Syndrom vyhoření může zažít každý | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Syndrom vyhoření může zažít každý

24. 5. 2022

Přichází bez pozvání, bez varování a není vidět. To jsou největší „zrady“ psychických onemocnění. Duševnímu zdraví se v minulosti v české prostředí příliš prostoru nevěnovalo, nicméně v posledních letech se to otáčí. Začíná se mluvit o WLB (work-life balance) a být prioritou sám pro sebe je čím dál důležitějším tématem.

K medializaci tématu důležitosti duševního zdraví a pohody přispěla výraznou měrou i pandemie koronaviru, kdy pro mnohé bylo velmi složité překonat sociální izolaci a karantény. Zájem o terapie, a to i online sezení s psychoterapeuty, skokově narostl. Čekací doby se z průměrných dvou až tří týdnů prodloužily na skoro na dva měsíce.

Podle statistik se počet psychických onemocnění za posledních 15 let zvýšil na trojnásobek. Diagnózy tohoto druhu (úzkostné stavy, panické ataky či syndrom deprese) jsou dokonce druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidity. Problémem však stále zůstává fakt, že třetina z těch, kteří potřebují odbornou pomoc ji nevyhledá. „Některé poruchy, jako jsou deprese nebo úzkostné stavy, mohou podle lékařů při nepříznivém průběhu onemocnění vést až k uznání invalidity v rozsahu i nad 40 %,“ upozorňuje Eva Svobodová, mluvčí finanční skupiny UNIQA. „Pandemie situaci zdramatizovala, a proto je nezbytné o tomto tématu více mluvit, věnovat se prevenci a hledat způsoby, jak lidem pomoci.“

Květen je měsícem Osvěty duševního zdraví

O tom, že mluvit o duševním zdraví není žádné tabu ukazuje mnoho známých osobností ze sportovní branže, kde je na jednotlivce vytvářen obrovský nejen fyzický, ale i psychický tlak. Své o tom ví například náš nejúspěšnější veslař Ondřej Synek, jenž se kvůli vyhoření nejprve vzdal svého vyjetého místa v české výpravě na olympiádu do Tokia a posléze na podzim 2021 ukončil kariéru profesionálního sportovce. Od roku 2020 je ambasadorem značky UNIQA. Tato společnost rozšířila své aktivity právě i do oblasti podpory prevence duševního zdraví. A kdy jindy o tom mluvit více než v květnu, který je světovým měsícem Osvěty duševního zdraví?

Pojišťovna ve spolupráci s renomovanými specialisty a institucemi jako je Národní ústav duševního zdraví připravila preventivní a osvětové programy v oblasti podpory duševního zdraví a mentální rovnováhy. „Bezplatnou pomoc a psychologické poradenství nabízíme i v rámci našeho životního pojištění. Snažíme se ale pomáhat mnohem silněji a více než kdykoli předtím. Klientům nabízíme například krytí nejrůznějších psychických onemocnění v rámci invalidity, ale třeba také kybernetickou asistenci, která pomůže při novodobých stresových situacích, jako jsou kyberšikana, dehonestace nebo stalking na sociálních sítích, a to včetně právních a IT služeb,“ vysvětluje Eva Svobodová.

Syndrom vyhoření – únavu nepodceňujte

Syndrom vyhoření je nebezpečný svým pozvolným nástupem a v první fázi ho mnozí berou na lehkou váhu a vnímají ho jen jako únavu, kterou nemusí řešit. Často postihuje lidi, kteří veškerou svou energii věnují všem a všemu okolo. Mají na sebe vysoké nároky i očekávání, pokaždé chtějí odvést perfektní práci, ideálně na 150 %, ale neumí si říci o pomoc, nebo část své práce na někoho delegovat a věřit mu, že to udělá dobře. Na odpočinek a okamžiky věnované pouze sobě jim čas nezbývá vůbec. V současnosti je podle dat Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy syndrom vyhoření problémem zhruba 20 % české populace a není doménou jen vrcholových manažerů, ale týká s například i studentů nebo žen v domácnosti.

Jak se říká: „hoříme rychle, vyhoříme pomalu“

Několikanásobný zlatý medailista Ondřej Synek to poznal loni na vlastní kůži. „Ve vrcholovém sportu jsem se pohyboval 21 let. Úspěšná léta byla dlouhá a pořád ode mě někdo něco očekával. Poslední rok, kdy se přiblížila olympiáda v Tokiu, jsem na tom byl fyzicky i psychicky výborně. Těšil jsem se na olympiádu a očekával, že sezóna půjde jako po drátkách. Poté přišly první závody Světového poháru na jaře – a najednou to všechno jako po drátkách nešlo,“ říká.

Na těchto závodech skončil Ondřej na 11. místě a najednou se mu nedařilo opakovat skvělé výkony, na které byl zvyklý nejen on sám, ale i jeho okolí. Pár dalších závodů bylo ve stejné režii a najednou přišla bezmoc. Proto se bývalý český reprezentant rozhodl vyhledat odbornou pomoc. Po fyzických testech přišla na řadu i návštěva psychologa a verdikt by jasný: vyhoření. Vyhledat odbornou pomoc je v této situaci klíčové. Stav vyhoření totiž může jedinec pokládat za osobní selhání a kvůli němu se uzavřít před okolím.

Klíčem je oddych a odstup od problému

Ondřej Synek se rozhodl pro dvoutýdenní pauzu a tolik potřebný oddych. „Jel jsem kolem Vltavy, kde běžně trénuji, a měl jsem z toho úzkost, bylo mi špatně. Tam jsem si uvědomil, že už se do lodě jen tak posadit nemůžu.“ Syndrom vyhoření není ale problémem jen daného člověka, dopady nemoci často vnímá i okolí a ti nejbližší. „Přítelkyně mi říkala, že jsem úplně jiný člověk od té doby, co jsem si to připustil a vyhodnotil. Pak se mi i ulevilo, náš vztah se zlepšil a všechno líp funguje,“ dodává.

Po dvaceti letech na vrcholu veslařského sportu a snaze být neustále nejlepší a nejrychlejší si užívá volnost i Ondřej. „Nikdy jsem nevyhrál olympiádu a celou kariéru jsem se o to snažil, protože to je jediná medaile, na kterou jsem nedosáhl. Pořád jsem za tím šel, až jsem tam nedošel. Nakonec jsem zjistil, že když tam nedojdu, vůbec nic se nestane, a to je nesmírná úleva.“

Jak poznat syndrom vyhoření?

1. Mezi psychické příznaky vyhoření se řadí:

• Lehké podráždění při pracovním přetížení

• Špatná nálada

• Psychické vyčerpání

• Ztráta nadšení z práce, ale i v osobním životě

• Lhostejnost či negativní postoj k práci

• Pocit nedoceněnosti

• Deprese

• Úzkostné stavy

2. Fyzické příznaky syndromu vyhoření mohou být:

• Poruchy spánku

• Únava

• Nechuť k jídlu

• Zažívací problémy

• Poruchy paměti a soustředění

• Pokles výkonu

(zdroj: ww.hedepy.cz)


publikováno: 24. 5. 2022, v rubrice Rodina
Štítky: syndrom vyhoření

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+