Včasná diagnóza rakoviny plic může pomoci zachránit život | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Včasná diagnóza rakoviny plic může pomoci zachránit život

3. 8. 2020

Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi 5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval.

Boj o přežití

Příznaky rakoviny plic lze snadno zaměnit za jiné, méně vážné nemoci. Ve Světový den rakoviny plic (1. 8.) na to upozorňují čeští plicní lékaři. Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt. A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků.

Včasný záchyt karcinomu plic

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.

Problémem pozdní diagnózy

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.

Velké změny v léčbě

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet.

Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii. „Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha.

Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má 2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková. „Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochi­rurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“

www.pneumologi­e.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN), www.copn.cz

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), www.caro-gard.cz


publikováno: 3. 8. 2020, v rubrice Medicína
Štítky: léčba, plíce, rakovina

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+