Jak prožívají mladí lidé lockdown? | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Jak prožívají mladí lidé lockdown?

29. 4. 2021

Statisíce mladých lidí tráví už víc než rok většinu dne doma, s rodiči či sourozenci. Dospívají bez přímého kontaktu s kamarády a spolužáky, holku či kluka si mohou hledat nejlépe online. Víc než polovina z nich si z lockdownu odnesla větší pocit samostatnosti a zodpovědnosti nebo vůli vypořádat se s vlastní leností. Překonat těžké časy jim pomáhá i skaut nebo nezištná pomoc ostatním.

Vyplývá to z unikátní sondy, kterou realizovala Generali Česká pojišťovna v rámci projektu Mladý hrdina mezi mladými lidmi ve věku od 12 do 17 let. Dotazník vyplňovali respondenti online, zaměřil se na to, jak mladí tráví čas v uzávěře a co si o celé situaci myslí. “Chtěli jsme přinést pohled těch, na které opatření dopadají ve fázi dospívání, kdy se formují základní hodnotové postoje leckdy na celý život,” vysvětluje Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny cíl ankety, do které se zapojilo přes 1000 respondentů z celé České republiky.

Mladí se naučili vařit, pomáhají doma i spolužákům s úkoly

Dospívající o sobě během lockdownu zjistili, že jsou samostatnější (57 %) a zodpovědnější (35 %) než si předtím mysleli. Z nových věcí se nejčastěji naučili vařit (49 %), celkově si poradit s nudou (41 %) a neutrácet tolik za zbytečnosti (36 %). Častěji teď pomáhají rodičům, kamarádům a spolužákům nebo sourozencům. Mezi typické oblasti, kde mladí pomáhají, patří domácí práce, pomoc se školou a doučováním anebo bavení lidí.

Lockdown tráví mladí nejčastěji s oběma rodiči (přes 77 %), v kontaktu jsou také se spolužáky a kamarády (57 %) nebo s prarodiči (44 %). Jen asi čtvrtina dětí do 18 let je v kontaktu se svým klukem nebo se svou holkou. “Naše sonda ukázala, že spolu úzce souvisí to, s kým mladí udržují kontakt, a to, jak pocitově pandemii vnímají,” přibližuje Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny.

Mladí respondenti, kteří v dotazníku uvedli, že pandemii zvládají “bez problémů” nebo “to ještě jde”, zároveň častěji uváděli, že žijí s oběma rodiči a i během lockdownu jsou stále v kontaktu se spolužáky a kamarády. Naopak mezi těmi, kteří snáší situaci podle svých slov “docela špatně” nebo “fakt hrozně”, bylo více nezletilých, kteří žijí jen s jedním rodičem. Mladí, kteří se s pandemií vyrovnávají hůře, se zároveň méně často vidí s kamarády nebo spolužáky. Rozdíl v kontaktech s kamarády je až 11 % oproti vrstevníkům, kteří se v současné situaci cítí lépe, vyplynulo z šetření. Mezi těmi, kteří pandemii zvládají pocitově lépe, bylo také více mladých z měst, naopak ve druhé skupině více respondentů z vesnice.

Jak zabít nudu? Cílevědomostí i pomocí ostatním

Jedna z věcí, se kterou mladí v lockdownu bojují, je jejich vlastní lenost. Asi desetina respondentů přiznala, že během uzávěry zjistila, že je línější, než si myslela. Rovnou ale také říkají, že to je něco, co by chtěli s koncem pandemie změnit. Dvě třetiny mladých by chtěli po konci pandemie smysluplněji trávit volný čas, víc sportovat, zdravěji jíst a zaměřit se na lepší vztahy mezi svými vrstevníky.

• Řekl bych, že jsem se naučil, jak zabít nudu něčím, co mi může být později prospěšné. Jako je četba knih, sport, samostudium o tématech, které mě zajímají. (příklad otevřené odpovědi – otázka “Co ses během pandemie naučil/a?”)

Asi 7 – 9 % mladých lidí je zapojených v nějaké aktivitě zaměřené na pomoc ostatním. Typicky se koordinují v rámci nějakého spolku (například ve skautu), nebo aktivně oslovují ostatní lidi, aby se do pomoci zapojili. Koordinovaná pomoc ostatním možná přispívá i tomu, aby mladí měli pocit, že situaci lépe zvládají. Mezi těmi, kteří uvedli, že současnou situaci zvládají “bez problémů” či “ještě to jde”, se totiž našlo asi 10 % mladých, kteří se přihlásili ke koordinovaným aktivitám typu skaut. Ve skupině těch, kteří vnímají situaci hůře, jich bylo jen necelých 7 %.

