Děti by měly nejdřív umět kotoul, až pak back-hand | Sport a wellness | Trendy zdraví


Děti by měly nejdřív umět kotoul, až pak back-hand

17. 12. 2021

„Syn chodí na hokej, dcera hraje tenis“ – tohle sdělení zní asi zajímavěji než „děti chodí cvičit“. Jenže pokud je řeč o školácích 1. stupně nebo předškolácích, je správně druhá varianta. Mladší děti by se neměly předčasně specializovat na určitou sportovní disciplínu, důležitá je pro ně všeobecná pohybová průprava. A my bychom jim měli jít příkladem.

Rodiče si někdy prostřednictvím potomků plní své sny, aniž by si uvědomovali, že tím dětem vlastně škodí. Vozí třeba 4letého synka 2× týdně na hokej či tenis, a ani si nevšimnou, že přitom zaostává v základních pohybových dovednostech a neudělá pořádně ani kotoul. Navíc ho možná ten hokej či tenis až tak úplně nebaví…

„Není divu, v tomhle věku je takové úzké zaměření pouze na jeden konkrétní sport ještě předčasné. Dětské cvičení musí být hlavně zábava. Konkrétně u předškoláků je důležitá především všestrannost propojená se sportovními hrami – v pozitivním prostředí, bez drilu, bez srovnávání, kdo co umí nebo neumí, a hlavně bez předčasné specializace na jeden sport. Díky tomuto přirozenému všesportovnímu rozvoji pak bude mít dítě v konkrétním sportu náskok. Zkrátka – nejdřív by děti měly umět kotoul. a až potom odpalovat na tenise back-hand,“ vysvětluje Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkeyˈs Gym.

Tři zásady pro dobrý výsledek

Promyšlená metodika – profesionálně vedené dětské cvičení musí mít pevně stanovenou metodiku, kde na sebe jednotlivé cviky a dovednosti navazují tak, aby děti získávaly postupně obratnost a zkušenost ve všech důležitých oblastech pohybového vývoje.

Pravidelná docházka – dětem umožní učit se dovednosti postupně, nezůstávat pozadu za vrstevníky a zvládat v pohodě průběh hodiny. Jen tak je bude cvičení bavit a přispěje k jejich zdravému sebevědomí. Pohyb si zafixují jako něco příjemného a budou se k němu vždycky rády vracet.

Vzor v rodině – děti přebírají vzory a návyky od rodičů, a to i ty stravovací nebo pohybové. Proto je právě rodina tou hlavní hybnou silou, která formuje vztah dětí ke sportu. Pro správné pohybové návyky je osobní motivace ze strany rodiny zásadní – když se hýbou rodiče, děti to považují za samozřejmé.

Opičí se po nás

„Málokdy se stane, že dítě aktivních rodičů nemá k pohybu pozitivní přístup. Naopak děti z rodin, kde se nesportuje, jsou většinou lenivější a hůře se k pohybu motivují. Proto také bývají méně šikovné, jelikož mají málo zkušeností. To následně vede k tomu, že si tolik nevěří, a tak se do pohybových aktivit nezapojují,“ říká Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym, podle níž by se děti měly každý den trochu proběhnout, udělat pár dřepů, skoků snožmo a o jedné noze, chvíli skákat přes švihadlo, zvládnout několik „sklapovaček“ a kliků nebo přítahů na tyči. Zkrátka by si měly procvičit celé tělo tak, aby žádná jeho část nezahálela.

„A pokud si dokážeme najít čas a pravidelně si zasportujeme s nimi, uděláme pro ně víc, než si myslíme. Je skvělé, když celá rodina vyráží pravidelně na kolech na vyjížďku nebo na pěší výlet, rodiče chodí s dětmi plavat, hrají míčové hry nebo je učí badminton,“ dává příklady Kristýna Přibylová a na závěr upozorňuje ještě na jeden důležitý aspekt, který dětské sportování přináší. „Je jednoznačně prokázáno, že děti zvyklé na pravidelnou pohybovou aktivitu postihne v dětství méně úrazů, protože jsou šikovnější, mrštnější a umí lépe padat, což pomáhá předcházet těžším úrazům.“

Více na www.monkeysgym.cz


publikováno: 17. 12. 2021, v rubrice Sport a wellness
Štítky: cvičení, dítě, prevence

Další články v rubrice Sport a wellness:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+