Virový zánět jater C nás ohrožuje víc než Ebola, SARS či Ptačí chřipka | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Virový zánět jater C nás ohrožuje víc než Ebola, SARS či Ptačí chřipka

14. 10. 2014

Infekce, které jsou běžně rozšířeny v EU, ohrožují i českou populaci. Přesto se jim nevěnuje taková pozornost, kterou by si zasloužily. Příkladem takové nemoci je virový zánět jater C. Více nás nyní zajímají a vzbuzují obavy exotická infekční onemocnění jako Ebola či SARS, ale naštěstí nám zatím nehrozí.

V současnosti vzbuzuje největší pozornost Ebola

Výskyt nemoci Ebola je zatím omezen (s výjimkou sporadických importovaných nákaz) jen na africké země (středozápadní Afrika). Ebola je smrtelné virové onemocnění s úmrtnosti mezi 50–90 % podle virulence („síly“) viru a podmínek, v nichž nemocný žije. Letos zemřelo na ebolu 3 500 lidí, zejména v oblastech střední Afriky. Hlášeno je kolem 7 500 infikovaných. Nákaza se přenáší kontaktem s tělními tekutinami nemocného. V ČR zatím nebyl hlášen jediný případ výskytu eboly a pravděpodobnost rozšíření epidemie i do Česka není velká.

Šíření SARS bylo zatím zastaveno

SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) je virové onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem (SARS-CoV). Jeho výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 v čínské provincie Kuang-tung. Během několika dalších měsíců se nákaza rozšířila do více než 30 zemí, nakazila přes 8 000 lidí a přímo způsobila smrt 774 lidí. V polovině roku 2003 se podařilo pomocí efektivních protiepidemických opatření zastavit šíření infekce, ale ještě začátkem roku 2004 byly nové případy hlášeny z Číny a několik případů infekce v laboratořích. V České republice nebyly potvrzeny případy nakažení SARS. Sporadické případy se vyskytují stále.

Mexická chřipka, nový typ prasečí chřipky

Mexická chřipka je onemocnění novým typem prasečí chřipky A (H1N1). V USA bylo evidováno celkem 50 milionů nemocných a 10 tisíc úmrtí – zemřel tedy jeden člověk na 5 tisíc obyvatel nakažených virem H1N1, což je 0,02% úmrtnost. V ČR onemocnělo 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo (ve statistikách WHO nefiguruje za ČR žádný případ). Na běžnou sezónní chřipku a komplikace přitom ročně umírá v ČR zhruba 2500 lidí.

Ptačí chřipka se z ptactva a výjimečně přenese na člověka

Ptačí chřipka je vyvolávána několika kmeny viru typu A, z nichž nejnebezpečnější je H5N1, jenž si ve světě vyžádal na čtyři sta lidských životů. Virus H5N1 byl poprvé zjištěn u hus v Číně v roce 1996. O rok později se jím v Hongkongu poprvé nakazili lidé. Existují další nebezpečné viry chřipky, která se šíří mezi ptactvem a výjimečně se přenáší i na člověka (například virem H7N9 se v Číně nakazilo asi 140 lidí, 45 zemřelo, v téže zemi zemřel člověk na virus H10N8). V posledních 10 letech bylo zaznamenáno v 15 zemích světa asi 650 případů ptačí chřipky, z nichž 60 % zemřelo. V ČR není doložený případ.

Kolik lidí ohrožují „obyčejné“ hepatitidy?

V roce 2013 bylo v Česku hlášeno:

348 případů virové hepatitidy A,

133 případů hepatitidy B,

873 případů hepatitidy C,

218 případů hepatitidy E.

Hepatitida A (VHA)

Epidemie hepatitidy A pronásledují člověka od nepaměti, zejména v souvislosti s válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami. V České republice se v roce 1979 nakazilo ze zmrazených jahod dovezených z Polska více než 40 tisíc lidí. V posledních desetiletích významně klesl výskyt protilátek proti viru hepatitidy A v populaci, proto opakované epidemie hepatitidy A jsou velmi pravděpodobné. Očkování proti hepatitidě A chrání celoživotně. Přechod do chronického onemocnění je extrémně vzácný.

