Unikátní přístroj dokáže zbavit mateřské mléko zákeřného viru
Šokový pasterizátor umí z mateřského mléka dokonale odstranit cytomegalovirus (CMV) a zároveň zabránit jeho přenosu na předčasně narozené děti. Přístroj za 1 milion korun se Gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK podařilo získat prostřednictvím aukce Nadace Báry Nesvadbové Be Charity a loňského 11. ročníku charitativního běhu Kros Štiřín.
Dosud mléko mrazili
Dosud se lékaři v porodnici U Apolináře CMV preventivně zbavovali přemražováním mateřského mléka. „Zmražením se množství viru v mléce sníží, ale nezničí jej zcela. Riziko nákazy tedy sice omezuje,ale nevylučuje. Mražením a následným rozmrazováním mateřského mléka navíc dochází k částečnémuznehodnocování některých biologicky cenných komponentů. Šokový pasterizátor inaktivuje virovou nálož důsledněji (téměř stoprocentně) a zároveň zachová cenné nutriční hodnoty ve větším spektru,“ vysvětluje lékař z neonatologického oddělení MUDr. Pavel Kopecký.
Pro donošená miminka nepředstavuje CMV infekce v mateřském mléce významné riziko
K infekci jsou náchylné silně nedonošené děti. Miminko se může nakazit pitím mateřského mléka, do kterého se virus vylučuje. Infekce virem CMV může způsobit časné, ale i dlouhodobé komplikace, jejichž následky mohou být velmi závažné, včetně postižení psychomotorického vývoje dítěte.
Speciální pasterizátor využijí lékaři na neonatologickém oddělení v rámci prevence virového onemocnění. „Naším cílem je potenciální infekci CMV zabránit. Ošetření mateřského mléka šokovou pasterizací plánujeme ročně přibližně u třiceti matek nedonošených dětí. Délka preventivní pasterizaci mateřského mléka se zpravidla pohybuje mezi 6 až 7 týdny. Přístroj chceme do budoucna používat víceúčelově,“ doplňuje primář neonatologického oddělení kliniky prof. MUDr. Richard Plavka, CSc.
Cytomegalovirus je jedním s herpesvirů, který koluje v krvi přibližně u 60 procent žen
Cytomegalovirus mají ženy v plodném věku, aniž by je omezoval. Pokud ovšem nositelka viru otěhotní, může to být problém. „Tato infekce je nejčastější vrozenou infekcí v Evropě s incidencí kolem 0,6 procent u živě narozených dětí. Prenatálně získaná CMV infekce je pro plod velmi závažná a obvykle znamená porod postiženého dítěte. Tomu zabránit nedokážeme. Díky šokovému pasterizátoru mateřského mléka nyní ovšem umíme eliminovat postnatálně získanou CMV infekci, a to je v rámci péče o nedonošené děti zásadní posun vpřed,“ upřesňuje vedoucí perinatologického centra gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Onemocnění se u předčasně narozených dětí nejčastěji projeví poruchou funkce trávicího systému aselháním jaterních funkcí. Postižené bývají i plíce a další orgány. „Nemocné miminko potřebuje nákladnou a dlouhotrvající intenzivní péči. Kvůli poruše trávicího ústrojí a jater děti hůře prospívají a jejich růst a vývoj je dlouhodobě paralyzován. Léčba je obtížná, protože kauzálně působící léky, jako jsou třeba antivirotika, mají závažné nežádoucí účinky, které mohou děti v některých případech ohrozit více než vlastní infekce. Navíc se musí podávat dlouhodobě, což zvyšuje riziko dalších komplikací,“ uzavírá lékařka z neonatologického oddělení MUDr. Tereza Lamberská, Ph.D.