“V dotazníku jsme záměrně nechali řadu otevřených otázek. Zajímalo nás totiž, jak situaci hodnotí dospívající vlastními slovy. V otevřených odpovědích často zaznívalo, že pomáhají tak, jak jim dovolí jejich dovednosti a nástroje, které mají k dispozici,” vysvětluje Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny. Mladí podle ní využívají svých koníčků, například radí ostatním přes internet, snaží se také bojovat se špatnou náladou ostatních.

Na dospělých nejvíc vadí hloupé názory, pomohlo by vědět, kdy pandemie skončí

Když měli mladí vyhodnotit situaci vlastními slovy, často zaznívaly pojmy související s únavou, s tím, že lockdown trvá příliš dlouho. Vyčerpávající je pro mnohé i distanční výuka, ale také soužití s ostatními členy domácnosti. Mladí si všímají, že jsou lidé obecně více ve stresu a náchylnější ke konfliktům. Kdyby si mohli vybrat jednu věc, kterou by na chování dospělých změnili, nejčastěji by to byly hloupé názory (36 %), případně by si přáli, aby dospělí tolik neřešili své starosti (21 %) a byli na sebe hodnější (20 %).

Mladí si stěžovali i na fyzické potíže dané nedostatkem pohybu, ale především na ztrátu kontaktů s kamarády a sociálním prostředím. S tím se často spojují pocity beznaděje, smutku, ztráty motivace. U starších respondentů byly zřejmé i obavy z přijímaček nebo maturit. Napříč celým spektrem se mladí shodli, že by jim nejvíc pomohlo, kdyby věděli, kdy to celé skončí. Celkové únavě odpovídá i fakt, že se mladí ze všeho nejvíc těší na prázdniny.

Průzkumu mezi mladými se zúčastnilo 1025 respondentů. Sonda probíhala online v časovém rozmezí od 11. – 31. března 2021. Účast byla podmíněná věkem mezi 12 – 17 lety, průměrný věk zapojených respondentů byl 15,5 let. Sonda byla realizovaná v rámci projektu Mladý hrdina, který si klade za cíl motivovat k odpovědnému chování nejmladší věkové skupiny.

Příklady otevřených odpovědí

Otázka: Jestli chceš, napiš nám sem vlastními slovy, jak pomáháš ostatním

• Hlavně se snažím rozveselit kamarády. Založila jsem táborovou meme stránku, často si voláme a hrajeme online hry. Ale taky se nám utužily vztahy se sousedy a aspoň jednou za týden navštěvuji babičku. Zbytek prarodičů se bojí, takže těm alespoň pravidelně volám.

• Sedím od rána do večera na facebooku a odpovídám lidem na otázky ohledně zvířat. Zároveň se tím učím, naučila jsem se tak víc než za celých 9 let ve škole a taky mě to hodně baví. Už můžu odpovídat na otázky ohledně zvláštních a složitých situací, na začátku roku to bylo jen jaká podestýlka je nejlepší. Orientuju se dobře v granulích a krmení králíků a morčat.

• Vedu online schůzky ve skautu.

• Když mají kamarádi pocit, že jsou k ničemu, tak jim snažím zvednout sebevědomí.

• Než jsme museli nosit respirátory, tak jsem šila roušky a zdarma je sterilizované rozdávala v ulicích měst.

• Mojí kamarádce v nemocnici píšu všechny zápisy ze školy do Wordu a po její mámě jí tam občas posílám nějaký mini dárek protože jí nemůžu jít navštívit

• Snažím se spolužákům dovysvětlit učivo, které v hodině nepochopili.

• Začala jsem psát dopisy staršímu strýčkovi, který žije sám.

• Největší roli hraje to, že jsou prarodiče neustále zavření a nemají žádnou pořádnou zábavu kromě televize a rádia. Tudíž se snažím za nimi pravidelně jezdit, když jsem jezdit nemohla z důvodu, že jsem byla nakažena covidem, alespoň jsem jim volala a bavila je takhle.

• Pomohla jsem zachovat vztah kámoše, kterého jsem viděla do té doby třikrát.

• Mám brigádu v domově důchodců, ráda si se seniory povídám, když tam za nimi nemůže rodina

• Sousedce pomáhám s těžkým nákupem a když jsem u známé tak pomám se zahradou – úklid, zalévání květin

• Občas není tolik podstatná pomoc typu domácí práce apod., ale spíše celkové vycházení s lidmi, a tedy především pomoc psychická.


publikováno: 29. 4. 2021, v rubrice Rodina
Štítky: COVID-19, dítě, mládež

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+