Hepatitida B (VHB)

Asi 1/3 světové populace se během svého života infikuje virem hepatitidy B a na světě žije 350–400 milionů chronicky infikovaných (v ČR asi 50 000), což představuje až milion úmrtí ročně. Následky hepatitidy B (neléčení pacienti s chronickou VHB) tvoří 5–10 % indikací k transplantaci jater. Až u 20 % pacientů s chronickou hepatitidou B se vyvine jaterní cirhóza a u 2–5 % těchto pacientů dojde k vzniku rakoviny jater. Česká republika patří mezi státy s nízkým výskytem nových případů infekce VHB díky proočkovanosti a zvládnutému „harm reduction“ programu u injekčních uživatelů drog.

Hepatitida D (VHD)

Samostatná virová hepatitida D neexistuje, vždy je nutná současná hepatitida B a očkování proti hepatitidě B chrání i před hepatitidou D. Virus VHD se přenáší především krví a krevními produkty a zvláště mezi injekčními uživateli drog, přenos sexuální nebo vertikální z matky na novorozence je poměrně vzácný.

Hepatitida E (VHE)

Přenáší se zejména prostřednictvím tepelně nedostatečně upraveného vepřového masa a divočiny. Je nebezpečná pro ženy v těhotenství (úmrtí matky 15–25 %) a u osob s těžkým chronickým jaterním onemocněním (hlavně u alkoholiků – úmrtnost 60–70 %). Očkování zatím není dostupné nikde na světě.

Hepatitida C (VHC)

Vyskytuje se celosvětově, infikováno je zhruba 3 % populace (180–200 milionů infikovaných). V EU je nakaženo 0,5–3,5 % (7–9 milionů infikovaných) s vyšším výskytem na jihu a východě Evropy. Očkovací látka zatím nebyla vyrobena. V ČR je infikováno 0,2 % (jeden z 500, tj. zhruba 20 000 osob).

Rizikové skupiny:

• narkomani s nitrožilní aplikací drog (i když udávají třeba jen jednorázové experimentování s drogami)

• příjemci krevních transfuzí, plazmy, přípravků z plazmy a transplantátů před rokem 1992 (zejména nemocní s hemofilií)

• hemodialyzovaní pacienti

• osoby operované před rokem 1992 – často dostaly krevní transfuzi a nevědí o tom (totéž platí i pro ženy, které rodily před tímto datem)

• tetovaní (zejména v amatérských podmínkách – na vojně, ve vězení), nebo s piercingem

• po (ve) výkonu trestu odnětí svobody Onemocnění je většinou diagnostikováno až v chronickém stadiu a často náhodou

Akutní hepatitida C je většinou bezpříznaková

Akutní hepatitida C kvůli bezpříznakovosti uniká pozornosti a pravděpodobnost přechodu do chronické hepatitidy je vysoká (až 90 %). K rizikovým faktorům patří: vyšší věk, větší infekční dávka, současná hepatitida B, infekce HIV, abusus alkoholu, poruchy imunity.

Hrozí jaterní cirhóza a rakovina jater

Jaterní cirhóza se vyvine během 20 až 30 let infekce u 10 až 20 % pacientů a u 1 až 5 % z nich se vyvine rakovina jater. Třetina nemocných zemře během prvního roku po diagnostikování rakoviny jater. Proto je nutno diagnostikovat a léčit hepatitidu C co nejdříve, to znamená myslet na ni a včas nabírat krev na vyšetření protilátek proti VHC, které má diagnostickou průkaznost.

Zpracovala MUDr. Marta Šimůnková, YourComm s.r.o


publikováno: 14. 10. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: hepatitida, hygiena, mládež, nemoci, prevence, rakovina

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+