice dochází k rozpoznání a stanovení diagnózy v průměru o 2 roky déle než v zahraničí. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnóza astmatu je postavena na vyhodnocení potíží a potvrzení stavu průdušek spirometrickým vyšetřením, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestách a průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.

Cíl léčby astmatu

Cílem péče o astma je podchycení a dlouhodobé udržení klinických projevů pod kontrolou. Pouze tehdy mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a žít plnohodnotně. Alergickou rýmu a hlavně průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.

Trvalá léčba protizánětlivými léky

Neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu, tj. od lehkého perzistujícího astmatu. Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U malých dětí s potížemi spouštěnými hlavně virovými infekcemi se osvědčily léky blokující receptory pro leukotrieny, což jsou působky, které rozbíhají zánět v dýchacích cestách a způsobují stažení průdušek. Kromě preventivních léků se u astmatu navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při výraznějších projevech nemoci.

Preventivní léky je nutné užívat i když nejsou potíže

Pro péči o obtížně léčitelné astma fungují v České republice specializovaná centra spojená v Národním centru pro těžké astma, která se zabývají podrobnou diagnostikou a specializovanou léčbou. Pro nejtěžší formy alergického astmatu je nyní k dispozici i biologická léčba, konkrétně protilátka proti hlavní alergické protilátce – imunoglobulinu E. Tato léčba je značně nákladná, a proto je její podávání vázáno jen na specializovaná centra se zvláštní smlouvou se zdravotními pojišťovnami.

Podrobnější informace naleznete na www.cipa.cz.


publikováno: 1. 5. 2012, v rubrice Medicína
Štítky: alergie, nemoci, prevence, zánět

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+