Trendy zdraví

První úterý v květnu patří již několik let Světovému dni astmatu a alergie. Přestože počet astmatiků v Česku i celosvětově stoupá, povědomí o prevenci a dlouhodobé léčbě stále pokulhává. Ačkoli astma ani alergii nelze vyléčit, je možné je vhodně zvolenou léčbou a režimem zvládat – a udržovat tak jejich příznaky pod kontrolou. Zásadní je nemoc včas rozpoznat. Rizika pacientům pomáhají odhalit i nové přístroje na principu tzv. komponentní diagnostiky.

Astma a alergie jakožto autoimunitní onemocnění lze považovat za nemoci závažné. Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích, které vede ke zhoršenému dýchání. Alergie je přehnaná reakce imunitního systému organismu na nejrůznější látky běžně se nacházející v okolním prostředí, jako pyly, prachy, roztoči, zvířecí srst, ale i potraviny. Astmatici a alergici se nemohou plně vyléčit, ale nepodceňováním péče o své zdraví mohou velmi výrazně zmírnit projevy svého onemocnění.

Astma je běžné, leč závažné onemocnění, které postihuje osoby všech věkových kategorií. V České republice touto nemocí trpí zhruba 800 tisíc lidí. Díky dostupnosti efektivní léčby lze astma dostat pod kontrolu a žít bez astmatických záchvatů. To je klíčové hlavně v době pandemie nemoci COVID-19, kdy nezaléčení astmatici patří mezi ohrožené skupiny.

Při příležitosti Světového dne astmatu a alergie 5. května je k dispozici noví mobilní aplikace AlergoStop. Tato mobilní aplikace je novinkou, která se hodí každému alergikovi. AlergoStop je první aplikací svého druhu a svým uživatelům poskytne informace o alergiích a léčbě alergií, zejména pak léčbě pomocí alergenové imunoterapie.

Astma je slovo, které se v posledních letech skloňuje stále častěji. Je to i tím, že stále více dětí trpí na astma. Astma se nevyhýbá ani těhotným. Pojďme nakouknout pod pokličku této nemoci.

Onemocnění dýchacích cest, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zatěžuje každodenní život celé řady dospělých i dětí. Díky dnešní medicíně se však daří tyto nemoci držet pod dlouhodobou kontrolou, užívá-li pacient vhodné léky tak, jak má. Na astma, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici, nejlépe působí protizánětlivé kortikosteroidy. Pomocí inhalace se dostávají přímo do dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich účinnost.Přesto o kortikosteroidech ve společnosti kolují různé mýty. Pojďme se proto společně podívat na některé z nich a vysvětlit si, jak to s kortikosteroidy doopravdy je a proč jsou obavy při jejich inhalačním užívání neoprávněné.

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kterým trpí po celém světě asi 300 milionů lidí. V České republice je diagnostikováno 500 tisíc astmatiků, ovšem s tím, že dalších 250 až 300 tisíc lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli.1 Astma charakterizuje chronický zánět, který je možné mít pod kontrolou pouze při dlouhodobé a pravidelné léčbě. Řešením tedy není krátkodobé zmírnění akutních projevů pomocí úlevových léků, jelikož ty léčí pouze následek, a ne příčinu, v tomto případě zánět. Řešením a současně nejlepší prevencí akutních stavů je tedy přesné a dlouhodobé dodržování udržovacího léčebnému režimu, který lékař předepíše pacientovi.

Astma trápí v České republice minimálně 500 tisíc lidí. Jeho nejvážnější forma, kterou se nedaří zvládnout ani maximální obvyklou léčbou, se týká až 10 tisíc z nich. A právě tito pacienti patří během současné pandemie koronaviru COVID-19 mezi nejohroženější skupiny obyvatel. Klíčové pro ně proto je dostat své onemocnění pod kontrolu. Jak se mají astmatici chovat v době celosvětové epidemie? A jakého pokroku dosáhla léčba jeho nejtěžších forem v posledních letech?